O co jde?

Přestože navenek obyvatelstvo uctívá nového boha, víra ve Starého boha moří, bouří a oceánů byla ve městě silná. Existují tací, co jej stále ve skrytu uctívají, přinášejí mu oběti, studují jeho mystéria a kouzla dob minulých. Jedna ze skupin, která Starého boha uctívá, využívá prastarého chrámu ukrytého ve sklepení pod městem, který nevybudovaly ruce člověka. Kult vede Velekněžka a podle prastarého vzoru přílivů a odlivů přináší Starému bohu krvav&e acute; oběti, aby nasytily jeho hlad a utišily bouře. Mezi zasvěcenými jsou i členové některých nejvýznamnějších rodin ve městě, zpravidla těch, které profitují z námořního obchodu a chtějí si naklonit přízeň moří nebo těch nejstarších ve městě, které se od uctívání Starého boha odklonily jen navenek.

Sedmnáctiletou Millicent Catesbyovou, dceru kupce, unesla z jejího domu uprostřed noci skupina maskovaných spiklenců, kterou vedla stříbrovlasá Blanche Graftonová, představitelka mocného rodu Craftonů. Mladá Millicent má být další obětí určenou pro Starého boha, která bude obětována při následujícím úplňku.

Jak se do tajného chrámu nachomýtnout?

  • Postavy se k celé věci přichomýtnou pravděpodobně ve snaze zachránit mladou slečnu Millicent. Její otec není boháč, ale svou dceru zbožňuje a na dřevo vysází většinu grošů, které má ve svých truhlicích. Postavy také mohou být přátelé rodiny. Únosci mohli být neopatrní a zanechat stopy, případně některý z únosců byl zraněn při přepadení domu a ponechán osudu (a může vědět kam), případně je může vystopovat rodinný pes, který půjde po Millicentině pachu.

  • Postavy mohou najít místo, kde se tajný oltář nachází ve starých záznamech a jít jej objevit, aniž by si byli vědomi současných obtíží mladé slečny.

  • Zastavit Velekněžku může postavy vyslat někdo jiný… církev nového boha nebo dokonce jiní uctívači Starého boha, protože Velekněžka se mohla vymknout kontrole.

Chrám samotný

Do chrámu se dá dostat skrze katakomby pod Ravnburghem. Díra proražená v jedné ze zdí nevypadá nijak zajímavě, ale před ní čekají dva hromotlukové - Ardall a Montacute, kteří hlídají vstup, zatímco dole má proběhnout obřad. Nejsou příliš obezřetní a ve skutečnosti hrají vrhcáby, protože za dobu jejich hlídek nikdy nedošlo k ničemu zajímavému. Pokud Ardall dokáže vypálit ze své píšťaly, hluk výstřelu upozorní všechny v chrámu na blížící s e protivníky.  

Vstupní chodba

Schody, které sestupují dolů do chrámu, jsou ohlazeny nohama uctívačů Starého boha, které sem po staletí sestupovali. Schodů je sto jedenáct, protože jednička je důležité číslo v systému uctívání Starého boha. Žebra chodby jsou tvořeny mohutnými velrybími žebry, pokrytými prastarými rytinami a nápisy. Schody osvětluje jakási tajemná záře, která jakoby vycházela z kostí. Na konci schodiště je závěs, po jehož odhrnutí se ocitnou v chrámu samotném.

Uprostřed schodů se musí zatlačit na jedno ze žeber, jinak se spustí při dalším sestupu past, která vystřelí ze zdi po celé délce schodů vybroušené ostny tvořené kostmi mořských netvorů. Postavy mohou varovat staré kosti ve spodní části schodů, nebo pokud zajmou Ardalla nebo Montacuta, mohou jim o pasti říct.

