doplňky do hry

  • (#68)
    Přestože v Ravnburghu vládne nový bůh, dávní bohové, kteří tu byli před ním a jejich mystéria, nejsou zcela zapomenuta. Místo na kterém město stojí, bylo osídleno dávno předtím, než sem přišli lidé a je vystavěno na troskách a sklepeních měst předchozích. Šeptá se o tajných ukrytých oltářích, na nichž zasvěcení v kápích stále přináší oběti a provádí obřady zasvěcené Starému bohu moří a hlubin. Občas se ztratí lidé, které pak už nikdy nikdo nevidí a o takových se často říká, že jejich krev byla prolita Starému bohu... ale co když je to ve skutečnosti pravda?
  • (#68)
    Dvanáct různorodých nepřátel postav sídlících napříč fantasy světy. Kdykoli budete potřebovat nějakého (mini)bosse, hoďte si dvanáctistěnkou, podívejte se do tabulky a nechte na kraj vyvalit se pohromu, kterou si budou místní a postavy ještě dlouho pamatovat. A nezapomínejte, že nikdo není sám a každý někoho (nebo něco má) a bytosti temnoty a zla se sdružují...
  • (#68)
    Sklepení hampejzu Chateau de Bobule, kde se v noci ztrácí zákazníci, nebo naopak se objevují nové vylepšení pro nemocné bohaté.
  • (#68)
    Dobrodružná výprava do Ravnburghské stoky, ve které postavy pátrají po boku neohrožených skautů po ztracených bratrech a mýtických dračích vejcích
  • (#68)
    V horním patře měšťanského domu si majitel zřídil skleník. Ne všechno je ale, jak má být, a měšťan tajně zkoumá alchymické spisy a zahrada je kamufláž pro jeho pokusnou laboratoř. Při bouřce před třemi dny do domu udeřil blesk a pán se ze zahrady nevrátil. Naopak zahrada se zdá živější, než byla.
  • (#68)
    Jedná se o přírodní jeskyni v lese, ne nutně úplně daleko od civilizace, ale zase ne za humny. Vznikla přirozeným krasovým procesem a obývají ji divoká zvířata. Ovšem také v ní lze najít surové drahokamy značné ceny.
  • (#68)
    Kdysi žili na tomto místě jiní lidé. Hovořili jiným jazykem, než lidé dnešní, uctívali jiné bohy, jinak se oblékali a slavili jiné svátky. Národy jsou v pohybu a tak i oni se ztratili v temnotě dějin. Nikdo by si na ně nepamatoval a byli by známi jen z pověstí o hrdinech z řad předků místních jako nepřátelé lidu pronikajícího na toto území, kdyby po sobě nezanechali mohyly v kopcích na sever odtud. Nikdo rozumný se k nim nepřibližuje za dne, natož v noci. Povídá se, že tam straší duchové padlých bohatýrů a dávní bohové nad starověkými světišti stále drží ochrannou ruku.