hraní

  • (#1)

    „Chtěl bych vám říct jen pár slov. Jen několik. Na světě existují systémy. Jsou různé, nejrůznější. Věřte mi, že jen jedna hra, jeden systém je ten nejlepší. Náš systém je, byl a bude nejlepší. Jeden systém, jedni hráči, jedna komunita!!!“ tak pravil systém H­-.

  • (#1)

    Jak poskytnou první pomoc?

  • (#9)

    Nevím, zda už máš zkušenostmi s vedením her s detektivní zápletkou, jestli jsi nezkušený Watson či ostřílený Holmes. Sám jsem několik detektivních her vedl a ohlasy hráčů povzbudily moje vypravěčské sebevědomí natolik, že jsem se rozhodl podělit se o své poznatky. Můj způsob určitě není jediný správný, ale vede ke spokojenosti hráčů, takže snad pomůže i zkušeným mistrům zločinných konspirací.

  • (#12)
    zatím pouze v PDF

    Nejednou jsem se setkal s přístupem, že co neví postava, neměl by pokud možno vědět ani hráč, nebo by měli hráči tyto informace alespoň dobře oddělovat. Hráči by potom měli za postavy jednat tak, jak by se jejich postavy samy chovaly, a ne tak, jak je to pro hráče nebo jejich postavy výhodné. Tento přístup se však může velmi lehce stát omezujícím, jakkoliv jsou důvody pro něj smysluplné a zřejmé. Následující text vám nabídne několik přístupů, jak s informacemi pracovat ku prospěchu hry a snad se i vyhnout problémům, které z nedostatečného toku informací plynou.

  • (#14)
    zatím pouze v PDF

    Podání magie se v mnoha RPG zaměřuje spíše na mechanickou stránku věci. Pravidla především říkají, za kolik magů mohu seslat jaké zaklínadlo a kolik jím svému cíli seberu životů. Osobně mám rád magii, která má něco navíc, nějaký zajímavý, možná trochu podivný rys, který ji odlišuje od „základních pravidel“. Zkusím navrhnout několik způsobů, kterými lze ozvláštnit magii v hrách jako Dungeons and Dragons, či Dračí Doupě.

  • (#16)
    zatím pouze v PDF

    Preklad kapitoly pre Rozprávačov z hry Houses of the Blooded od Johna Wicka.

  • (#16)
    zatím pouze v PDF

    Všichni známe mýtické příběhy, ať už jde o řeckou, irskou či severskou mytologii nebo moderní příběhy inspirované mýty, jako jsou ty od Tolkiena nebo Holdstocka. Ale hrál je někdo? Určitě se mezi vámi najdou tací, které by to lákalo, ale divil bych se, kdyby se ti, kteří to opravdu zvládli, nedali napočítat na prstech jedné ruky. Možná ještě těžší je věrohodné zahrání lidí, pro které jsou mýty realitou, různých barbarů a divochů, a zejména těch nejvíc spojených s mýtem, jejich šamanů a hrdinů. Rozhodně se nechci prohlašovat za zkušeného hráče tohoto žánru, ale snad vám následující tipy a triky pomůžou ozvláštnit hru nebo dokonce udělat ze hry přímo mýtický zážitek.

  • (#16)
    zatím pouze v PDF

    Snad každého hráče fantasy RPG někdy napadlo vrátit se do dětství a zahrát si hru ve světě pohádek, kde se nejmladší královský syn vydává zachránit princeznu ze spárů zlého draka či černokněžníka. Snad každý pak ale zároveň narazil na problémy, které hraní v zemi pohádek činí velmi obtížné – ze všeho nejnepříjemnější jsou asi linearita a předvídatelnost děje a zaměření na jednoho hrdinu oproti skupině dobrodruhů v klasickém fantasy hraní. V následujících řádcích se vám tedy pokusím naznačit, jak tyto a další problémy řešit, nebo jak se jim alespoň vyhnout, pokud se do světa pohádek budete chtít někdy vrátit – tentokrát ve své hře.

  • (#16)
    zatím pouze v PDF

    Čaká na vás ukončenie článku o tom, ako sa rolové hry hrali skôr, než sa väčšina z nás narodila, a lekciách, ktoré sú užitočné aj pre naše dnešné hranie a herný dizajn.

  • (#17)
    zatím pouze v PDF

    Internetové hraní RPG je v současné době velmi rozšířeným fenoménem, kterému nahrává dostupnost a pohodlí internetového připojení na jedné straně a problémy hráčů s uspořádáním si volného času na straně druhé. Kromě MMORPG (World of Warcraft), které si získalo statisíce příznivců po celém světě, existují textové herní servery, které sázejí na obrazotvornost hráčů a přátelské klima menší komunity. Někde mezi tím ještě stojí tzv. Hard Core Role Playing, snažící se spojit přednosti obou. Vizuální stránka počítačové RPG hry je zde doplněna možností budování herní komunity prostřednictvím akcí postav a textových zpráv.

  • (#17)
    zatím pouze v PDF

    Zamyslenie sa pre rozprávačov nad tým, čo do hry prinášajú na prípravu náročné elementy a ako sa vyrovnať s neduhmi s takýmito elementmi spojenými.

