Skřetí jazyky ve Středozemi

Skřetí jazyk pro středozemské filmy vytvořil David Salo, jehož slovník a také úvahy o podobě skřetích jazyků vám přinášíme.

Na začátek je třeba zmínit, že skřetí řeč (jak její tvorba, tak i řeč samá ve světě Středozemě) je pevně svázaná s Černou řečí:

„tvorba těchto jazyků přinášela stejně problémy jako tvorba khuzdulštiny, ale mnohem naléhavější. Kde pro khuzdulštinu existovala alespoň malá slovní zásoba (přesto dostatečná k tvorbě konzistentní fonologie) a nějaké náznaky gramatiky, takže se alespoň vědělo, jaký typ jazyka to je, pro jazyky vytvořené Sauronem jsme neměli téměř nic: jen nápis na Prstenu a několik dalších slov a jmen (jako je Lug­búrz ‚Temná věž‘, uruk ‚skřetí voják‘, snaga ‚otrok‘, olog ‚zlobr‘, ghâš ‚oheň‘, nazgûl ‚prstenový přízrak‘, sharkû ‚stařec‘ a tark ‚muž ze Západu‘, Númenorejec‘; a pravděpodobně také některá mnohem starší slova používaná skřety v Prvním věku světa jako golug ‚elf‘ a oghor ‚Divoký človek‘). Z dalších skřetích nářečí známe jedinou kletbu, zamumlanou mordorským skřetem, která se překládá třemi různými způsoby, a máme k dispozici mnoho jmen (skřeti ze Železného pasu – Lugdúš, Mauhúr, Uglúk; mordorští skřeti – Gorbag, Grišnákh, Lagduf, Muzgaš, Radbug, Šagrat, Ufthak)“

Texty a slovní zásoba jazyka byly přeloženy a použity s laskavým svolením autora. Původní článek najdete zde: http://midgardsmal.com/yrksk-ordabok/

Zmíněnou větou byla „Uglúk u bagronk ša pušdug Saruman-glob búbhoš skai!“, kterou pronese ve Dvou věžích jeden z mordorských skřetů. V knize The Peoples of Middle-earth ji Tolkien překládá jako „Uglúka do žumpy, ša! Tu za­hno­jenou špínu; velký blázen Saruman, skai!“, zatímco ve Vinyar Tengwar udává autor jiný překlad: „Uglúka do jámy s hnojem se smrdutými Sarumanovými špinavci, prasečí střeva, pche!“ Podle všeho Tolkien zapomněl, že zmíněnou větu již někdy překládal a přišel s překladem novým. Je nutné zmínit, že o vytvoření skřetího jazyka se snažilo více lidí a tyto různé skřetí jazyky se liší zcela zásadně podle toho, který překlad si jejich autoři zvolili jako svůj základ.

„Dodatek F přináší nějaké náznaky charakteru zmíněných jazyků [Černé řeči a skřetštiny, pozn. překl.]: ohledně skřetů říká, že ‚přebrali… jiné jazyky a zkomolili [je]‘, vytvářejíce ‚hrubé hantýrky‘; a že bylo ‚tolik barbarských nářečí, jako bylo skupin a sídel‘, takže neexistoval jednotný skřetí jazyk a jeden skřetí kmen nebyl schopen komunikovat s jiným svým vlastním jazykem, přičemž Západština byla jejich ‚lingua franca‘.“

„Ohledně Černé řeči se zdá, že ji Sauron vytvořil, aby se stala společnou řečí všech jeho poddaných, ale uspěl pouze v poskytnutí určité obecné slovní zásoby pro různé skřetí skupiny. Během velké části Třetího věku byla Černá řeč zapomenuta, ale na konci Třetího věku ji Sauron oživil jako ‚národní jazyk‘ Mordoru a byla následně užívána jeho vlastními vojáky – ale v ‚pokleslé‘ formě. Tento jazyk také používali Olog-hai, plemeno obrů, kteří přebývali v Temném hvozdě a Mordoru.

