Úvodník
Úvodní slovo
Přežili jste Vánoce? Přežíváte školu? Přežíváte práci? Přežíváte? Otázky, které musí být a mnohdy jsou položeny; co jich na světě je. Na úvodních několik otázek je jednoduchá odpověď – ano, Drakkar přežívá a plaví se dál po hladině internetového oceánu… Vlastně nepřežívá, Drakkar žije a je v plné síle. Drakkar proplul přístavem, opravil děravou palubu a naverboval nové námořníky.
Oprav bylo hodně a ještě jich dost bude, mnohých si všimnete i vy a jiné zůstanou skryté. Nicméně, každá změna by měla být k lepšímu. Neradi bychom následovali příklad jistého časopisu, který udělá rok co rok změnu, a podle skalních příznivců se jedná vždy o změnu k horšímu. Proč o tom mluvím? Protože když uděláme změnu a vám se bude zdát špatná, napište nám a my se vrátíme k původní verzi. Ano, opravdu – děláme to totiž pro vás, nikoliv pro sebe. Abych dokončil nepříliš krásný příklad s nejmenovaným časopisem (není o fantasy), musím říct, že moje přítelkyně, která si jej roky předplácela, se na to vykašlala a už jej neodebírá… I proto je Drakkar otevřený všem čtenářům.
A teď něco málo informací o změnách. Probírá se nová úprava textů. To jistě nepřehlédnete. Celkově si Drakkar zvyká na koncepci čísel s určitým tématem a doplňkovými články. Zápisy z her a překlady již také nejsou ničím až tak novým.
Nové jsou zprávy ze světa RPG – upozornění na zajímavé projekty. V tomto čísle vám přinášíme upozornění na několik projektů běžících v Kreslicím prkně na RPG Fóru. Když nám vše vyjde, příští číslo přinese víc krátkých zpráv.
A co více vám Drakkar přináší? Pokud vám nestačí obsáhlé vyhodnocení soutěže o nejlepší RPG postavu, už opravdu nevím, čím se vám zavděčit – proto bych byl rád, kdybyste nám svá přání napsali. Přání plníme na počkání a zázraky konáme do druhého dne.
Do dalších čísel je v plánu rozjet i pravidelnou kapitolu doplňků pro tradiční hry – DrD, DnD, DrD+.
Nebudu vás déle zdržovat od čtení, úvodník stejně většina čtenářů přeskakuje. Tohle vím z diskuzí o číslech a hlavně proto, že já nikde jinde než v Drakkaru většinou úvodníky také nečtu. Jiná situace je, jen když sedím na záchodě a mám „Chvilku pro tebe” přečtenou třikrát…