Bezejmenný hrdina

S novým číslem přicházejí i noví hrdinové… Jedním z nich je i Bezejmenný hrdina, který je ústřední postavou originální autorské série stripů z pera Jakuba Maruše, publikujícího pod přezdívkou boubaque. S Bezejmenným hrdinou se nyní budete setkávat na stránkách Drakkaru pravidelně v každém čísle – než se ale pustíte do čtení samotného comicsu, pokusme se spolu s tvůrcem proniknout do světa tajemného Bezejmenného hrdiny a jeho zákulisí.

4 otázky na autora

Jak vznikl Bezejmenný hrdina?

Kdysi jsem podle kamarádových scénářů vytvořil asi tři stripy pro webovou verzi jednoho studentského časopisu. Tehdy jsem si řekl, že vytvořím také něco podle svého vlastního scénáře a vkusu – a po několika skicách, které původně zobrazovaly noirového detektiva v baloňáku a klobouku, vznikl Bezejmenný hrdina na vrcholu činžovního domu s chrličem jako aluze na Batmana držícího stráž nad Got­hamem. První čtyři díly pak vznikly v záchvatu kreativity zřejmě v růběhu září 2007. Proč ale tehdy, už vůbec netuším.

Proč je Bezejmenný hrdina bezejmenný?

Protože není důležité jméno, ale jeho hrdinské činy. A protože je tajemný a se jménem by o část své tajemnosti přišel. Je zahalený od hlavy k patě a nikdo nezná jeho pravou identitu, může to být kdokoli! A také proto, že lidé ve městě, nad kterým bdí, zatím neměli důvod ho pojmenovávat. Ale hlavně je bezejmenný proto, že je to nevýznamný člověk z lidu, který vede dvojí život – jeden stejně nudný jako ten druhý.

Jací jsou tví oblíbení comicsoví tvůrci? Máš nějaké vzory?

Já vlastně nejsem nějak velký comicsový fanoušek. Jasně, mám comics rád a nepohrdnu jím, ale jediný, který si pravidelně kupuji, je Usagi Yojimbo (o antropomorfním králičím samuraji). Ale hlavní inspirací, i když to možná není vidět, je Red Meat, hlavně stripy s postavou Earla. Jinak jsem míval ještě rád krátké, úderné, i když možná trochu dětské comicsy Ondřeje Sekory a dnes mám v záložkách asi 10 webcomicsů, např. Buni, PhD comics, XKCD, Station V3 a z českých Korektor a už jen zřídka publikující Bugemos.

Proč nepoužíváš ve svých stripech s Bezejmenným hrdinou přímou řeč?

Zčásti právě proto, že vznikl na noirové myšlence i s žánrovým voice-overem a vyjadřování spíše myšlenek postavy, zčásti proto, že si můžu mimo přímou řeč víc vyhrát s patosem a ironií. No a taky proto, že Bezejmenný hrdina se vlastně nedostává s nikým do kontaktu. Když tak nad tím přemýšlím, docela dobře hrdinova mlčenlivost koresponduje s jeho vnější pasivitou. Původně jsem ale chtěl z Bezejmenného hrdiny vytvořit skutečný, několikastránkový comics s trochu plastičtější kresbou – ostatně náznak je vidět ve druhém dílu. Po několika nepovedených pokusech jsem od toho upustil.

Díl I. Příležitost

Díl II. Jemný opar