Kromě toho známe obecnou charakteristiku Černá řeči, že její mluvená podoba byla ‚hrozivá, mocná a tvrdá jako kámen‘ – tyto vlastnosti je trochu obtížné vztáhnout i na psanou podobu. Samohlásky v nápise na Prstenu obsahují pouze ‚a, i, u,‘ a ‚û‘; ale ‚o‘ najdeme jinde. Zvuk ‚i‘ je vzácný a ‚e‘ nenacházíme vůbec.“

„a odpověď na obě otázky je ano: v rámci světa je gundabadský jazyk skřetů velmi odlišný, pravděpodobně kvůli vzdálenosti od Mordoru a mnohem menšímu vlivu Černé řeči; přestože skřeti jako Azog ovládali a používali obě řeči. Mordorská skřetština, jak zazněla ve filmové trilogii Pán prstenů, je jen ošuntělá verze Černé řeči a řeč skřetů ze Železného pasu je její vzdálený příbuzný.

V tomto světě se ve skutečnosti cítím trochu provinile za ‚podvádění‘, protože jsem udělal skřetí jazyk ze Železného pasu tak blízký Černé řeči; mohl bych přijít s nějakým vysvětlením, ale čestně si myslím, že ve Středozemi by byly oba více odlišné. Proto jsem se rozhodl odčinit to vytvořením gundabadské skřetštiny tak odlišné, jak jen řeč ze Železného pasu měla být…“

„V ostrém kontrastu k relativně pevné organizaci Černé řeči měly být skřetí jazyky jednoduché, chaotické a nekonzistentní jako výsledek rychlé a neřízené evoluce. Měla samozřejmě existovat gramatika, ale také velká tolerance k obměnám a postupující tendence obohacovat slovní zásobu a opouštět starší a méně užívaná slova. Skřetí jazyky by měly být silně ovlivněné Černou řečí na různých stupních ve svém vývoji, nicméně nerespektovaly její pravidla.

Pro filmy Pán prstenů jsem zamýšlel vytvořit tři skřetí nářečí navíc k Černé řeči: jedno, užívané skřety v Mordoru, mělo být velmi úzce svázáno s Černou řečí, ale používáno v mnohem více neformální a ořezané podobě. Další dvě, skřetština Železného pasu a skřetština Morie, by se ideálně měla vyvinout jako zcela nezávislé jazyky, kterých se Černá řeč dotkla jen skrze přejímky ve slovní zásobě. Tváří v tvář blížícím se uzávěrkám jsem ale podváděl; vytvořil jsem je všechny jako následníky Černé řeči skrze hypotetickou praskřetštinu, přičemž jazyk ze Železného pasu vykazoval několik zvukových odlišností a jazyk Morie přinášel ještě pokročilejší změny zvukové podoby jazyka se záměrem dát morijským skřetům šišlavý, sykavý zvuk.

To poslední nebyl ve skutečnosti můj nápad; dostal jsem zprávu (20. únor 2001) od autorů Phillipy Boyensové a Fran Walshové, které mě žádaly o následující vlastnosti jazyků skřetů:

mordorští skřeti – tvrdý a hrdelní, odrážející nicotu Gorgorothu

morijští skřeti – mnohem více tajnůstkářský, šeptavý, sykavý, odrážející temnotu tunelů

Uruk-hai – pro ně chceme mocné zvuky, které odrážejí agresi a nenávist, ale také disciplínu jazyka, která není mezi menšími skřety běžná

Protože ‚tvrdý a hrdelní‘ a ‚agrese a nenávist‘ měly být s těmito jazyky spojené tak jako tak, nemusel jsem s nářečími Mordoru a Železného pasu dělat nic víc, než je učinit odlišnými; ale pro Morii jsem musel zavést zvukové změny (poněkud nepravděpodobné povahy), které výrazně zvýšily podíl sykavek…“

Historik Alexander Nemirovsky se domníval, že Tolkien se při tvorbě skřetího jazyka inspiroval antickou chetitštinou a churritštinou (širší rozbor si můžete přečíst na http://folk.uib.no/hnohf/orkish.htm). David Salo se sice (nakolik mohu soudit) při tvorbě svého skřetího jazyka nenechal přímo ovlivnit těmito dvěma jazyky, ale i jeho východiskem je aglutinační typ jazyka (k němuž náleží oba zmíněné).

„Černá řeč a skřetština jsou podobné ve struktuře, přičemž jsou předně aglutinačními jazyky; to znamená, že nemají časování a skloňování jako takové, ale spíše řadu přípon, z nichž každá přidává specifickou vlastnost, kupříkladu čas nebo osobu.“

Příkladem použití může být třeba skřetí slovo „abgur“ (tedy „pronásledovat někoho“). Pokud se k němu přidá koncovka „-an“, která slouží k vyjádření minulého času, pak dostaneme slovo „abguran“ („pronásledoval“). Když se rozšíří ještě o koncovku „-ai“, která je vždy indikátorem množného čísla, dostaneme „abguranai (abgur-an-ai)“, tedy „pronásledovali“.

