Gamebooky a RPG

V prvním čísle Drakkaru vyšel článek o programu jednoduše nazvaném Fantasy GameBook Engine (FGBE, domovská stránka). Tento program byl představen a bylo i lehce vysvětleno, co jsou to gamebooky. Dnes se na to podíváme trošku podrobněji a řekneme si, jak gamebooky zasahují do světa RPG her.

Roleplaying games snad většina čtenářů našeho dvouměsíčníku zná. Jedná se o hry, ve kterých hráč ztvární hlavní roli – tedy postavu prožívající příběh. Mnohdy hraje s dalšími lidmi, svými spoluhráči, a dohromady se snaží o co největší zábavu či celkově prožitek z hraného příběhu. Jenže co se stane, když je jen jeden hráč a nemá s kým si zahrát?

Situace je jednoduchá – zapne si televizi či počítač. Další možností je gamebook. Jedná se o knihu, která se dá hrát. Ostatně již sám název – gamebook (tedy spojení slov kniha a hra) – nám něco naznačuje.

Lidé, pro které není čtení ničím ponižujícím anebo nezábavným, si mohou s gamebookem užít spoustu zábavy. Moje první zkušenosti s RPG hrami pocházejí právě přes gamebooky, které jsem dostal od kamaráda. Bylo v nich přesně to, co jsem v dětských letech hledal – dobrodružství meče a magie.

Princip tedy máme. RPG hry hraje většinou více než jeden člověk. Gamebooky hraje většinou jen jeden člověk. Výhodou RPG her je to, že máte naprostou svobodu a jste omezeni jen schopnostmi vaší vlastní improvizace, chuti do hry a schopnostmi Vypravěče (u většiny typů systémů). Gamebook hrajete sami, omezeni jste rozhodnutími, která pro vás připravil autor. A s nimi nic dělat nemůžete. Možná i proto je spousta gamebooků náročná na dohrání. Jde totiž o to, že je vždy dobré a špatné rozhodnutí a vy, jakožto hráč, nemáte možnost toto rozhodnutí nadále vyřešit jinak, než dalšími nabízenými možnostmi.

Nicméně, nejsou jen gamebooky knižní, ale už i počítačové. V podstatě by se každá textová hra dala označit za gamebook. Jenže, přiznejme si popravdě, kdo by na počítači hrál textovou hru? Snad jen nějaký nadšenec. A proto musejí být počítačové gamebooky propracovanější – s ilustracemi, videy a možnostmi vedení záznamů automaticky. Tím se spojí čtení, grafické zaujetí hráče a samozřejmě i to, že hráč nepotřebuje tužku a papír.

Takový program jsme vám nedávno představili, jedná se o již zmiňovaný Fantasy GameBook Engine, který naleznete zde. Jeho autorem je Jan Jirkovský.

Tento program vám umožní v jednoduchém skriptovacím jazyce navrhnout vlastní hru. Můžete vkládat nejrůznější počítání, vedení záznamů, ale i grafiku a rozličný design. Tím se dostáváme v počítačové tvorbě textových her či přímo gamebooků o další krok dále.

Důležitý je hlavně pro ty, kteří jsou krve neposedné a musejí pořád něco dělat. Mohu to ukázat na sobě. Mé internetové stránky obsahují nějaká dobrodrusžtví k různým RPG hrám. A jelikož si je mohou Vypravěči stahovat a používat je, bylo by dobré k tomu vložit i nějakou ukázku hry – a proto vytvořím textovku na zahrání si. Kdokoli si ji zahraje, a pokud to bude Vypravěč, získá atmosféru příběhu a bude mít větší šanci jej hráčům správně předat.

Gameboky v zásadě nejsou špatné, ale v porovnání s RPG hrami pomalu, ale jistě prohrávají. Ano, pro jejich hru nepotřebujete nic a nikoho, jen volný čas a chuť. Pro RPG potřebujete nějaký čas na přípravu, sehnání lidí a samozřejmě i nějakou slušnost (pokud nehrajete se svými přáteli). Tohle je asi jediný vhodný argument pro zastání se gamebooků. Nadále už jsou totiž oproti hře s přáteli prohrávající.

Každý gamebook vám nabídne řešení situace, do které se s vaší postavou dostanete, díky navrženým možnostem. Problém nastane v případě, že mezi volbami chybí ta, kterou byste vy rádi se svojí postavou provedli. Tohle se vám u RPG většinou nestane. Tam se můžete pokusit řešit situaci nejrůznějšími pokusy a je jen na Vypravěči a typu příběhu, jak to dopadne.

Podstatnou věcí jsou i příběhy gamebooků. Mnoho z nich musí čtenáře udržet napjatého a hlavně chtivého číst dále a pokračovat ve hře. Proto jsou příběhy gamebooků většinu lineární, akčí a ne tolik zaměřené na samotný příběh. Je v nich příběh, to nemohu popírat, ale jedná se o příběh klasického typu – hrdina se vypraví zachránit celý svět, hrdina se vypraví získat nejmocnější artefakt nebo zabít arcinepřítele. Příběhy jsou většinou klasické a „jako ze staré školy“.

RPG hry mohou nabídnout stejné příběhy. Ale mohou nabídnout i něco mnohem více – příběh nezaměřený na záchranu světa, princezny či jen zabití draka, ale příběh zaměřený na lidský osud jako takový. A zase můžete namítnout, že i v gamebooku můžete hrát tohle, ale přiznejme si – kdo by to hrál?

RPG má tu výhodu, že může stavět příběh podle klasického dramatického postupu – pomalý rozjezd, konflikt a jeho řešení, následná komplikace a vyústění. Po domluvě s hráči můžete hrát příběh i přes mnoho několikahodinových sezení. To se vám u gamebooků většinou nepoštěstí, protože nudná pasáž by vás donutila knihu zavřít a už se k ní nevrátit.

Dalším takovým zádrhelem jsou hádanky. Častá součást gamebooků a mnohých RPG her. Mnohokrát se mi stalo, že při čtení gamebooku jsem skončil na nějaké hádance, kterou jsme nebyl schopen vyřešit. A nehnul jsem se dále do dnešního dne. V RPG hře se mi tohle nestane, protože mohu hrát za postavu, a pokud se dostanu k hádance, která je pro mě neřešitelná, v herní realitě si dokáži najít pomoc.

V minulém odstavci jsme zase narazili na problém, který jsem zmiňoval již výše – gamebooky mají předem přirpavené možnosti a z nich se nedá nikam uhnout. Váš skvělý nápad zůstane nevyužit.

Pro někoho možná výhoda, pro jiného nevýhoda, je i počet hráčů. K RPG hře se nejčastěji scházíte s přáteli, prožijete spolu příjemnou část dne a pobavíte se. Gamebook je koncipován pro jednoho hráče. Pokud neradi chodíte mezi lidi, je přesně pro vás.

Když si to všechno přečtete, můžete získat dojem, že se zde snažím gamebooky pomluvit a přesvědčit vás, že jsou špatné. Což není pravda. Pro náruživého hráče gamebooků jsou to nejlepší, co zná, stejně jako sudoku pro milovníky čísel. Nicméně, když srovnáme zábavu, kterou nám mohou nabídnout gamebooky a RPG hry, můžeme si uvědomit, že gamebook je jen jakýsi nižší vývojový stupeň RPG hry.

Já osobně mám gamebooky rád, plánuji nějaké vytvořit pro své stránky s použitím programu FGBE a podpořit tak svůj herní svět. Ale přesto musím říct, že sebezábavnější gamebook mi nedokáže nahradit společnou hru s přáteli.