Ravnburgh: Drekar ze severu

Je tomu už více než jedno a půl sto­letí, kdy zlobři pod­nikli roz­sáh­lejší ná­jezd na zdejší po­břeží. Byly doby, kdy Strážní věže na os­t­ro­vech v Dra­čím moři byly ští­tem před tě­mito útoky, Strážní věže jsou zčásti opuš­těny a je­jich sláva je dávno za­po­me­nuta. Půl­noční po­břeží Ar­laru je tak opět ote­vřené ná­jezdům.

Dreki (pl. Drekar)

Je to druh rychlé vá­lečné lodě po­u­ží­vaný zlo­bry z Le­dové tříště k je­jich ná­jezdům a ple­nění. Jsou dlouhé a úzké osa­zené vesly po celé délce. Prů­měrná délka lodí je okolo 40-50 metrů a po stra­nách je zpra­vi­dla 20-30 párů vesel. Mají malý ponor a umož­ňují lodi po­há­něné sil­nými pa­žemi zlo­brů vy­vi­nout vel­kou rych­lost, při které krájí vlny a umož­ňuje jim i plout po ře­kách a na­pa­dat cíle proti proudu ve vni­t­ro­zemí. Příď a záď jsou sy­me­t­rické a umož­ňují změ­nou směru ves­lo­vání rychle změ­nit směr plavby, což je uži­tečné při plavbě mezi le­dovci i v bitvě. Loď má jednu vel­kou čtver­co­vou plachtu, která má po­moci ves­la­řům v pří­padě pří­z­ni­vého větru. Plachta je se­šitá z kůží tu­leňů.

Dreki (v ar­lat­štině „drak“) je po­sta­ven z kostí velryb a draků ulo­ve­ných nebo vy­pla­ve­ných na bře­zích os­t­rovů. Při stavbě je po­u­žito jen velmi málo dřeva, pro­tože v Le­dové tříšti ne­ros­tou žádné stromy a dřevo je tam vzácné a ce­něné. Každá kost po­u­žitá při stavbě je opat­řena ru­no­vými ná­pisy a jsou zdo­beny ře­zá­ním. Tvrdí se, že zlobři do kostí vy­rý­vají za­ří­ká­vání, která chrání loď a činí ji rych­lejší a pev­nější, než by měla být. Celá loď je plo­voucí umě­lecké dílo a lidé, kteří byli na pa­lubě, tvrdí, že měli pocit, že ji slyší šep­tat v ta­jem­ném ja­zyce moř­ských hlu­bin.

Dreki se kon­strukcí pří­liš ne­liší od ostat­ních lodí, které zlobři z Le­dové tříště po­u­ží­vají. Co jej od­li­šuje, je od­ní­ma­telná dračí lebka, která se na­sa­zuje na příď. Často pra­stará lebka je po­kryta runami a podle po­věstí pro­půj­čuje lodi sílu a rych­lost dra­čích kří­del. Lebky jsou ucho­vá­vány v ro­di­nách a jsou jim při­ná­šeny drobné oběti, aby ne­ztra­tily svou moc. Tvrdí se, že zvuk rohů, na které zlobři troubí, re­zo­nuje v leb­kách a je ná­so­ben, dě­sící ne­přá­tele. Dle zá­konů zlo­brů nesmí žádná přá­tel­ská loď vplout do pří­stavu, pokud má dračí lebku na přídi, aby ne­vy­ru­šila místní duchy a ne­zpře­trhla dávná ochranná kouzla. Při­jíž­dě­jící loď ji musí sejmout, nebo být po­va­žo­vána z ne­přá­tele.

Nájezd

Jarl Al­gautr Vítěz-​nad-plazem, z klanu Le­do­vých běžců, je prv­ním zlo­b­rem za dlouhá de­se­ti­letí, kte­rému se po­da­řilo dát do­hro­mady ko­a­lici růz­ných klanů a při­pra­vit ná­jezd na půl­noční po­břeží Ar­latu. Zlobři byli téměř na sto­letí za­měst­náni kr­va­vou Vál­kou čer­ného srdce, ve které bo­jo­valy různé frakce zlo­brů proti sobě. Válka skon­čila před tři­ceti lety a síla zlo­brů se po­malu ob­no­vuje.

K tvo­řící se flo­tile se při­po­jili i draci (dre­kar) dal­ších men­ších klanů. Podle pra­porů, které vlají nad lo­děmi se při­dali i jar­lové Vrági Noční-​vítr-nad-fjordem a Sun­drí Ten-​který-běhá-s-lavinou z vý­chod­ních fjordů. Flo­tilu, která se blíží k Ravnbur­ghu a okol­ním ves­ni­cím, tvoří dva­náct dre­kar růz­ných ve­li­kosti a na je­jich pa­lu­bách ves­luje asi sedm sto­vek zlo­brů z půl­noci.

Jarl Al­gautr Vítěz-​nad-plazem bo­jo­val jako žold­néř v řa­dách vojsk Ko­houtů a zná dobře okolí i tak­tiku ar­lat­ských armád. Nejdříve se po­kusí zřejmě vy­ple­nit ně­ko­lik ves­nic na po­břeží a od­ha­do­vat re­akce ravn­sbur­ských od­dílů. Pokud uvidí pří­le­ži­tost, po­kusí se při­stát přímo ve městě. Jeho lodě by mohly díky svému níz­kému po­noru pře­plout nad na­ta­že­ným ravnbur­ským ře­tě­zem, který brání pří­stupu do zá­toky. Kromě něj to ale má­lo­kdo ví, může se tak snadno stát, že na ná­břeží města při­sta­nou draci z půl­noci…