„Přestože ve filmech Hobit se objevuje poměrně dost skřetštiny, slovní zásoba v rozhovorech je poměrně malá. To má dva důvody – zaprvé, rozhovory jsou poměrně repetitivní; zadruhé, skřeti a jejich vyjadřování byli zamýšleni tak, že mají poměrně malou slovní zásobu sami o sobě, doplňují si ji podle potřeby slovy z jazyků elfů, trpaslíků a lidí a také z Černé řeči, která se začala ve Středozemi zase používat na konci Třetího věku. I to, co lze považovat za základní slovní zásobu, je směsí starších jazykových výpůjček, které lze dohledat v původní skřetštině z Prvního věku – která byla sama ovlivněna jazykem Maiar a elfími jazyky, a dokonce mohla být zjednodušenou podobou jazyka Maiar. Jedno takové slovo, které zdá se přežilo v různých podobách, je golug – ‚elf‘; ale zdá se, že šlo o znovuzavedení slova, vypůjčeného z Černé řeči. Původní slovo nicméně mohlo být variací na sindarské slovo golodh – ‚jeden z Noldor‘.

Kvůli omezené velikosti této slovní zásoby je možné vypsat všechna skřetí slova, která se dosud ve filmech Hobit objevila. Některá tato slova jsou všeskřetská; většina je ale zřejmě omezena na skřety, kteří žili na severním konci Mlžných hor, přičemž vzor (pokud taková věc může existovat) byl původně nastaven skřety z hory Gundabad před Válkou mezi skřety a trpaslíky, asi 150 let před Bilbovou výpravou. Některé důkazy ale naznačují, že místní podoby jazyka některých různých kmenů byly spojeny, aby tento vzor vytvořily; a když přišla válka, doznal tento vzor již mnoho degradací a změn, především ztrátu závěrečných samohlásek, které jsou zachovány jen v některých situacích. Nyní zde můžete najít krátký seznam všech slov, které mohly zatím být posbírané ze skrovných důkazů:

A

a-, pref.: pryč, ven

â, conj.: a

ab, prep.: po, za

abgur, v.: následovat, pronásledovat, štvát

-ai, -ayi-: přípona pro vyjádření množného čísla, užívaná pro osoby

adad, subst.: bytí

agor, agr(a), subst.: krev

-an(i): přípona pro vyjádření minulého času

ân, subst.: lidská bytost

arg, adj.: jiný

argad, subst.: jiná věc

ash, adj.: nějaký

ashad(o), subst.: jedna věc

az, pron.: já

azgar, subst.: válka [srovnejte adûnajské zagar-]

B

bag, v.: zaplatit [srovnejte elfské *mbakh-?]

bakh, subst.: stín

ban, v.: zůstat, stát

band, subst.: město

bar, adj.: výhodný

bir(i), prep./postp.: pro, k

bolneg, adj.: bezbolestný

bolum, subst.: bolest

borzum, subst.: temnota [odvozeno z Černé řeči: burzum]

buzb, subst.: červ, moucha [z Černé řeči: *buzb-]

bû, v.: pomocné sloveso pro tvoření pasiva (trpného rodu)

bun, num.: dva

bûn, v.: minulý čas od na- („být“)

D

dâ, subst.: země [srovnejte elfí *da]

dai, conj.: proto, v tom případě

dai, pron.: oni

-d(o): přivlastňovací přípona třetí osoby, „jeho, její, jejich“

dorg(u), subst.: pán, vládce [z Černé řeči: *durbgu]

du, conj.: než

du, prep.: k [odvozeno z khuzdulštiny: du]

dum, adv.: nakonec, případně

dur, adv.: brzy

durdur, adv.: velmi brzy

E

-esh, postp.: v [z Černé řeči: -ishi]

êsh, adj.: samotný [*ashi-]

G

-g(i), -g(u): přivlastňovací pro druhou osobu, „váš, tvůj“

ganzil, v.: pamatovat

gar, adv.: již

garm, subst.: vlk

gast, subst.: strach

gast, v.: bát se

gel, adv.: okolo

gelnakh, v.: obklopit

gim, v.: najít [z Černé řeči: gimb-]

gin, adj.: nový [srovnejte elfské *win-?]

