Recenze deskových her: Res Arcana a Praga Caput Regni

V tomto Drak­karu vám při­ná­šíme re­cenzi na dvo­jici des­ko­vých her.

Res Arcana

Autor: Tom Lehmann
Rok vy­dání: 2019
Stručná cha­rak­te­ris­tika: 2–4 hráči, 25–50 minut, eu­ro­hra, ka­retní, fan­tasy, draft karet, ma­nage­ment zdrojů

Tom Lehmann je zku­šený autor, který se pro­sla­vil pře­de­vším ka­retní pec­kou Dobyvatelé vesmíru (Race for the Galaxy), která vyšla v roce 2007, do­čkala se ně­ko­lika roz­ší­ření a je hojně hraná dodnes.

V kar­tovce Res Arcana vás za­vede do fan­tasy světa, kde v roli mága sou­pe­říte se svými pro­tiv­níky o to, kdo jako první do­sáhne po­my­sl­ného vr­cholu moci, re­pre­zen­to­va­ného ve hře zis­kem 10 ví­těz­ných bodů. Jedná se o sviž­nou stra­te­gic­kou eu­ro­hru, takže roz­hodně ne­če­kejte hlu­boký ponor do pří­běhu. Ne­pří­liš hlu­boko pod lí­bi­vým fan­tasy hávem se skrývá ro­bustní ma­te­ma­tický model.

Ve sku­teč­nosti jde o to, po­sta­vit co nej­rych­leji kom­bi­naci karet (ar­te­faktů), která vám umožní vy­ge­ne­ro­vat co nej­více su­ro­vin (zde zva­ných esence). Ty potom po­u­ži­jete na nákup hod­not­něj­ších karet (mo­nu­mentů a kou­zel­ných lo­kací), jež vám za­jistí bo­dový zisk.

Kromě karet sa­mot­ných jsou sou­částí hry už jen že­tony před­sta­vu­jící esence, žád­nou desku ani fi­gurky ne­če­kejte. Karty samy o sobě jsou hezky a pře­hledně zpra­co­vané, a přes iko­no­gra­fic­kou jed­no­du­chost na­bí­zejí ve­lice roz­ma­nité kom­bi­nace efektů. Kromě prosté pra­vi­delné „pro­dukce” esencí mů­žete pro­střed­nic­tvím ar­te­faktů obě­to­vat jiné ar­te­fakty z ruky nebo ze stolu, měnit druhy esencí, střá­dat esence na ar­te­fak­tech či kou­zel­ných mís­tech. Takže vy­mýš­lení nej­lepší stra­te­gie, jak ma­xi­ma­li­zo­vat zisk, dá va­šemu mozku za­brat. Kromě „běž­ných” ar­te­faktů jako Kámen mudrců, Strom ži­vota nebo Obětní dýka, jsou k dis­po­zici i karty ozna­čené jako tvo­rové (např. Moř­ská panna) a draci (např. Oh­nivý drak). Ty mají další vy­u­žití v ná­vaz­nosti na kou­zelná místa, při­čemž draci navíc do­ká­žou úto­čit na sou­peře a mají vlastní bo­do­vou hod­notu.

Útoky pro­střed­nic­tvím draků při­ná­šejí do hry in­ter­akci, které se ob­vykle v eu­ro­hrách ne­do­stává. Mož­nost přímo uško­dit sou­peři je pak ještě vzác­nější, pro­tože mnozí hráči eu­ro­her těžce nesou, když je jim ubli­žo­váno, a ta­ko­vou hru za­vrh­nou kvůli frustraci. Od Toma Lehmanna byl tedy po­ně­kud od­vážný počin, když tento prin­cip do hry za­hr­nul. Nutno ovšem po­dotknout, že dračí útoky v Res Ar­cana ne­mají šanci pro­tiv­níka úplně zde­vas­to­vat, jedná se spíše o ta­kové lehké oku­so­vání. Kromě toho hra na­bízí bez­po­čet mož­ností, jak se proti úto­kům chrá­nit.

