Hreidarsága
Zápis z hraní
Doménou démonů proplouval drakkar,
hlubokým vesmírem, chaosem Warpu,
Adeptus Astartes na planetu Aurum
dopravil, brněním oděné bratry.
Pětice hrdinů přistála v pustině,
spěchala získat Císaři slávu.
Válečník Hreidar, vesmírný vlk,
první vždy v boji, prost všeho strachu.
V literu Kodexu velice věřil
velitel Marcus, mistrný taktik.
Další byl Darius, důvtipný knihovník,
tajemství techu taktéž byl znalý.
Léčitel Yilani, jak Loki lstivý,
zabíjel neviděn padouchy zdálky.
Odporné kacíře očistil ohněm,
paladin Calderus, plamenů vládce.
Nemohu nazvat Auřanů národ
slabochy či zbabělci bez srdnatosti.
Stateční štítonoši odvážnými skutky
častokrát získali velkou čest.
V ponurých časech však na planetu přibyl,
strašlivý nepřítel nad jejich síly.
Zaživa žerou muže i ženy
hordy tyranidů; šíří teror.
Zákeřní zloduši, zloději genu,
jsou jich horší. Hanebně skrytí,
známé přátele ve zrádce změní,
duše loupí a důvěru ničí.
Statečnost samotná přestává stačit
bez bolterů a laserů. Luky a kopí
kostěným hrotem kůži jak z kovu
prorazí stěží. Porážka hrozí.
Rody se radí. Jarl Rylus
takto mluví: Třeba se sklonit,
poslat zprávu. O pomoc prosme
slovutné reky, Císaře syny.
Nejprv’ však nutno neznámé muže
podrobit zkoušce, prověřit sílu.
Přehnaná pověst přinese často
chvástalovi zmar, i celé zemi.
Synové Císaře stopují saura,
budou ho lovit lukem a kopím.
Brnění mocného ni bolteru bratři
použít nesmí, jak přísaha váže.
V dusivé džungli stejně tak doma,
jak v lesích tajgy, na ledových mořích,
válečník Hreidar jako vlk větří,
za pachem ještěra patrolu vede.
Sopečným svahem pak sestoupí níže,
smrdutý kráter páchne sírou.
Ohněstrůjce Caldera oblaží oči
planetě rodné podobný terén.
Děsivý drak dýmá jak Fáfní,
tyčí se výše než bitevní titán.
Běsní a během se na bratry vrhá,
zadními běhy otřásá zemí.
Výpadu saura vyhnout se velí
rozvážný Marcus, mistrný taktik.
S Calderem kostěným bodají kopím,
šupiny ještěra toliko škrábnou.
Léčitel Yilani, jak Loki lstivý,
jedovou slinu jistě míří.
Oslepit ohromné plazovo oko
snaží se marně, neb cíle mine.
Knihovník Darius důrazně draka
udeří v mordu skloněnou mečem.
Nepřítel nezraněn, rána však nazmar
nepřijde pádná; příšera váhá.
Tu útočí Hreidar, hrdina hbitý,
nad jiné zdatný v boji zblízka.
Zuřivý berserkr jako blesk bodá,
čepele zbraní zbarví se krví.
Podťatý pařát plaza zradí,
dopadem nestvůry země duní.
Proráží patro a proniká v mozek
do chřtánu vržené vlkovo kopí.
Triumfálně pak z tyrana trofej
do Haistandu nesou, hlavního města
Adeptus Astartes. Auřan Rylus
přesvědčen dosti, o pomoc je žádá.
Čeká již člun a přenese četu
s motorů řevem; mocně se třese.
Vysokým skokem skrz stratosféru
dosáhnou vbrzku doliny Grensvayl.
Soutěsky svahy věčně tam stéká
surové promethium, palivo lodní.
Plamenem Múspellu přejasně plane,
svazuje cizáky v Surtrově říši.
Xenoská nákaza však nečina není.
Přes stěnu ohně i statečné bijce
prorazit náhle a planetu pozřít
stále se příšerní vetřelci snaží.
Vesmírní rekové vylodí se vprostřed,
hotovi vyčistit vražednou líheň.
Palebnou pozici připravit káže
nejprve Marcus, mistrný taktik.
Barikádu hned budují bratři,
v předpolí Hreidar pokládá minu.
Tu zloději genu zákeřně se zjeví
hrdiny vůkol, hanebně skrytí.
Přemíra pařátů chystá se párat;
na plamenném batohu vystoupá bratr,
Adeptus Astartes, jak anděl pomsty,
odpálí bombu a obludy taví.
Současně z trosek a sadů suchých
vyráží tyranidů početné tlupy.
Strašlivou rychlostí, jak samotný Sleipnir,
sprintují k bratrům co zubatá stěna.
Bouřného bolteru burácí palba,
pečlivě Marcus dávky míří.
Tříštivé náboje trhají těla,
jak klasy obilí bestie kosí.
Přehradu plamenů pokládá zavčas
válečník Calderus vrhačem ohně.
Salamandrův žár stravuje stvůry,
na dosah nepřítel neprojde žádný.
Ve svahu soutěsky jeskyni spatří
synové Císaře; vejdou směle.
Stísněný prostor srdce svírá,
temnota zapáchá zloduchů pižmem.
