One Chance
Jste legračně chodící vědec, který vynalezl lék na rakovinu a zachránil život spoustě lidí. Přesně téhle role se ujmete ve webové hře One Chance. Úžasné, ne? No, až zas tolik ne. Protože ten lék… No, je to vlastně zdroj vysoce infekční choroby, která má do týdne vyhubit lidstvo. A vy se lidstvo zase máte naopak pokusit zachránit. A máte na to, překvapivě, jen jednu šanci.
Ale to není všechno. Důležitým aspektem hry je taky vaše rodina a rozhodování se, zda se budete v posledních chvílích před koncem světa věnovat jí, nebo se budete ze všech sil snažit onen konec světa odvrátit. Hra před vás bude klást mnohá morální rozhodnutí a podle toho, jakou možnost zvolíte, se bude hra odvíjet dál a vyústí v jeden z několika emotivních konců. A emotivní nebudou pouze konce, nýbrž celá, ale úplně celá hra.
Hra se ovládá poměrně jednoduše, pouze ovládáte vědce šipkami a občas zmáčknete i nějakou jinou klávesu. To ale jen výjimečně.
Stejně jako ovládání je i grafika jednoduchá. Jednoduchou klasickou indie pixelovou grafiku místy doplňují ne tak úplně pixelové části. Těmi jsou (alespoň pokud si to pamatuji správně) třeba výhledy z oken a domy ve městě.
Ale grafika ani ovládání nejsou ty nejdůležitější, přiznejme si to. To příběh, příběh je to, co nás zajímá. Co o něm tak říct, abych nic důležitého neprozradil? Je dobrý. Je emotivní, dramatický, mnohdy deprimující a často budete muset máchat rukama kolem obličeje, abyste se nerozbrečeli. Mnohem lépe jde zhodnotit atmosféričnost. Ta je skvělá! Hra na vás dýchá tím správným preapokalyptickým pocitem a vy prostě víte, že konec se blíží. Každý den je stav světa horší, postupně všechno skomírá a umírá a mírá.
Atmosféru krásně dokresluje i soundtrack. Přes svou jednoduchost je úplně dostačující. Ale zároveň je skvělý. Je takový… skvěle dostačující. Sice je složen jen z několika skladeb, ale všechny se do hry prostě hodí. A hlavní téma autorovi až podezřele připomíná skladbu z Plague Inc. To vůbec nevadí, vždyť v obou hrách jste vlastně způsobili pandemii. Byť v recenzovaném případě to bylo spíše omylem.
Paradoxem, když pohlédneme na název hry, je její vysoká znovuhratelnost. Nepovedlo se vám zachránit svět? Můžete to zkusit znova. A znova. A znova, znova a znova, znova, znova…
Takže jak zní verdikt? Kdyby hra nebyla zdarma, asi by neměla tak dobré hodnocení. I přes velkou znovuhratelnost je hra krátká a jde dohrát během pár minut. Ale ona je zdarma. A dostupná na internetu. Jenom tak. To musím rozhodně zohlednit a v mých očích je (hlavně díky tomu) dost vysoko. Ale to je jedno, můžete ji posoudit sami, stačí si vygooglit její název a kliknout na nějaký z odkazů.
Takže, jak využijete svou Jednu šanci?
