literatura

  • (#4)
    zatím pouze v PDF

    Avatar konzumu nebo právem úspěšné dílo? Hodnotný příběh s poselstvím nebo plytký brak aneb Zamyšlení nad potterovskou ságou.

  • (#8)
    zatím pouze v PDF

    Téměř na apríla konečně vyšel závěrečný díl trilogie Lux Perpetua, se zpožděním asi šesti týdnů (přes řadu výmluv a problémů zásilkové služby Wales). Přiznám se, že po tak dlouhém čekání jsem ji přečetl za jediný den a je tedy čas na zhodnocení celé trilogie, v lecčem podobné pentalogii Zaklínač, ale přece dostatečně odlišné. Srovnání se nicméně nelze vyhnout. Tato recenze je kompletní recenzí celé trilogie – nedochází tak k úletům v hodnocení jednotlivých dílů.

  • (#19)
    zatím pouze v PDF

    Každá doba a kulturní styl si vytváří ze svých úhlavních děl určitou mytologii, pojmový aparát, který používá. A tento mýtus vždy funguje, pokud je době srozumitelný. Pro renesanci byli srozumitelní antičtí bohové a báje, pro romatismus středověcí rytíři. Moderní doba měla své hrdiny třeba v Kafkově Josefu K. anebo Bratrech Karamazovových.

  • (#20)
    zatím pouze v PDF

    Bratislavskí potkani sú skupinou voľne neorganizovaných gamemastrov a hráčov RPG. Vďaka intenzívnemu hraniu a relatívne intenzívnemu pozeraniu filmov, seriálov, čítania kníh a vstrebávania ďalších informačných zdrojov sú pomerne bohatou a rôznorodou studnicou inšpirácií na rôzne témy. Touto, rovnako voľne neorganizovanou, rubrikou by sme vám radi ukázali, odkiaľ čerpáme inšpirácie, alebo odkiaľ by sme ich čerpali, keby sme sa pripravovali na hru s určitou tématikou (ktorú sa budeme snažiť priblížiť téme čísla).

  • (#22)
    zatím pouze v PDF

    Utopie a pochmurná města? Každý, kdo rozumí slovu utopie, a to je skutečně snad každý, si nyní jistě pokládá otázku, proč jsou utopie zařazeny mezi pochmurná místa. Na první pohled zde skutečně nemají co dělat, avšak na následujících řádcích se pokusím ukázat, že sem vcelku oprávněně patří. Pojďme si tedy nyní ukázat, jak to s těmi utopiemi opravdu je.

  • (#22)
    zatím pouze v PDF

    Vytvořit seznam dystopií a antiutopií je obtížné. Už jenom proto že mezi utopií – antiutopií-dystopií neexistuje pevná hranice, ale postupný přechod. A kam řadit díla alegorická a paměti či cestopisy? Rozhodl jsem se vybrat několik knih ze své četby, které se všeobecně považují za dystopické/ antiutopické, letmo je rozeberu a pak vyberu několik zajímavých děl, které subjektivně řadím do této kategorie, nebo bych na ně chtěl upozornit, protože jsou důležité pro studium dystopií.

  • (#24)
    zatím pouze v PDF

    Mládeži do 65 let nepřístupno. Drsný příběh propojující text, internet a film, o vrahovi, který nezná meze.

  • (#29)
    zatím pouze v PDF

    Na jméno Clive Barker jsem narazil poprvé v první polovině devadesátých let. Známý mi půjčil dvě knížky, na nichž byl pouze název – Imagika. Pochopitelně jsem se zeptal, co to je…

  • (#30)

    V dávných dobách bývalo zvykem, že se kluci chtěli stát popelářem, hasičem, kosmonautem, případně fotbalistou. Nevím, jestli obliba akčních profesí ještě trvá. Za přáním stát se spisovatelem byla zřejmě docela realistická obava z toho, že akční a mužné povolání s sebou nese nebezpečí boulí, ne-li něčeho horšího. Sedět pěkně doma a přesto prožívat dobrodružství popeláře, hasiče a fotbalisty je ideální řešení. Tato egomaniakální pitva je určena především těm, kteří v nějakém hodně dobře utajeném koutě mysli chovají šílený úmysl stát se spisovatelem. Lze to chápat jako velmi specifický případ RPG pro jediného osamělého hráče; jinak to s hraním souvisí volně. Pokoušel jsem se vážit každou větu, zda není navíc; přesto mi herní záznam více než třiceti let této hry zabral delší prostor a na různé užitečné odbočky – třeba právě na vztah hraní a RPG – už místo nezbylo. Takže koho nezajímá tvůrčí psaní, nechť přestane číst právě zde.

