Úvodník

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

venku právě napadla čerstvá sněhová nadílka, a tak téma tohoto Drakkaru k současnému dění dokonale sedne. Nechceme samozřejmě nikomu přát nehody na silnicích, ale lidé, kteří musejí odklízet sníh zpřed svých domů, při tom zcela jistě potí krev.

Vy si však nyní v klidu sedněte a vychutnejte si raději nadílku, kterou vám přináší prosincový Drakkar v podobě článků o hrách na hrdiny, rolových hrách, hrách v rolích a hrách deskových. Možná se na první pohled zdá, že článků není příliš, ale je to skutečně jen zdání. V čem nevyniká počet, to bohatě vynahrazuje kvalita. Články jsou totiž – až na ten můj – pečlivě a dlouhodobě připravované a jejich autoři si dali velice záležet, abyste vy, čtenářky a čtenáři Drakkaru, dostali, co si zasloužíte.

Tématu čísla, tedy krvi na sněhu, nejsou věnovány jen dva články, jak by se mohlo zdát z obsahu, ale více než polovina příspěvků do tohoto čísla Drakkaru.

Crowenovo Biele Peklo je jakýmsi „hackem“ Příběhů Impéria, tedy využitím jeho pravidel a inspirace mnoha jeho prvky pro dobrodružství o vesmírných mariňácích, kteří dostali úkol vyzvednout důležitou zásilku z vraku havarované lodi na ledové planetě obývané nepřátelským obyvatelstvem. Crowenovo dobrodružství je ovšem zajímavé i svou formální stránkou – nenabízí vám předem připravený sled scén a nalinkovanou trasu, ale dává vám k dispozici sadu scén a motivů, které můžete do hry vnášet dle své libovůle a dramatického účinku.

Recenze Polarisu je pro současné téma jako stvořená, neboť hra se věnuje tragickému zápasu polárních rytířů proti nezastavitelnému Úsvitu a do posledních sil brání mocnostem světla, aby překryly svit Severní hvězdy – Polárky.

Také Miščina povídka vypráví příběh o Zimě, ale také o krvi. O krvi především.

Posledním příspěvkem k tématu je článek, který představuje prostředí polárních ostrovů a pobřeží Severní Ameriky v době vikinského objevu této zdánlivě pohádkové, vysněné země.

Mimo téma, ale nikoli do počtu je trojice následujících příspěvků:

Pieta nám popíše, jak se i malý herní designer může dopustit stejných chyb jako velké vydavatelství.

Alef0 pro nás připravil překlad čtvrté kapitoly knihy Play Dirty od Johna Wicka, ze které se dozvíme jak být skutečně špinavým vypravěčem.

A nakonec už tradiční Baelařina rubrika Zahrajte sa s nami nám představí několik her, při nichž se můžeme vrátit do dětských let, aniž bychom se při tom museli cítit dětinští.

Přeji vám tedy příjemné počtení, a abyste získali mnoh inspirace pro svoje hry – a možná i vánoční dárky…

U dalšího čísla se na shledání těší

Jakub „boubaque“ Maruš