Loď s oltářem

Chrám samotný vypadá jako vnitřek velryby, kde strop nesou žebra obrovských velryb. I zde prostor osvětluje tajemná záře. Temná voda, která pokrývá více než polovinu plochy chrámu, je spojena s mořem v zálivu a vznáší se nad ní chladná mlha. Na druhé straně místnosti je oltář vyřezaný z kostí mořských netvorů. Na něm, udržováno jakousi prastarou a temnou magií, tluče obnažené lidské srdce, které očividně někdo vyřízl zaživa z hrudí žijícího člověka. Pos tavy se mohou ukrýt u vstupu za krápníky, protože u oltáře pomalu začíná obřad.

Na studené zemi před ním leží spoutána Millicent. Dívka je nahá, její kůže je pokrytá tajemnými symboly, které jsou vyřezány do kostí velryb kolem vás a její ruce a nohy jsou připoutány. Po jedné straně oltáře stojí starší dáma se stříbrnými vlasy, na druhé pak nervózní mladík. Z mořské vody se nehlučně vynoří Velekněžka, která drží v ruce dýku, aby provedla obřad. Pokud postavy nepodniknou nic, pak vyřízne dívce zaživa ještě bijící srdce a umístí je na podstavec na místo starého srdce.

Pokud se rozhodnou obřad přerušit, pak se Velekněžka nejprve pokusí s nimi vyjednávat – nestojí o žádnou smrt, která není určena v rámci prastarého rozvrhu k udržení přediva světa. Vyloží jim, že zatímco svět na ně zapomněl, tak zasvěcení stále provádí obřady, které udržují svět v rovnováze a brání příchodu Věčné noci. Nabídne jim zlato a stříbro (v komoře za ní je ho dost), pokud odejdou a vrátí se k Millicentinu otci s nepořízenou. Nabídne jim i př&iacut e;zeň Starého boha a jeho kouzelnou moc, pokud je nechají provést rituál. Svolí také, že Millicent nechá jít, pokud jí přivedou jinou oběť, jejíž srdce by mohli použít. Pokud ale postavy na nic z toho nepřistoupí, pošle na ně oba své zasvěcené a sama vyrazí s dýkou vpřed. Bude-li v úzkých, pokusí se píšťalkou na krku přivolat Strašlivého strážce, bude-li zraněna, skočí do vody a zmizí v temné vodě (je otázka, zda jí zbraně postav vůbec můžou zabít, ale určitě jí způsobují bolest).

Získat nové, mladé a zdravé srdce bylo ve skutečnosti cílem celého obřadu – ani magie nemůže udržet srdce naživu mimo tělo navždy. Takové srdce postupně chřadne a umírá, proto byla srdce na oltáři pravidelně měněna a od vzniku chrámu na oltáři bily stovky srdcí… Millicento mělo být dalším, které by udrželo celé místo pohromadě nějakou další dobu. Pokud postavy srdce sundají z jeho umístění nebo jej poškodí, přestane bít a světla v chrámu pohasnou – tlukot srdce je udržuje aktivn& iacute;. Stejně tak zeslábne magie, která drží celé tohle místo pohromadě a postupně se začne rozpadat – výztuhy z velrybích žeber začnou vypadávat, strop se začne sypat a kameny z něj začnou padat, voda se začne drát dovnitř… možná do hodiny bude celé místo zasypáno a zatopeno pod hladinou moře, jako by nikdy neexistovalo.

Vnitřní komora

Od oltářní lodi je oddělena úzkou chodbou ukrytou za závěsem. Na něm jsou vyšity tajemné symboly, které varují každého, kdo není zasvěcen, aby nechodil dál… pod hrozbou kletby a strašlivé smrti. Je to nejposvátnější část chrámu, kam má přístup jen velekněžka a je ve skutečnosti poměrně malá. Je vyskládána věcmi, které u sebe měli obětovaní lidé – Velekněžka vždy vybere jeden předmět za každého obětovaného a přidá jej do sbírky, zatímco jiný, vyřadí a vhodí ; jej do hlubin. Jsou tu také ukryté poklady, které byly vyzvednuty z potopených vraků.

