Ravnburgh: Drekar ze severu

Je tomu už více než jedno a půl století, kdy zlobři podnikli rozsáhlejší nájezd na zdejší pobřeží. Byly doby, kdy Strážní věže na ostrovech v Dračím moři byly štítem před těmito útoky, Strážní věže jsou zčásti opuštěny a jejich sláva je dávno zapomenuta. Půlnoční pobřeží Arlaru je tak opět otevřené nájezdům.

Dreki (pl. Drekar)

Je to druh rychlé válečné lodě používaný zlobry z Ledové tříště k jejich nájezdům a plenění. Jsou dlouhé a úzké osazené vesly po celé délce. Průměrná délka lodí je okolo 40-50 metrů a po stranách je zpravidla 20-30 párů vesel. Mají malý ponor a umožňují lodi poháněné silnými pažemi zlobrů vyvinout velkou rychlost, při které krájí vlny a umožňuje jim i plout po řekách a napadat cíle proti proudu ve vnitrozemí. Příď a záď jsou symetrické a umožňují změnou směru veslování rychle změnit směr plavby, což je užitečné při plavbě mezi ledovci i v bitvě. Loď má jednu velkou čtvercovou plachtu, která má pomoci veslařům v případě příznivého větru. Plachta je sešitá z kůží tuleňů.

Dreki (v arlatštině „drak“) je postaven z kostí velryb a draků ulovených nebo vyplavených na březích ostrovů. Při stavbě je použito jen velmi málo dřeva, protože v Ledové tříšti nerostou žádné stromy a dřevo je tam vzácné a ceněné. Každá kost použitá při stavbě je opatřena runovými nápisy a jsou zdobeny řezáním. Tvrdí se, že zlobři do kostí vyrývají zaříkávání, která chrání loď a činí ji rychlejší a pevnější, než by měla být. Celá loď je plovoucí umělecké dílo a lidé, kteří byli na palubě, tvrdí, že měli pocit, že ji slyší šeptat v tajemném jazyce mořských hlubin.

Dreki se konstrukcí příliš neliší od ostatních lodí, které zlobři z Ledové tříště používají. Co jej odlišuje, je odnímatelná dračí lebka, která se nasazuje na příď. Často prastará lebka je pokryta runami a podle pověstí propůjčuje lodi sílu a rychlost dračích křídel. Lebky jsou uchovávány v rodinách a jsou jim přinášeny drobné oběti, aby neztratily svou moc. Tvrdí se, že zvuk rohů, na které zlobři troubí, rezonuje v lebkách a je násoben, děsící nepřátele. Dle zákonů zlobrů nesmí žádná přátelská loď vplout do přístavu, pokud má dračí lebku na přídi, aby nevyrušila místní duchy a nezpřetrhla dávná ochranná kouzla. Přijíždějící loď ji musí sejmout, nebo být považována z nepřátele.

Nájezd

Jarl Algautr Vítěz-nad-plazem, z klanu Ledových běžců, je prvním zlobrem za dlouhá desetiletí, kterému se podařilo dát dohromady koalici různých klanů a připravit nájezd na půlnoční pobřeží Arlatu. Zlobři byli téměř na století zaměstnáni krvavou Válkou černého srdce, ve které bojovaly různé frakce zlobrů proti sobě. Válka skončila před třiceti lety a síla zlobrů se pomalu obnovuje.

K tvořící se flotile se připojili i draci (drekar) dalších menších klanů. Podle praporů, které vlají nad loděmi se přidali i jarlové Vrági Noční-vítr-nad-fjordem a Sundrí Ten-který-běhá-s-lavinou z východních fjordů. Flotilu, která se blíží k Ravnburghu a okolním vesnicím, tvoří dvanáct drekar různých velikosti a na jejich palubách vesluje asi sedm stovek zlobrů z půlnoci.

Jarl Algautr Vítěz-nad-plazem bojoval jako žoldnéř v řadách vojsk Kohoutů a zná dobře okolí i taktiku arlatských armád. Nejdříve se pokusí zřejmě vyplenit několik vesnic na pobřeží a odhadovat reakce ravnsburských oddílů. Pokud uvidí příležitost, pokusí se přistát přímo ve městě. Jeho lodě by mohly díky svému nízkému ponoru přeplout nad nataženým ravnburským řetězem, který brání přístupu do zátoky. Kromě něj to ale málokdo ví, může se tak snadno stát, že na nábřeží města přistanou draci z půlnoci…