  • (#31)
    zatím pouze v PDF

    Debata o H. P. Lovecraftovi se utěšeně rozvíjí, kdekdo ho čte a kdekdo nad ním přemýšlí. První můj text byl jakýsi Cthulhu trajler pro laiky; nyní se podívejme na některé hlubší souvislosti a praktické triky okem spisovatele i okem gamemastera. Pokud čtete Lovecrafta dnes, skoro po stu letech, je už leccos jinak. Tím spíše, když se pokoušíte na Lovecrafta nějakým použitelným způsobem navázat a využít ho. V takovém případě totiž uděláte nejlépe, když pečlivě vynecháte vše, co se týká Mýtu Cthulhu. Taková rada ovšem může přinést trochu zmatený údiv. Lovecraft bez Mýtu Cthulhu je jak Jarda Jágr přesunutý do obrany; postrádá polovinu efektu. Je vůbec myslitelné použít v nějakém smyslu Lovecrafta, aniž bychom se věnovali Cthulhu?

  • (#34)
    zatím pouze v PDF

    Proč vlastně jsou všechny příběhy, které si čtu a které vidím okolo sebe, tak hrozné? Proč je to samá vražda a katastrofa? Proč já sám píšu takové věci? Pokud u mnoha z nich najdeme něco veselého, je to spíše satirický škleb zubaté lebky, než něco opravdu legračního. Jejich podivný humor vás možná bude budit v nočních můrách stejně mocně jako jejich strašení.

  • (#35)
    zatím pouze v PDF

    Minule jsem seriál o psaní zahájil otázkou situace a důvodu, proč mají příběhy tendenci k nebezpečným, dramatickým a strašným situacím. Budeme pokračovat tím, jak naložíme s časem, který nám byl dán. Totiž s časem dramatickým.

  • (#36)
    zatím pouze v PDF

    Při mých literárních toulkách asi leckoho napadne, že zůstávám prakticky výhradně v anglosaském prostoru. Tento pohled samozřejmě není správný. Máme tu například jednoho velikána, který psal dokonce v Čechách. A který vynalezl fantastickou literaturu svérázného druhu.

  • (#36)
    zatím pouze v PDF

    „Sice jsem tu Poeovu esej k Havranovi četla dost dávno, ale zapůsobilo to namě tak, že je ta teoretická stať vlastně fikce a Havrana nenapsal tak, jak tvrdí,“ pravila Raven a trefila se do jedné letité záhady v rámci tvůrčího psaní.

  • (#36)
    zatím pouze v PDF

    V minulém čísle jsme si představili filmy v duchu dobrodružného pulpového příběhu a steampunkové estetiky. Dnes po nich přichází na řadu fanouškovské projekty pokoušející se předat kromě zábavy i nějakou hlubší myšlenku – s jakým úspěchem, to už musí divák posoudit sám.

  • (#37)
    zatím pouze v PDF

    Posviťme si v dnešním díle na nepříjemné, neoblíbené, leč velice důležité téma dokončování děl.

  • (#38)
    zatím pouze v PDF

    Titul Dobrodruhovia je zbierka poviedok na pokračovanie, prinášajúca čitateľom príbehy odohrané v známej spoločenskej hre Dračí Doupě. Popisuje dobrodružstvá hrdinov na ceste za slávou a bohatstvom, ich strasti, útrapy a radosti.

  • (#39)
    zatím pouze v PDF

    Základem příběhu je situace; něco, co hrdiny nutní reagovat. Krátce řečeno, vlk, který potká v lese Karkulku. Bez vlka by byl Karkulčin výlet dokonale nezajímavý. S vlkem je všechno jinak a má to onačejší grády. Objeví se něco, co začne hrdiny ohrožovat.

  • (#40)
    zatím pouze v PDF

    Tajemná postava maskovaného muže v setmělých pražských ulicích, který skokem překonával fantastické vzdálenosti a škodil okupantům, představuje nejzajímavějšího hrdinu v příbězích městských legend.