gin, subst.: zpráva, novina

gir, v.: zkusit

gloz, v.: spát

go, postp.: s

golgi, subst.: elfka

golug, golg-, subst.: elf

gonakh, v.: sejít se, shromáždit se

gor, subst.: smrt

gor, v.: zabít [*gur-; případně z elfského *gur-]

gorb, v.: chytit, popadnout, případně pochopit

gorgar, subst.: zhouba, zabiják, zabíječ [*gurkar-]

gorgor, v.: vraždění, masakrování

gorun, adj.: zabitý, mrtvý

gorz, v.: ukončit něco

gud, adv.: dlouho

gukht(i), subst.: horda [z elfského *wekt-]

gul, subst.: trik, klam, iluze

gun, adj.: blízký

gur, v.: běžet, utíkat

gûr, subst.: srdce [ze sindarského gûr]

Gh

ghâsh, subst.: oheň [slovo užívané ve všech skřetích jazycích]

H

hag, v.: dělat, jednat

hakht, v.: mluvit [z elfského *pakt-]

har, v.: cestovat, jít

hir, postp.: skrze, pomocí

hirimbag, subst.: ovládá, něčím vládne [možná z Černé řeči krimp-]

horug, v.: lovit

horuga, subst.: lovec

hugum, adv.: zde

hukh, v.: klít

hum, adv.: nyní

hur, adv.: tak

hurnash, interj.: bezpochyby, jasně, „tak to je“

huru, subst.: východ, východní oblasti

I

-i: předchází modifikující podstatná a přídavná jména, navázáno na předcházející podstatné jméno („první skřet“ tak asi bude „orgi omash“ místo „org omash“)

i, rel. pron.: který, jenž (vztažné zájmeno)

-(i)d: přípona pro vyjádření třetí osoby v pozici objektu, „jemu, jí, jim“

ishor, num.: tři

K

kab, v.: mít

kair(a), subst.: život [z elfského *koir-]

ker, v.: ukrýt se

ki, pron.: ty [z elfského *ki-]

ki, conj.: pokud

kibul, subst.: stříbro [srovnej trpaslické kibil]

kil, v.: ukrýt, zakrýt

kin, v.: vidět [z elfského *ken-]

kirg, subst.: přechod, průsmyk

kirm(a), subst.: čepel

kirz, subst.: zub

kirzad, adj.: zubatý, nebezpečný, zuřivý

kod, dem. pron.: to/ten, tamto/tamten

kogum, adv.: tam; kde

kom, adv.: tehdy; kdy [*ko-mi]

Kh

kharb, subst.: zvíře

khobd(u), subst.: hlava

khozd, subst.: trpaslík [srovnej trpaslické khuzd]

khun, subst.: pes

khurg, subst.: vnitřnosti

L

-l: koncovka akuzativu (4. p.), tj. předmětového pádu

lo, prep.: za, přes

log, subst.: kůň [srovnej elfské *rok- a seveřanské *loh-]

lôg, subst.: jezero

loga, subst.: jezdec

-lum: přípona ve významu míry (tj. „metrlum“ by bylo „po metrech“ = metr za metrem)

lur, adj.: vlhký

lurdâ, subst.: bažina, mokřina, doslova „mokrá země“

M

marg, v.: útočit

mazd, v.: myslet

-m(i): koncovka první osoby plurálu

mig, adj.: malý

migul, migl-, subst.: malá, opovrhovaná věc

mod, pron.: co?

mog, v.: dovolit, svolit

mogum, pron.: kde?

mol, subst.: společník, spojenec

mong, subst.: cesta

mor, pron.: jak?

morg(u), subst.: medvěd

moz, dem. pron.: toto

murg, adj.: mnohý

murg, subst.: množství

murg, v.: znásobit

murgad, subst.: číslo

N

-n: určitý člen (přípona)

na, v.: být [srovnej elfské na-]

nakh, adv.: zpátky, zpět

nakh, v.: přijít [adunajština]

nakht, v.: (při)vést, přivádět

nar(u), postp.: směrem k, dokud

narnar, conj.: než

narg, v.: chtít

nauzd, v.: zapáchat, smrdět

nazd, adj.: blízký

-neg: privativní přípona (bez něčeho)