  • (#17)
    zatím pouze v PDF

    Hry ze Světa temnoty nabízejí širokou škálu stvoření, jejichž hraním si můžete zpříjemnit nejeden podvečer – vlkodlaci, upíři, mágové, rozliční šotci a golemové a nemálo dalšího. Mnoho z těch bytostí jsem ve hře skutečně vedl a vyprávěl o nich, poskytují úžasné zázemí pro nejeden nádherný příběh, ale mé srdce si po letech zkoušení získala úplně jiná rasa, notoricky známá, přesto málo hraná. Lidé.

  • (#17)
    zatím pouze v PDF

    Už je to nějaký čas, kdy vám Drakkar přinesl články Stolní RPG online (vyšly v prvním a čtvrtém čísle Drakkaru). Herní online scéna se od té doby (téměř tři roky) samozřejmě proměnila – servery jako Aragorn, Abarin, Andor, DarkAge (.cz) či ImmortalFighters (.net) zůstaly, byť samozřejmě prošly vývojem, ale například Torch.cz zanikl, aby z jeho popela mohl povstat nový Torch2, o kterém se povídá, že se postupně vyvíjí v jakýsi druh prohlížečového MMORPG. Na scéně se také objevil další DrD online server – DarkWood.cz. A věřím, že ani toto není 100% kompletní výčet českých RPG heren.

  • (#18)
    zatím pouze v PDF

    Právě jste se svou skupinou dohráli několikaměsíční, či dokonce několikaletou kampaň a všichni už přemýšlejí, o čem by mohla být ta příští a za jaké budou hrát postavy, když stávající Vypravěč poví: „Ale příští kampaň už povede někdo jiný, mně už došly nápady.“ A všechny oči se podívají na vás. Co teď? Zkušenosti nemáte s vedením hry žádné a jako hráč jste toho z vypravěčského řemesla příliš nepochytili. Čím začít? Jak naplnit všechna ta očekávání, o kterých jste se ještě před chvílí společně bavili?

  • (#18)
    zatím pouze v PDF

    V tomto článku by som chcel popísať, ako pristupujem k tvorbe NPC (non-player characters, nehráčske postavy) pri príprave na hru.

  • (#20)
    zatím pouze v PDF

    Cizí postavy, označované též zkratkou NPC, jsou pro většinu vypravěčů klíčovým nástrojem při tvorbě hry. Ať už se jedná o hybatele zápletek, prostředky ke konfrontaci hráčských postav či jen prvky dokreslující prostředí. Většina vypravěčů se při tvorbě NPC zabývá hlavně vzhledovými, popřípadě charakterovými rysy. Stejně důležité, ne-li důležitější, jsou ovšem způsoby chování (zvyky, vyjadřování) a motivace (cíle, touhy, snahy) NPC. Pouze cizí postava, která je dobře promyšlena z těchto hledisek, správně zapadne do prostředí a pomůže dokreslit jeho atmosféru, což je zvláště žádoucí právě u her, jež mají být v některých ohledech věrné historické realitě.

  • (#21)
    zatím pouze v PDF

    John Wick patří k nejznámějším zahraničním autorům věnujícím se RPG hrám, jenž se proslavil hlavně svým čtivým a často neortodoxním stylem. „Play Dirty“ byl jeho sloupek s radami Vypravěčům, který vycházel pravidelně v časopise Pyramid a později byl vydán i jako samostatná kniha. Jelikož jde o články často velice inspirativní, rozhodli jsme se přinést vám na pokračování jejich překlad.

  • (#30)
    zatím pouze v PDF

    Náhodné tabulky většinou neudělají celou hru za vás, ale rozhodně obohatí tu, co už máte. Jsou zdrojem inspirace a komplikací, které vás nic nestojí. Kdykoli jsou hráčské postavy ve městě a hra se začíná vléct, hoďte si!

  • (#30)

    Multikampaň je herní svět, ve kterém hraje více skupin, jejichž příběhy jsou navzájem méně či více provázané. Tento článek je shrnutím (zejména, nikoliv však výhradně mých) dosavadních zkušeností, rad, nápadů a zážitků a je určen mírně pokročilým až velmi zkušeným Vypravěčům.

  • (#34)
    zatím pouze v PDF

    Poslední srpnový víkend jsme s Bubákem a Alefem měli v řezenském hostinci zajímavou debatu o steampunku a možnosti hraní steampunkových příběhů v RPG. Zde najdete krátký pokus o zachycení jejích výsledků.

  • (#46)
    zatím pouze v PDF

    Psal se rok 1996, Dračí doupě zažívalo boom a neodolala mu ani parta studentů jednoho pražského gymnázia. Založili herní družinu, kterou nazvali podle prastarého tajemného lesa, kolem něhož se točí většina jejich dobrodružství. Důraz byl kladen na příběh a jeho prožitek, na vztahy mezi postavami i na drsné reálie evropského středověku. A také snaha podělit se s ostatními příznivci her na hrdiny o své zážitky.

  • (#66)
    zatím pouze v PDF

    V roce 2012 se příběh původního Dračího doupěte uzavřel. S tak mohutnou základnou fanoušků ale bylo jen otázkou času, kdy se skupinky autorů dají dohromady na projektech, které mají legendu resuscitovat. Jednou z nich jsme se stali také my