Každá postava si smí vzít jeden předmět z těch, které jsou tu uskladněny. Pokud natáhnou ruku pro jiný, budou mít předtuchu čehosi zlého a velice, velice špatný pocit. Pokud navzdory tomu vezmou víc než jeden předmět, postihne je kletba Starého boha, které se mohou zbavit jen, když vrátí „uloupený“ předmět zpět k oltáři Starého boha. Bude je stíhat smůla, a pokud se pokusí cestovat na lodi, zjistí, že všechny lodě postihne bezvětří (stanou se „Jonáši“ na palubě).

Důležité postavy

Millicent Catesby

Dcera jednoho z kupců, která byla unesena. Je jí sedmnáct let a každý, kdo ji poznal, chvílí její krásu a dobré srdce.

Blanche Grafton

Sestra hlavního představitele rodu, Williama Graftona, jednoho z dvořanů Citadely. Blanche je okolo šedesáti let stára, ale stále zdatná a své pochůzky si zařizuje sama. Drží se starých obyčejů a v kultu zastává vysoké místo, na slovo pak poslechne Velekněžku. Stále dokáže zasadit neočekávanou ránu dýkou, kterou má ukrytou v šatech.

Oswyn Garrard

Mladý šlechtic a člen jednoho z menších obchodních rodů, dnes zchudlých. U pasu nosí dlouhý meč, který je možná starobylý a na místech pokrytý rzí, která se nedá vyleštit, ale stále stejně smrtící jak před lety. V kultu má nižší stupeň zasvěcení a poslouchá rozkazy mylady Graftonové, smí se ale účastnit obřadu. Oswyn nemá srdce z kamene a Millicent je mu upřímně líto… navíc se mu dívka líbí. Na vraždění ve skutečnosti nemá žaludek a postavy jistě vycítí jeho nervozitu. Pokud jej dokážou přesvědčit, může se obrátit proti ostatním kultistům, protože k tomuhle se neupsal.

Jerome Ardall a Rowland Montacute

Sluhové rodu Garrard, také zasvěcení, ale jen na nejnižší stupeň. Samotného obřadu se nesmí účastnit a plní roli hrubé síly a stráží. Mohutný Montacute se ohání velkou obouruční sekerou, která se hodí na vyrážení dveří, stejně jako na rozbíjení lebek. Ardall má u sebe píšťalu, ze které může vypálit ránu a pak sáhne po dlouhé dýce u pasu.

Velekněžka

Podivná bytost, která je možná člověkem… a možná ne. Vypadá jako lidská dívka, která nenosí oblečení, ale má na sobě jakousi částečně zakrývající tuniku, která vypadá jako ušitá z rybářských sítí. Její oči jsou temné a bez zornic. Zcela jistě dokáže dýchat pod vodou a nikdo neví, zda je to stále ta stejná velekněžka, která kult vedla před staletími, nebo zda její místo zaujímají stále nové dívky. Nemá jméno, je známa jen jako Velekněžka. Do chrámu vstupuje skrze moře (a stejnou cestou umí uniknout, když jde do tuhého) a zdá se, jakoby na vzduchu nedokázala vydržet dlouho. Jakmile její pokožka začne osychat, slábne a musí ji smočit v mořské vodě. Má dýku vyrobenou z kosti kosatky, kterou plánuje vyříznout Millicentino srdce z její hrudi, ale které může využít i proti postavám. Na krku nosí na provázku pověšenou píšťalku, jejíž pro lidi neslyšný hvizd dokáže přivolat Strašlivého strážce.

Strašlivý strážce

Mohutný starý kraken, který žije v hlubinách v okolí města. Píšťalka Velekněžky dokáže tohoto strašlivého leviathana povolat z jeho hlubin, aby bránil chrám. Nevejde se dovnitř celý, ale jeho chapadla, které vynoří z vody a umí jimi tlouct, stahovat do hlubiny a vrhat postavy proti stěnám… dokážou uvnitř dosáhnout na většinu míst.