nuzd(u), subst.: vůně, zápach

nuzd, v.: čichat (něco), stopovat po čichu

O

ô, o, conj.: ale

ob(o), prep.: o, s, od

-ob: depreciativní přípona – pro vyjádření pohrdání nebo negativního vztahu (golgob = „zasranej elf“)

obgur, v.: uniknout, uprchnout

obhakht(i), subst.: omluva

obhakht, v.: omlouvat se

obkhurg, v.: vykuchat

obrish, v.: odemknout

om-: stupňovací předpona pro tvoření 2. a 3. stupně (když se neužívá du)

omash, adj./adv.: první, nejdřív

omgun, adj.: bližší, nejbližší, další

ommig, adj.: slouží k vyjádření silnějšího stupně vlastnosti nebo děje (podobně jako české víc)

ommurg, adj.: slouží k vyjádření slabšího stupně vlastnosti nebo děje (podobně jako české méně)

ord, subst.: hora

org, subst.: skřet

P

pog, subst.: deset

poig, subst.: chlapec

R

-r: koncovka akuzativu (4. p.), tj. předmětového pádu (archaická podoba -l)

ragsh, v.: rozpárat

ran, subst.: král [srovnejte sindarské aran]

rang, v.: opustit, odejít

ri, v.: ochutnat

rish, v.: sekat

rizg, v.: nabodnout

ru, prep.: na

ruzad(a), subst.: příležitost

ruzad, v.: přijít na něco, dojít k něčemu

S

silz, v.: lhát

silig, v.: nechat, uvolnit, vypustit

Sh

-sh(i): přípona pro podmět ve třetí osobě

shâ, adv.: záporka ne (ne-)

shad, subst.: nic, prázdnota, destrukce

shadgar, subst.: ničitel

shâgum, adv..: nikde

shâhakht, v.: odmítnout

shast, v.: slyšet [srovnejste elfský kořen slas]

shâzil, adj.: neznámý

shâz’liz, adv.: jakýkoli (doslova „nevím“)

shir, adj.: čerstvý

shirz, subst.: část, díl

shirzlum, adv.: postupně

shog, v.: pít [srovnejte elfské kořeny suk- a sok-]

shorâ, adj.: bledý

shorakh, shrakh, subst.: spodina, špína

shotag, v.: zlomit [srovnejte elfský kořen stak-]

shûg, adj.: zkažený

shûg, subst.: špína

shul, v.: čekat, zůstat, zastavit

shulun, adj.: zpožděný, opožděný

T

tar, v.: překročit [srovnejte sindarské thar „přes“]

torag, v.: přinést, podat, povolat

torask, v.: udeřit, zaútočit

torkh, subst.: hnízdo, doupě

tud, v.: sledovat [západština]

tung, subst.: cena

tunum, num.: tisíc

tur, v.: mít moc, dokázat

U

-ug: přípona pro vyjádření úplnosti či obecnosti, „všichni, všechno“

ulg(u), adj.: každý, všechen

ul(u), adj.: všechno

um, adj.: špatný

-un: přípona pro děje s neznámým, všeobecným či zamlčeným původcem, v zásadě odpovídá konstrukcím typu „pochoduje se“

-un: přípona trpného příčestí

unar(u), subst.: otec

undag(u), adj.: narozený [*ontaku]

undum, subst.: narození

Y

-ya: přípona pro vyjádření budoucnosti

yaz, subst.: jméno [srovnejte quenijské esse]

yaz, v.: nazvat, pojmenovat

-yesh: přípona pro vyjádření lokálu („v, na“)

yun, subst.: potomek, potěr

Z

-z(a): přivlastňovací přípona pro 1. osobu, „můj, náš“

zad, v.: padat

zadgar, v.: způsobit pád, srazit k zemi

zag, pron.: zvratné zájmeno, „se“, „sebe“

zail, v.: učit se

zey, subst. & adj.: světlo, světlý

zeyborz, subst.: „světlo–tma“, cyklus dne a noci

zidgar, v.: oznámit, informovat

zidg(u), subst.: čaroděj

zib, adj.: rychlý

zibzib, adj.: velmi rychlý

zil, v.: vědět

zog, v.: vyhlížet, očekávat, hledat

zor, adv.: tvrdě

zorzor, adv.: velmi tvrdě

zung, adv.: bezpečně

zungum, subst.: bezpečnost, bezpečí

zur, v.: ztratit, ztratit něčí stopu