Trocha toho koření

Vystup se svým dobrodruhem z řady.

Chtěli jsme odlišnosti pro své dobrodruhy a to takové, které opravdu ustřelují od běžného občana a přitom jsou v rovnováze, když už něco vezmou, tak ať také dají.

A takhle se nám to povedlo:

Tlusťoch

Zadíval se láskyplně na svůj břich a pravil zasněně, “Až budeme umírat hlady, tak umřete na přežrání”, a plesknul se do pupku, až mu tuková vlna přeběhla třikrát kolem pasu.

Jsi tlustý, vždycky si byl a i kdybys měl pojít hlady, tak budeš, no a co? Na rozdíl od těch sušinek okolo, tak trefit tebe do důležitého tělesného orgánu, to už chce pořádnou ránu i dávku štěstí.

  • (DrDO) +1 život navíc za každou Úroveň, Obratnost -1
  • (DrD+) Odolnost (Tělo) +1 a Hmotnost +1, Obratnost -1

Těžká ruka

Vítězoslavně zařval, oči rozzářené, jehlu držíc v napřažené ruce, sice ohnutou jak sosna v hurikánu, ale s nasazenou nití. Dnes nebylo na světě šťastnějšího tvora.

Tvoje ruce jsou spíše dva kyje, kterými se dokážeš ohnat jako málokdo, jen citu se jim moc nedostává a tak se jemným pracím raději vyhýbáš a pohybuješ se častěji tam, kde je potřeba řádná síla.

  • (DrDO) +1 ke způsobenému zranění na blízko, -1 k Obranosti
  • (DrD+) +1 k Síle zranění na blízko, -2 ke Zručnosti

Flegmatik

Pomalými, jistými pohyby ohmatával mokvavou ránu, citlivě a zvolna stlačoval okraje rozervané kůže, až nakonec přiložil na vybrané místo dlahu a celou ránu si poctivě obvázal. “Tak”, pravil následně, “teď už můžu konečně omdlít.” A jak řekl, tak udělal.

Jen tak něco tě nerozhází. Někteří o tobě říkají, že máš nervy z ocele, jiní že ti něco umřelo mezi očima, tobě je to ale fuk. Pravda, občas by se krapet toho vzrušení, ba strachu, hodilo, ale holt to máš trochu posunuté.

  • (DrD+) +1 k Vůli, -2 k Boji

Horkokrevný

“Já na ně vlítnu! Já na ně prostě vlítnu!” Hulákal a myslel to naprosto vážně. Na čele mu naběhly žilky a tělo mu roztřásl vztek, zatímco hostinský jen nechápavě couval do nejvzdálenějšího rohu, zmatený z tak prudké reakce na hrudky v krupicové kaši.

Jsi vzteklý, jsi zuřivý, ji vášnivý, jsi boží, jsi prokletý, jsi všechno nebo nic. Občas tě za to zavřou, občas na rukou nosí, a ty si to beze zbytku užíváš, protože když nebudeš žít dneska, tak kdy, sakra?!

  • (DrD+) +1 k Boji, -1 k Vůli

Hezoun

Někdo má hezké tělo, někdo tvář, někdo šat a někdo zkrátka všechno. Ať už se roky válíš na kanapi, měsíc ses neholil a nekoupal a zrovna se umolousaný belháš navlečený ve lněném pytli, stále z tebe vyzařuje sebevědomí o vlastní kráse a když už se dáš trochu do pucu, tak i narcisy vadnou závistí. Ano, trochu ti to leze do hlavy a je pro tebe těžké se ubránit jednoduššímu životu, když ti okolí tak rádo skládá hold a dělá věci za tebe, jen aby se ta krása nepomuchlala. Blondýny by mohly vyprávět.

Máš to v životě snazší a to ti dělá život těžším. Pořád trochu vyčníváš z davu, vzpřímenější než ostatní, usměvavější než ostatní, milejší než ostatní, až ti občas leze na nervy, jak se na tebe okolí culí, přestože bys rád už konečně viděl trochu drsné upřímnosti. Chabou náhradou jsou ti občasné výpady rozumově jednodušších jedinců, kteří tě berou jako konkurenčního kohouta na svém hnojišti. Postupem času sis také uvědomil, že ty věčné úlitby okolí, kdy ti snad i s utíráním zadku chtějí pomoci, ti nahlodalo schopnost řešit problémy sám.