Ve vnitřním hnízdě vytrhané visí
kabelů svazky z jakéhos’ stroje.
Thorovým bleskem tam v podlahu bijí
hybridi hnusní; hemží se vůkol.
Zároveň zákeřní zloději genu
překvapí bratry. Prostoru málo
k účinné střelbě v uličkách úzkých;
těžký boj zuří v ztemnělé síni.
Rotomeč rudou zbarví se rosou
trhaje kusy tyranidů hrozných,
páteře přeráží sekera pádná;
tak bojuje Hreidar, hrdinný vlk.
Ostatní bojaři bijí se boltery,
i meči zblízka ohání se mocně.
Zášlehy ohně zalévá zrůdy
horlivý Calderus a hnízdo čistí.
Tu protivník příšerný obranou projde
a smrští úderů přilbu sráží
Marcusovi modrou. Morda pak hrozná
odhryzne vmžiku obličej celý.
Pařáty vzápětí prorazí pláty
brnění mocného. Bestie párá
a strašlivou silou salamandru urve
v rameni paži. Calderus padne.
Hrdina Darius v hrozivém hněvu
zloděje genu zuřivě tepe.
Údery mečem mistrně míří,
poslední stvůry ve chvíli stíná.
Léčitel Yilani, jak Loki lstivý,
hned vrhá se ošetřit obludné rány.
Synové Císaře stavěni silně,
mariňák vydrží zranění mnohá.
V podmínkách polních, nemaje protéz,
hůře však v boji obstojí bratři.
Plamenů vrhač připevní pevně,
postačí ohněstrůjci levačka pouhá.
Duch diagnostiky, druhého zraku,
zaklet je v průzoru lékařské přilby.
Tak Yilani vůdci vidění vrací,
na nervy rozhraní napojí přímo.
Níže pak naleznou nečisté runy,
znaky Chaosu zdobený přístroj.
Tajemný teleport, tyranidí pouta;
zrádci lidstva jsou nákazy zdrojem.
V Haistandu hostinu k hrdinů poctě,
statečných bojarů, vystrojí slavnou.
Vybraných pokrmů a pohárů piva
plny jsou stoly v předlouhé síni.
Hodují hojně a honosné rohy
k přípitku zvedají jarlové přední,
smělí válečníci i výřeční vyslanci,
z hvězdného císařství pozvaní hosté.
Planetu nyní navrátit v náruč
celého lidstva, Císaře přijmout,
posvátnu přísahu pronáší Rylus,
jarl Haistandu a předák hlavní.
Pojednou je slyšet příšerný praskot,
s tříštěním prken se prolomí stěny.
Vybuchnou dveře a dovnitř se derou
desítky tyranidů dychtivých trhat.
Hrozivá horda žene se k hostům,
snůškopán v čele tyčí se až k stropu.
Zrádci země v zapadlém dole
ukryli tu zrůdu; tak unikla trestu.
Ač zaskočeni, zbabělci žádní
Auřané nejsou; netvorů vprostřed
bijí se směle. Bitevní bratři
též chvátají přispět, napravit chybu.
Tříštivou municí mariňák Marcus
na kusy trhá tyranidy mnohé.
Paladin Calderus pekelným plamenem
též nejednu stvůru na uhel spálí.
Na severním konci slovutné síně
císařským hostům nákaza hrozí.
Zloděje genu však zadržet zvládne,
jak blesk je Yilani s bojovým nožem.
Nejlítější střet u skvostného stolu
kde jarl Rylus nepřátele rubá.
Zády pak k němu zabíjí zrůdy
knihovník Darius, krutě je tísněn.
Válečník Hreidar, vesmírný vlk,
ni okamžik neváhá, neznaje strachu,
přesilou příšer proseká si brázdu,
po boku přátel stane hned bratr.
Odporný snůškopán střemhlavým skokem
jarlovy družiny dopadá vprostřed.
Statečné štítonoše zběsile stíná
pařáty delšími dřevcových zbraní.
Vražedné údery vykryje všechny
mistrně Hreidar čepelí meče.
Sedmero seky sekery mocné
pak lovec rozpoltí nestvůrnou lebku.
Tu zloději genu zešílí ztrátou
spojení s myslí mateřského roje.
Zuřivost berserkrů zmocní se jich zcela,
záchovy nedbají, jen zabíjet touží.
Nelze již bránit se bestím běsným,
Hreidar i Darius podlehnou drápům.
Mocný pancíř jim pářou jak papír
otevřou v trupech obludné rány.
Tyranidi vlastní pak trhají těla,
neschopni myšlení, navzájem se vraždí.
Ostatních obránců odvetná palba
kosí ty zbylé; klid nastane v síni.
Takto zachránili před zkázou a zmarem
synové Císaře planetu celou.
Ze silných Auřanů Adeptus Astartes
rekruti stanou se nad jiné skvělí.
Marně však valkýru vyhlížel viking,
Yilani ošetřil opět své bratry.
V pevnosti Erioch plíce pak z plechu
obdržel Hreidar, hrdinný vlk.
Zdobené veřeje věhlasné Valhally
zůstaly tentokrát zavřeny bratru.
Ve službách Císaře slavnější smrt
jistě mu souzena až skončí se sága.
