Rozhovor se Skavenem nejen o Zapovězených zemích

Hlavní postavu Mytaga, nakladatele Jiřího Reitera, známého taky pod přezdívkou Skaven, jsem se zeptali na pár věcí, které nás zajímají nejvíc. To jsou v současné době vydávané RPG Zapovězené země a Lone Wolf – hra na hrdiny.

Letošní rok to skoro vypadá, že se s hrami na hrdiny v česku roztrhl pytel. Za dvě, Zapovězené země a Lone Wolf – hru na hrdiny, můžeš více či méně ty. My ale víme, že v Mytagu nezahálíte a pracujete na dalších věcech. Mohl bys všechny projekty, anebo aspoň ty, které považuješ za nejzajímavější, stručně představit? Co všechno jste teď vydali a co ještě v dohledné budoucnosti chystáte?

Ještě letos plánujeme dokončit scifi gamebook Verax, nové vydání legendárního gamebooku Čaroděj z Ohňové hory ze série Fighting Fantasy a také druhé vydání Rytíře temného slunce, které obsahuje celou novou kapitolu a řadu dílčích změn oproti vydání prvnímu. V příštím roce budeme pracovat na cirka šesti nových gameboocích, kupříkladu na metalovém gamebooku Metal Heroes nebo na sérii Call of Cthulhu.

Pokračovat chceme v sérii Lone Wolf, kde nás konečně čeká kýžený, v ČR dosud nevydaný šestnáctý díl, a také v sérii Fighting Fantasy, kde pokračujeme titulem Město zlodějů.

Co se týče her na hrdiny, překládáme Quetzelinu jehlu – první rozšíření pro Zapovězené země a pracujeme na Heroes of Magnamund, což je první rozšíření pro hru na hrdiny Lone Wolf. V rukávu máme několik „menších“ projektů, kupříkladu sešitové vydání hry Maze Rats (v češtině pod názvem Kobky) Bena Miltona nebo nástupce Kouzlem a mečem (což bylo kapesní RPG, které jsme vydali v roce 2010) – hru s názvem Grimoár, na které pracuje Quentin (její vývoj je mimochodem otevřený, takže skrze rpgforum může kdokoli nahlédnout pod pokličku).

Máme trochu pocit, že v upoutávkách na Zapovězené země, ale také na nakladatelstvím Golden Dog vydávanou Dračí Hlídku trochu zapadla propagace hry na hrdiny z prostředí ságy o Lone Wolfovi. Je zřejmé, že fanouškům hru nemusíme nutit, ale co tebe přesvědčilo, že má smysl Lone Wolf – hru na hrdiny vydat obecně pro komunitu hráčů her na hrdiny u nás? Co se ti na ní osobně líbí?

Pro mě to byla v prvé řadě příležitost, kterou jsem nechtěl promarnit. Vydání mi před lety nabídl Joe Dever, pro mě bylo v první chvíli klíčové, že je to nástavba nad populárními gamebooky. Líbila se mi možnost ponořit se hlouběji do světa Magnamund a to jak herně, tak vizuálně, protože hra je velice bohatě ilustrovaná. Určitě je to také nová cesta, jak k hraní na hrdiny přivést nové fanoušky, kteří doposud hráli jen gamebooky. Hra je navíc poměrně jednoduchá a nebál bych se ji doporučit jako vstupní bránu pro seznámení se s rolovými hrami.

Jako vyšší sázka ale působí Zapovězené země, v originále Forbidden Lands. Jak jsi na ně narazil? Proč ses rozhodl, že zrovna tuto hru chcete přeložit a přivést na český trh?

Tuším že loni v zimě jsem měl období, kdy jsem z pro své děti vymýšlel pravidla, podle kterých bychom mohli společně hrát. Rozhodl jsem se pro poolový systém s šestistěnnýma kostkama a při hledání inspirace jak vyhodnocování pojmout jsem narazil na Forbidden Lands. Studování různých pravidlových systémů je taková moje obsese, takže už toho mám docela dost načteno, ale FBL pro mě byly tak trochu zjevením. Strašně se mi líbil design toho systému, hned mi bylo jasné, že mám před sebou něco výjimečného. Řekl jsem si: „Tohle je ten dračák, co jsem potřeboval mít před dvaceti lety!“