  • (DrDO) +1 k Charisma, -1 k Inteligenci
  • (DrD+) +1 k Charisma, další +1 ke Kráse (Charisma ji také ovlivní), -1 k Inteligenci

Puntičkář

Jo jo jo, to je ono, to je ono, už to jenom lehce přelízneme a bude to naprosto… naprosto… naprosto k ničemu! Co to je?! Kdo sem dal tu prasklinu? Vždyť je to úplně zničený, docela zlikvidovaný, dočista zbytečný…

Cokoli děláš, musí být dokonalé, perfektní, skvostné, z jiného světa. Průměrnost ignoruješ, chyby neexistují. Tedy, snažíš se aby neexistovaly, ovšem když už se nějaká objeví, tak jí zadupeš do země, rozdrtíš dalším skvělým pokusem, zapomeneš, že kdy vznikla. A když další pokus nemáš tak… tak… tak je to celé k ničemu!

  • (DrDO) pokud házíš znovu, jelikož jsi právě na 1k6 hodil šestku, tak při dalším hodu už házíš znovu nejen při šestce, ale také při pětce (5+, 6+), ovšem pokud jsi při prvním hodu hodil jedničku, je to nula
  • (DrD+) na 2k6+ házíš bonusovou kostkou nejen při dvou šestkách, ale také při jedné pětce a jedné šestce, ovšem postihovou kostkou házíš nejen při dvou jedničkách, ale také při jedné jedničce a jedné dvojce a dokonce i při dvou dvojkách

Střelec

“Moc se s tím babráš” pravil hlučně chlapík a bez okolků popadl dvě nejbližší baňky. “Kouknu a vidím ne? Chci zelenou, tak smíchám žlutou a modrou.” A dřív než jeho společník stihl ze staženého hrdla vydat hlásku, obsah obou nádob chrstnul do mísy. Zasyčelo to, zabublalo, zasmrdělo a zatímco společník s tichým chroptěním mizel pod stolem, hlučný chlapík si se zájmem prohlížel vzniklý rosol. “Vypadá to jako aspik v aspiku” pravil nakonec znalecky a mrknul na kolegu pod stolem. Ten jen hlesnul, “mělo to bouchnout, tohle prostě mělo bouchnout” a neuklidnilo ho ani ujištění chlapíka “Tak to jsem měl asi štěstí, v tý míse byl nějakej bordel na dně, tak to snad znegova…” Ohlušující ránu vystřídalo tiché posmrkávání a ještě tišší kapání slizu ze stropu. “Promiň”, hlesl chlapík, ”zejtra ti tu vymaluju”. A s nově získaným elánem dodal, “Hmm, ale nechutná to vůbec špatně.”

S některými problémy si hlavu prostě nelámeš a ten zbytek problémů jaksi nevidíš. Vlastně jsi tak nějak pořád spokojený, věci zkoušíš dříve, než o nich přemýšlíš a radši sleduješ výsledek, než dlouze dumáš o možných následcích. Tvoje povznesená, uvolněná nálada je nakažlivá a mnohdy udělají nějakou tu ztřeštěnost po tvém vzoru i ostatní. Přestože ti mnozí říkali, aby ses zklidnil, více přemýšlel a méně konal, ty ses dal raději druhou cestou - když už něco provedeš, tak to prostě přežiješ.

  • (DrDO) -1 Inteligence, +1 Obratnost
  • (DrD+) -1 Smysly, -1 Inteligence, +1 Obratnost, +1 Charisma

Citlivka

“Auu!” zařval zákazník a cuknul sebou. “Pane”, pravil kadeřník ostře, “zatím jsem se vás ani nedotkl, ale jestli mi tady budete takhle vyvádět, tak nasadím narkózu a věřte mi, že její aplikace si řev už zaslouží.”

Celý svět se ti snaží ublížit, ne moc, ale tak, abys byl ve věčném nepohodlí. Tu ti prodají příliš malé boty, jindy tě zas nechají najít tak pitomý artefakt, že tě pořád tlačí v batohu, jídlo ti dávají studenější než ostatním, postel na tebe vždycky zbude ta nejtvrdší, slunce soustřeďuje paprsky do tvých očí a když už konečně zapadne, tak zrovna tvoje louče plápolá nejubožeji. A ještě k tomu tě nikdo nepolituje.