  • (#40)
    zatím pouze v PDF

    Minule jsme sledovali nadpřirozené strašidlo, které dovede víc, než lze rozumně očekávat, až na hranici postmoderního věku. Ukázalo se, že jednou z největších potíží příběhů o strašidle je to, že se používá už stovky let, takže hrozí klišé a stereotyp. Řešení schopné vyvolat ještě více strašení se přitom rýsovalo už v 19. století.

  • (#41)
    zatím pouze v PDF

    Dnes je doba, kdy vládne světu fantasy a věčným soupeřem je jí starší sestra sci-fi. Pokud se ptáte, co vládlo ještě před scifi, pak je odpověď jednoduchá; byla to detektivka. Spustíme se do této starožitné krvavé studny, plné záhad.

  • (#43)
    zatím pouze v PDF

    Text papyru a článek ukazují, jak v Egyptě probíhaly majetkové a mocenské konflikty, jak se Egypťané dovolávali spravedlnosti a jak úspěšní, případně neúspěšní byli.

  • (#43)
    zatím pouze v PDF

    Detektivní seriály dnes mnohdy pozornost soustředí na divácky atraktivní metody vyšetřování. V jednom ze seriálů se loví pachatelé pomocí psychologického profilování. Jelikož se jedná o relativně mladou disciplínu, jejíž vědecký status stále ještě není zcela nesporný, zaslouží si malé představení.

  • (#43)
    zatím pouze v PDF

    Minule jsme se zabývali detektivkou v čisté formě. Schematičnost detektivky začala ovšem plno autorů děsit. Poe s ní vydržel pouhé tři povídky; potom nápad opustil a začal ho rozpracovávat do jiných tvarů. A těch odvozených tvarů si všimneme dnes.

  • (#43)
    zatím pouze v PDF

    Čím že se špionážní romány liší od běžných detektivek? Dovolím si Vám článkem nabídnout na tuto otázku odpověď.

  • (#43)
    zatím pouze v PDF

    Detektivky si v RPG vysloužily nelichotivou pověst, mají totiž tendenci změnit se v naprosté katastrofy: postavy se točí ve špatném směru, nebo prostě nenajdou stopu, kterou mají, a celá hra se buď úplně zastaví, nebo vrávorá na okraji útesu.

  • (#43)
    zatím pouze v PDF

    Dvojici pravidlových systémů pro psaní detektivních příběhů sepsali W. H. Wright a R. Knox během „zlatého věku detektivek“. Mnoho z pravidel je poplatných době nebo nepoužitelných pro hraní RPG, mnohé jiné se nám naopak zdají inspirativní.

  • (#44)
    zatím pouze v PDF

    Historický román byl symbolem úctyhodné nudy. Historická pojednání mívala strašnou spoustu stran; ať u Lva Tolstého, nebo u Jiráska, vždy to byla respekt vzbuzující baterie tlustých knih. Ve chvíli, kdy se už chcete z nudy oběsit na hedvábné šňůře, visící z baldachýnu barončiny postele, stane se zázrak a konečně se dozvíte, co chtěl vědět náš hrdina, když do toho zámku lezl před třiceti stranami.

  • (#45)
    zatím pouze v PDF

    Minule jsme konstatovali, že historie je beletristickými technikami nedosažitelná. Nasnadě je proto myšlenka na reálnou historii úplně rezignovat a zmanipulovat ji k nějakým odlišným cílům. Historická fikce tohoto druhu se stala zcela úmyslně daleko víc fikcí než přesnou historií

  • (#45)
    zatím pouze v PDF

    Argonantus si môj čitateľský záujem vyslúžil už ako autor poviedkovej zbierky Ztracené letopisy. Nemôžem povedať, že som z jeho tvorby vždy odvarený, ale jeho klávesnica vytvorila aj niekoľko príbehov, ktoré patria k mojim najsrdcovejším. A preto sa nemožno čudovať, že po jeho náznakoch o texte dlhšieho rozsahu som sa nevedel dočkať vydania ďalšieho papierového počinu.

  • (#46)
    zatím pouze v PDF

    Psal se rok 1996, Dračí doupě zažívalo boom a neodolala mu ani parta studentů jednoho pražského gymnázia. Založili herní družinu, kterou nazvali podle prastarého tajemného lesa, kolem něhož se točí většina jejich dobrodružství. Důraz byl kladen na příběh a jeho prožitek, na vztahy mezi postavami i na drsné reálie evropského středověku. A také snaha podělit se s ostatními příznivci her na hrdiny o své zážitky.