Abych to trochu dovysvětlil, osobně už dekádu nebo dvě vnímám, že na českém trhu schází hra, kterou by bylo možné hrát tak, jako „starý dobrý dračák“, ale která by reflektovala vývoj v našem hobby a byla postavená na pevných promyšlených a důkladně nadesignovaných základech. Měl jsem postupně několik plánů, které mi jeden po druhém ztroskotaly. Chtěl jsem vydat svou šuplíkovou hru s názvem Legendy (bylo to přibližně v době, kdy vyšlo Dračí doupě II, které mi trochu vzalo vítr z plachet), pak jsem se rozhodl udělat hru na systému AGE (jsou na něm postaveny hry Dragon Age nebo Fantasy AGE), pojmenoval jsem ji Jeskyně a draci, ale nakonec jsem neuspěl v jednání stran získání licence k českému vydání. Název hry jsem si následně přetáhl pro překlad D&D 5. edice, po roce práce na všelijakém ladění překladových i autorských textů jsem seznal, že na jednoho člověka je to obrovské sousto práce a s obrovskou úlevou jsem celý projekt předal Sirienovi, který kolem sebe shromáždil autory z D20 a na hře postavené na systému 5e s nimi aktuálně pilně pracuje.

Takže když jsem objevil Forbidden Lands, nebyl to jen můj osobní objev hry, kterou chci do knihovničky, ale bylo to RPG, které zapadalo do mé představy o zaplnění díry na české herní scéně.

Byl problém domluvit se s autory na české verzi hry?

Problém to nebyl. Máme za sebou celou řadu zajímavých titulů a tak už je naše vyjednávací pozice pevnější, než třeba před deseti lety.

Kdo všechno se na přípravě Zapovězených zemí podílel? A jak dlouho celý proces trval?

Měl jsem velké štěstí, že se mi podařilo přesvědčit Jiřího Petrů (Markuse), protože je to výborný překladatel a znalec RPG. Docela „pěkné“ bylo, když mě na první dobrou poslal k šípku, že se na to zběžně podíval a nějak ho to nezaujalo. Já jsem se ale nenechal odbýt, vypíchl jsem nějaké zajímavosti a záhy jsem jej ulovil. Ve chvíli, kdy se Markus do textu zakousl to šlo dost rychle, mám pocit, že jsme to měli hotové tak za půl roku i s výměnou komentářů k dílčím překladům a překladovému klíči. Poté následovaly korektury (ty pro nás dělala Petra Grunwaldová) a po korekturách jsem ještě jednou komplet celý text prošel a opoznámkoval. Paralelně jsme už podle pravidel hráli, to nám při ladění některých drobností taky dost pomohlo.

Skvělé bylo i to, že Markus překládal rovnou do originálního layoutu, takže poslední v řetězci, sazeč Jakub Maruš (Boubaque), měl usnadněnou práci. Jakub nám taky pomohl rozseknout některé nejasnosti a pře, které jsme mezi sebou mělo ohledně některých formulací, takže bylo taky užitečné, že je „od fochu“ a na RPG scéně se pohybuje dlouhá léta.

S proofreadingem nám pomáhali dobrovolníci, které jsme lovili přes fóra a sociální sítě. Jejich pomoc byla také velice cenná. Hodně času mi zabrala osvěta a propagace hry, to ale ještě bude běh na dlouhou trať. Každopádně celé vydání i se všemi tanečky okolo nám zabralo cirka rok práce.

Jak moc se kniha v české verzi liší od originálu? Jak moc jste ji změnili, doplnili nebo rozšířili?

Je to překlad, autorské úpravy jsme prakticky nedělali. Naše invence spočívala hlavně ve volbě překladových termínů, protože ne vždy člověk najde významově totožné slovo, takže tu a tam jsme museli uhnout stranou nebo jít oklikou, jinde se nám třeba podařilo najít výraz ještě přesnější, než jaký měl anglický překlad (hra vyšla původně švédsky).

Jaké jsou vaše další plány se Zapovězenými zeměmi? Plánujete nějaká rozšíření?

Rozhodně! Máme v plánu vydat vše, co je k Zapovězeným zemím k mání a možná i něco navíc! O tom v tuto chvíli ale nesmím nic ani naznačovat :)

Víme, že překládáte pro Mytago zahraniční knihy, ale bylo u Zapovězených zemí nebo Lone Wolf – hry na hrdiny něco, co vás při překládání překvapilo? Něco s čím jste zápolili?

Překládat RPG je hodně náročné – oproti beletrii je tady ještě pravidlová rovina a špatně zvolený termín nebo překlad nějakého principu může pravidla rozbít. Nicméně na tuto otázku by asi lépe uměli odpověděli samotní překladatelé zmíněných her.

Děkujeme za rozhovor a přejeme s oběma právě vydanými RPG i dalšími publikacemi hodně úspěchů.