  • (DrD+) +1 Smysly, -1 Odolnost

Čuně

Úředník opatrně nasál vzduch, pak se nenápadně sklonil ke svým onucím a kontrolu zopakoval, ale zápach byl příliš cizí a všudypřítomný, než aby z něj obvinil sám sebe. V tom se rozrazily dveře jeho kanceláře, následovány stejně prudce jakýmsi pobudou. Úředník se lehce nadzdvihl vzepřen v loktech a s neotřesenou státní důležitostí pravil “Hospic u Milosrdných sester je o dvě ulice dále, hned u kašny”, načež rozcuchaný, umolousaný muž jen pokrčil rameny, zahuhňal “a co já s tim?” a hodil na stůl jakési lejstro, k čemuž dodal, “mi to podškrábni a zas du.” A s tím se svalil do křesla pro hosty. Úředníkovi se splašily pojistky úcty k hostu a důstojnosti obecně, vyskočil jako na pérkách a zavřískl, “Spletl jste si dveře vy… vy… pane!”, zakončil rozbouřené emoce diplomaticky a s funěním plemenného býka máchl rukou k východu. Otrapa si jenom přehodil nohu přes nohu, nevšímajíc si koláče bláta, který tím i s botou pozdvihl, a pravil žoviálně, “každej mi potvrdil, že plešatej tlustoprd je v těhle dveřích, takže nemelduj a konej svou světskou povinnost, nenecháme přece starostu na ten chlast čekat, že jo”.

Občas ti naznačují, že bys snesl lehkou koupel, že krkání se hodí spíše do putyky nižší třídy, o dalších zvucích nemluvě a že tvůj styl vyjadřování je jaksi na pováženou, ne-li rovnou na souboj za urážku na cti, ale pro tebe jsou to jen muší prdy. Jsi jaký jsi, vymydlení hejskové jsou pro tebe zaškatulkovaní eunuchové a opatrná mluva prostá faleš. Pořádnej chlap má smrdět i z obrazu, no ne?

  • (DrD+) -1 Smysly, -1 Krása, +1 Odolnost

    Lenoch

Stál pod hrušní, hlavu div že ne vyvrácenou vzad a upřeně sledoval překrásnou máslovku, která žlutě zářila v tlumeném světle zapadajícího slunce. Kdosi mu poklepal na rameno a s tutlaným smíchem se ho optal, “čekáš na něco?”. Čekatel se nenechal vyvést z míry, dál visel očima na své vytoužené hrušce a ledabyle odvětil, “jo, na hlad”.

Už dlouhá léta praktikuješ přísloví, že “kdo si počká, ten se dočká a nebo lépe, při čekání zjistí, že to za to čekání stejně nestojí, takže v ušetřeném čase může čekat na něco lepšího”. Nikdy ti nijak zvlášť nešlo o úsporu času, ale vždycky ti šlo o energii, o sílu, kterou jiní plýtvají, rozhazují po hrstech a pak tomu říkají “výkon”, ble… Nikam se nehrneš, všude jsi raději až druhý a klidně i poslední, jakmile je něco krapet hotové, tak od toho dáváš ruce pryč, ať už si to dodělají jiní, když jim to přijde důležité. Pro tebe je smysluplnější se neuhnat, neudřít, nejlépe nepracovat vůbec. Však oni to ostatní časem také pochopí, někdo v důchodu, někdo in memoriam.

  • (DrD+) Když hodíš na 2k6+ dvě šestky (týká se hodů, kde něco děláš, nikoli hody na štěstí a podobně), tak končíš, žádné bonusové házení, ovšem když se počítají body únavy, tak ze všech bodů únavy, co dostaneš za jednu hodinu, dostaneš o jeden méně

    Kachní žaludek

Číšník nevěřícně přebíral zářivě čistý talíř, po něm vyleštěný příbor a na závěr prázdnou mísu. To už jeho škrabošku netečnosti přemohly pochybnosti a pro opětovné získání klidu se hosta optal, “Vy jste vypil i tu vodu na ruce?” A host, zatímco se snažil povolit řemen u kalhot, mu vysvětlil “Chlapče, až přežiješ to co já, tak budeš preventivně chroupat obden svoje škorně, jenom abys v sobě něco měl.”

Sníš všechno. Ať už je to připálené, přesolené, nedovařené nebo to ještě nestihlo umřít, tobě to tolik nevadí. Pravda, na druhou stranu si moc neužíváš dokonalá jídla vyvážených chutí a vysokých nutričních hodnot, ale život není stáž v kuchyni, život je o přežití. Alespoň ten tvůj.