  • (#46)
    zatím pouze v PDF

    Skončili jsme minule skeptickým zjištěním, že držet se přesně historie nemá moc smysl, ale na druhou stranu odbočit od ní také není úplně snadné. Člověk by se na historickou fikci skoro vykašlal a odešel k úplně jiným žánrům. Nebo snad ne?

  • (#47)

    Tentokrát není třeba – na rozdíl od příběhů o strašidlech nebo u historické fikce – prodírat se neprobádanými pustinami, protože o sci-fi bylo napsáno plno odborných pojednání, a dokonce i knih. Například Ondřej Neff jich sepsal několik a považuji je za podstatně lepší a zajímavější než jeho vlastní umělecké psaní. Klasická sci-fi je díky těmto badatelům známá, sepsaná a ocedulkovaná, převázaná mašlí a uložená do police. K věčnému spánku, zřejmě. Vězte, že to, kam se dnes vydáváme, je prohlídka muzea.

  • (#48)
    zatím pouze v PDF

    Toto je esej o barbarstve. Preto je nevyhnutne aj esejou o civilizácii. Budem hovoriť o pokrivených atribútoch barbarstva, ktoré sú civilizáciou barbarom pripisované, ale aj o rovnako pomýlenom ideále vznešeného divocha.

  • (#50)
    zatím pouze v PDF

    Co znamená ono tajemné slovo, které se v poslední době často skloňuje, ale většina lidí ani neví, co vlastně označuje?

  • (#50)
    zatím pouze v PDF

    Na stopy R. E. Howarda jsem narazil při zkoumání H. P. Lovecrafta, protože Howard je asi nejslavnější autor v okruhu jeho žáků a přátel.

  • (#51)

    Toto pojednání o pokračování sci-fi je v sérii žánrových článků čímsi jiné. Napsal jsem ho totiž skoro přesně před 20 lety. Dost věrně zachycuje, proč působil cyberpunk tehdy tak dokonale novým a neopakovatelným dojmem. Asi bych to dnes uměl napsat přesněji, ale tím by zmizela ta zajímavá autentičnost mé tehdejší zprávy o něčem zbrusu novém.

  • (#51)

    Věda a science fiction kráčí od nepaměti ruku v ruce. Řada SF se sice téměř obejde bez příslovečného S a používá spíše jen žánrové kulisy, ale samotný žánr vznikl v době silně vnímající vědecko-technický pokrok a jeho dopady na společnost. Pára a elektřina měnily svět, biologie prodělala darwinovskou revoluci a blížila se počáteční éra genetiky, astronomové pomocí stále dokonalejších teleskopů pozorovali vesmír a začínalo se vážněji diskutovat o možnostech kosmického cestování…

  • (#52)
    zatím pouze v PDF

    Posádka ztroskotané lodi se prodírá vlhkou venušanskou džunglí, zatímco v patách se jí plíží místní šelmy s tesáky jako dýky… Cimbuří majestátních marťanských měst ozářená západem slunce se tyčí nad rudou pouští protkanou vodními kanály…

  • (#52)
    zatím pouze v PDF

    Po přehlídce všech možných žánrů, tedy historického románu, sci-fi, detektivky, fantasy a hororu, se asi nabízí otázka, kde k čertu zůstala fantasy? Kde jsou elfové, draci, kouzelníci a firebally?

  • (#52)
    zatím pouze v PDF

    Příběh o nesmrtelné lásce potulného ronina Gompachiho a čarokrásné kurtizány Komurasaki patří mezi tradiční japonská lidová vyprávění. Jak to s nimi ale bylo doopravdy a jakou podobu na sebe vzali v českém literárním zpracování?

  • (#54)
    zatím pouze v PDF

    K románu Hrabě Monte Christo mne, možná překvapivě, zahnalo pátrání u kořenů mnoha žánrů, které byly v Drakkaru probírány. Vedou odtud vlákna vlivu na celou světovou literaturu, včetně té velmi aktuální a dnešní. Rozmotat tento uzel budiž úkolem dnešního literárního putování.

  • (#57)
    zatím pouze v PDF

    Je jedno téma, kterému se v psaní o psaní roky vyhýbám. Dialogy.

