One Chance

Ale to není všechno. Dů­le­ži­tým aspek­tem hry je taky vaše ro­dina a roz­ho­do­vání se, zda se bu­dete v po­sled­ních chví­lích před kon­cem světa vě­no­vat jí, nebo se bu­dete ze všech sil sna­žit onen konec světa od­vrá­tit. Hra před vás bude klást mnohá mo­rální roz­hod­nutí a podle toho, jakou mož­nost zvo­líte, se bude hra od­ví­jet dál a vy­ústí v jeden z ně­ko­lika emo­tiv­ních konců. A emo­tivní ne­bu­dou pouze konce, nýbrž celá, ale úplně celá hra.

Hra se ovládá po­měrně jed­no­duše, pouze ovlá­dáte vědce šip­kami a občas zmáčk­nete i ně­ja­kou jinou klá­vesu. To ale jen vý­ji­mečně.

Stejně jako ovlá­dání je i gra­fika jed­no­du­chá. Jed­no­du­chou kla­sic­kou indie pi­xe­lo­vou gra­fiku místy do­pl­ňují ne tak úplně pi­xe­lové části. Těmi jsou (ale­spoň pokud si to pa­ma­tuji správně) třeba vý­hledy z oken a domy ve městě.

Ale gra­fika ani ovlá­dání nejsou ty nej­dů­le­ži­tější, při­znejme si to. To pří­běh, pří­běh je to, co nás za­jímá. Co o něm tak říct, abych nic dů­le­ži­tého ne­pro­zra­dil? Je dobrý. Je emo­tivní, dra­ma­tický, mnohdy de­pri­mu­jící a často bu­dete muset má­chat rukama kolem ob­li­čeje, abyste se ne­roz­bre­čeli. Mno­hem lépe jde zhod­no­tit at­mo­sfé­rič­nost. Ta je skvělá! Hra na vás dýchá tím správ­ným pre­a­po­ka­lyp­tic­kým po­ci­tem a vy prostě víte, že konec se blíží. Každý den je stav světa horší, po­stupně všechno sko­mírá a umírá a mírá.

At­mo­sféru krásně do­kres­luje i soun­d­track. Přes svou jed­no­du­chost je úplně do­sta­ču­jící. Ale zá­ro­veň je skvělý. Je ta­kový… skvěle do­sta­ču­jící. Sice je slo­žen jen z ně­ko­lika skla­deb, ale všechny se do hry prostě hodí. A hlavní téma au­to­rovi až po­de­zřele při­po­míná skladbu z Pla­gue Inc. To vůbec ne­vadí, vždyť v obou hrách jste vlastně způ­so­bili pan­de­mii. Byť v re­cen­zo­va­ném pří­padě to bylo spíše omy­lem.

Autor re­cenze si před ne­dáv­nem za­lo­žil kanál na You­Tube, kam mimo jiné na­hrá­val ko­men­to­vaný po­hled na re­cen­zo­va­nou hru. Takže pokud vám ne­vadí nízká kva­lita videa, ama­tér­ský ko­men­tář a idi­ot­ský hlas, ur­čitě se tam mrk­něte. Jestliže tak, i přes všechny ná­strahy, které klik­nutí na onen odkaz skýtá, udě­láte, silně bych vám ne­do­po­ru­čo­val shléd­nout ja­ký­ko­liv díl ze série Dar­kest Dun­geon. Všechny totiž byly na­tá­čeny na úpl­ném za­čátku a je­jich kva­lita je tedy o to nižší než u ostat­ních videí.

Pa­ra­do­xem, když po­hléd­neme na název hry, je její vy­soká zno­vu­hra­tel­nost. Ne­po­vedlo se vám za­chrá­nit svět? Mů­žete to zku­sit znova. A znova. A znova, znova a znova, znova, znova…

Takže jak zní ver­dikt? Kdyby hra ne­byla zdarma, asi by ne­měla tak dobré hod­no­cení. I přes vel­kou zno­vu­hra­tel­nost je hra krátká a jde do­hrát během pár minut. Ale ona je zdarma. A do­stupná na in­ter­netu. Jenom tak. To musím roz­hodně zo­hled­nit a v mých očích je (hlavně díky tomu) dost vy­soko. Ale to je jedno, mů­žete ji po­sou­dit sami, stačí si vy­go­o­glit její název a klik­nout na ně­jaký z od­kazů.

Takže, jak vy­u­ži­jete svou Jednu šanci?