Soumar

“Mno”, pravil sporý mužík a ohmatával vepřovici, jak hledal nějaké držadlo, “jednu bych snad vzít moh’”, načež cihlu potěžkal, udělal zkusmý krok a zas se k hromadě vrátil se slovy, “mno, možná i dvě, ať nepajdám”, opět zkusil pár kroků, zas se vrátil a druhou cihlu jemně a s mírným odporem položil zpět na hromadu, “mno, budu si tu jednu přehazovat z ruky do ruky, však jsme na výletě a ne na galejích, no ni?” a s vítězoslavným úsměvem se podíval na svého rozložitého přítele, čímž mu úsměv zase zmizel a zahudroval, “mno, jsme na galejích” a raději vyrazil po stezce vzhůru. Další pohled už příteli nevěnoval, beztak mu přes hromadu cihel v náručí neviděl ani šošolku hlavy.

Cesta ubíhala příjemně, krátké prudké stezky střídaly delší rovinaté úseky, kde zas mohl popadnout dech a zatímco zobal tu borůvku, tu zas čučoriedku, podle toho na kterou stranu hranice se zrovna natočil, tak snil o dvou lžících guláše s půlkou knedlíku, kterými ho stavitelé horské chaty odmění za donesenou cihlu, když v tom ho vyrušil popěvek “vepřovice, kotovice, to je pěkná matlanice, doneseme vepříky, začnem stavět od píky, dáme sbohem praseti, zbodnem guláš s dvaceti”. V mužíkovi by se krve nedořezal, “to je on!”, vyjekl a hlavou mu bleskl obraz, ve kterém jeho kamarád škrábe o dno hrnce, sedíc na hromadě nepálených cihel. Zamračil se, praštil se do hrudi, aby probral svého ducha a s bujarým “teď, nebo nikdy!” zanechal lesní ovoce svému osudu.

Tak nějak tě příroda stvořila coby ideálního nosiče. Ruce máš jako lopaty, záda jako necky a co se na ně nevejde, s klidem si naskládáš na hlavu, protože tvůj krk to snese. Sem tam sice nějaký ten učenec plácne cosi o příliš namáhaných vazech a páteři, ale ty jsi hrdina a hrdinové do hrobu nepadají stářím. Občas máš ovšem dojem, že padneš hlady, protože ty dětské porce, co všude vydávají za jídlo pro těžce pracující, si z tebou nehezky zahrávají.

  • (DrD+) Nosnost +1 (síla pro nošení, podobně jako Atletika I), jídla potřebuje o půlku více než je obvyklé, pokud dostane jen běžnou denní porci, tak pro něj klesá kvalita jídla o -2 (tedy k hojení a odpočinku má postih -1)

Závěr

Všechny výše uvedené marky jsme tvořili s myšlenkou, že nám obzvláštní naše hrdiny a ještě k tomu nám posunou hru v číslech, ovšem vyváženě, samozřejmě.

Ta samozřejmost se nám začala sypat, když jsme marky ukázali více hráčům a chtěli jsme po nich nějaké jejich nápady. A zjistili jsme, že ty naše vyvážené marky jsou spíše výjimkou, než pravidlem, protože

  • vyvážené marky se často líbí, ale
  • hráči hodně chtějí další marky jako “odměnu”, nebo výsledek dlouhodobého chování, třeba pokud někdo bude neustále vyvolávat rvačky, dostane od ostatních hráčů oficiální nálepku Výtržník a v pravidlech si pak může dočíst, do které že skupiny byl milostivě zařazen
  • je poptávka po odchylkách, úchylkách a talentech, které jsou jednoznačně jednostranné (buďto je to jasné postižení, nebo jasná výhoda), ale klidně bez čísel, tedy bez bonusů a postihů, pouze se slovním popisem, který jim pomůže sestavit jejich charakter
  • když už k nové marce chtějí i číselná vyjádření, či prostě úpravu pravidel, tak hodně volají po dovednostech (což je cítit napříč celým RPG fórem), kdy by kdejakou změnu řešili přes naučené dovednosti postavy
    • například pokud někdo hodně vydrží, nemusí hned dostávat bonus k Odolnosti, ale prostě se naučil dovednost Železný muž (popřípadě Ocelová lady) a tato dovednost už pak “sama” řeší další úpravy pravidel

Pozoruj lidi kolem sebe, postavy ve filmech, sebe samého ve vypjatých situacích, však ona ti nějaká ta marka cvrnkne do nosu. Nebo do gatí.

Další zdroje

Pořád nemáš dost? Cheš další marky, více odchylek, jiné nározy? Pokračovat můžeš tady:

Nápady od dalších hráčů:

  • Taktik (stratég)
  • Zženštilý (mužatka)
  • Zmatkař
  • Učenec
  • Důvěřivec (Naivka)
  • Exhibicionista