  • (#58)
    zatím pouze v PDF

    Přiznejme si: Kdo z nás by se netoužil alespoň nakrátko podívat na Mars a projít se pláněmi a kaňony Rudé planety? Už od dob výprav na Měsíc je ale cesta na Mars vždy „dvacet, třicet let daleko“. Je ovšem? Po nedávném projevu zakladatele SpaceX, Elona Muska, se zdá, že se výrazně přiblížila. Můžeme však věřit tomu, že se lidé na Mars podívají dříve než za pouhé desetiletí?

  • (#59)
    zatím pouze v PDF

    Snad každý zná Ďábla v temnotě, jeden z dílů původních sérií Star Treku, kde se posádka Enterprise střetne s podivným organismem na bázi křemíku. Není to ale zdaleka první ani poslední sci-fi zpracování života založeného na jiných stavebních prvcích či rozpouštědlech než život, jak ho známe. Výčet sci-fi románů, povídek, filmů, seriálových epizod, počítačových i RPG her s tímto motivem by zabral řadu stránek. Jaký je ale vědecký náhled na „život, jak ho neznáme“?

  • (#59)
    zatím pouze v PDF

    O technice psaní jsem tu uveřejnil už leccos, ale se zpožděním si uvědomuji, že tu chybí shrnující pohled na problém vcelku. Asi jsem také nezačal úplně od začátku; zapomněl jsem zřejmě napsat, o čem je celou dobu řeč. Pokud tedy někdo sleduje můj psací seriál systematičtěji, neudělá chybu, pokud tento díl předsune před všechny ostatní a dá ho na úplný začátek.

  • (#61)
    zatím pouze v PDF
    článek
  • (#61)
    zatím pouze v PDF
    článek
  • (#62)

    Říkali jste si někdy, co nastane dlouho poté, co naše sluneční soustava bude dávnou vzpomínkou z hlubin času a naše galaxie bude k nepoznání? Jak skončí vesmír? Kam až můžete vyslat své příběhové hrdiny a co „tam“ spatří?

  • (#64)
    zatím pouze v PDF

    O Hře o trůny bylo napsáno dost. Pokud chci přinést do Citadely učenců další sovy, dělám to hlavně proto, že s většinou doposud vysloveného nejsem spokojen. Vynasnažím se příliš neprozrazovat děj těm, co to ještě neznají, případně ho znají pouze část; nicméně částečným spoilerům se asi nelze vyhnout.

  • (#65)
    zatím pouze v PDF

    Po řadu let jsem měl úplné trauma z první věty. Měl jsem nápad na příběh, věděl jsem, o čem to bude a jak to dopadne, ale byl jsem bezradný, když jsem měl napsat první větu a tím to celé spustit.

  • (#66)
    zatím pouze v PDF

    S tvorbou světů pro RPG jsem začal jen krátce po začátku s RPG. Přestože zpočátku jsme svět vlastně nepotřebovali, ve chvíli, kdy je třeba propojit dungy do tažení, se bez světa prakticky nelze obejít …

  • (#67)
    zatím pouze v PDF

    Sherlock Holmes není zdaleka moje nejoblíbenější čtení. Není to technicky nijak závratně dobře napsané, postrádá to druhé a další plány. Ale je to strašlivě jednoduché a názorné; a právě nedokonalost je možná pro nadšené psavce a gamemastery daleko inspirativnější, než perfektní příběhy, dotažené k dokonalosti.

  • (#68)
    Minule jsem předvedl nedokonalý Holmesův příběh, který v sobě ale skrýval hned několik lákavých variant, jak by ho bylo možno dopracovat a vytvořit něco podstatně lepšího. Že si to uvědomil sám autor lze dokázat tím, že přesně to nakonec udělal; dopracoval to, vzniklo něco jiného a lepšího. Pro gamemastery a spisovatele je ta první fáze rozvíjení prvotních nápadů daleko důležitější. Ale myslím, že bez zajímavosti není ani ta druhá – jak jednu konkrétní linii dobrousit do perfektního tvaru.
  • (#68)
    A ten chlapík mluvil a mluvil. Jako když protrhnete hráz rybníka. Argonantus se přistihl, že ho poslouchá jen na půl ucha; byl to nekonečný řetěz stížností.
  • (#68)
    Časem jsem zpozoroval, že přímý symbol a důvod mého strachu je to ošklivé bušení, jehož neustálé údery bily k zešílení do mého vyčerpaného mozku.