Par­tie hry Res Arcana je struk­tu­ro­vána do kol (rounds), během nichž se hráči stří­dají v ta­zích, dokud všichni ne­o­hlásí pas . Ve svém tahu mů­žete vy­lo­žit kartu, kou­pit mo­nu­ment či kou­zelné místo, nebo vy­u­žít schop­nost již vlo­žené karty. Při tom se zhusta vy­u­žívá prin­cip tapnutí karet, pro­sla­vený hrou Magic the Gathe­ring, takže si snadno udr­žíte pře­hled nad svou roz­růs­ta­jící se „to­vár­nou na esence”. Ob­vykle hra trvá pět kol, během nichž hráči do­sáh­nou (nebo pře­sáh­nou) cí­lo­vých 10 bodů a tím ukončí hru. Ak­tu­ální kolo se ob­vykle do­hrává. Ně­které karty ovšem dá­vají mož­nost hru za­vřít ihned (pokud je spl­něna pod­mínka 10 bodů ale­spoň u 1 hráče) a tím sou­peře pře­kva­pit a pře­ka­zit mu plány. Ta­ko­vých prvků, které do zá­věru hry při­dá­vají drama, je v Res Ar­cana více. Na­pří­klad žeton za­čí­na­jí­cího hráče má sa­motný hod­notu 1 bodu a pu­tuje k tomu hráči, který jako první ohlá­sil pas . To platí i na konci hry, tedy hráč, který je v zá­vě­reč­ném kole nejdříve hotov, má vý­hodu 1 bodu.

Res Arcana si brzy po vy­dání zís­kala za­slou­že­nou po­pu­la­ritu. Tom Lehmann ví, co dělá, takže ve svém vý­tvoru na­ser­ví­ro­val hrá­čům všechno, co mají rádi: Atrak­tivní téma, dobře otes­to­vaný a vy­vá­žený sys­tém, při­mě­ře­nou míru in­ter­akce, chytré me­cha­niky za­jiš­ťu­jící, že hra bude gra­do­vat do na­pí­na­vého fi­nále, rychlé stří­dání hráčů a svižný prů­běh, takže ne­če­káte dlouhé mi­nuty, až si ostatní vy­řeší své tahy.

Pro­fe­si­o­nální ga­me­de­sign je ko­ru­no­ván pro­fe­si­o­nál­ním pro­ve­de­ním. Ob­rázky jsou krásné a není jim co vy­tknout, iko­no­gra­fie je pře­hledná a karty se díky ní obe­jdou s mi­ni­mem textu. Zde stojí za to srov­nat Res Arcana s již zmí­ně­ným au­to­ro­vým le­gen­dár­ním dílem Race for the Galaxy. U něj totiž došlo k tomu, že kvůli slo­žité iko­no­gra­fii, a ne tak lá­ka­vému té­matu, si hra zís­ká­vala po­pu­la­ritu ob­tíž­něji, a na našem trhu do­konce pro­padla. Uvi­díme, jak se bude dařit české lo­ka­li­zaci Res Ar­cana, kte­rou v těchto dnech uvádí Blackfire.

Přes­tože se jedná o ka­retní hru, je fak­tor ná­hody ne­pří­liš pod­statný. V ba­líčku, se kte­rým hra­jete, je po­měrně malý počet karet (ar­te­faktů). Takže v prů­běhu hry máte mož­nost, pokud vy­u­ži­jete pří­slušné me­cha­niky, do­stat do hry ja­kou­koli z nich. Pro ty, kdo chtějí ome­zit ná­hodu i v po­čá­teč­ním roz­dě­lení ba­líčků, je k dis­po­zici va­ri­anta draft. Cel­kově malý počet karet zá­ro­veň zna­mená, že po ode­hrání ně­ko­lika (de­sí­tek) par­tií už se hra stává re­pe­ti­tivní. Dá se tedy oče­ká­vat, že roz­ší­ření Res Arcana budou stejně úspěšná, jako hra sa­motná, a že jich bude hodně…

Shrnutí

Plusy: Krásné a funkční pro­ve­dení, mož­nost in­ter­akce, skvěle vy­la­děný sys­tém, na­pí­navá gra­dace

Mi­nusy: Slabší at­mo­sféra, po ně­jaké době re­pe­ti­tivní

Cel­kem: 90 %

Praga Caput Regni

Autor: Vla­di­mír Suchý
Rok vy­dání: 2020
Stručná cha­rak­te­ris­tika: 2–4 hráči, 45–90 minut, eu­ro­hra, bu­do­va­tel­ská, volba akcí, point salad*

Praga Caput Regni je na první po­hled vel­ko­le­pou hrou. Bo­hatě ilu­stro­vaná herní deska měří 56 × 84 cm, a neméně ohro­mu­jící je množ­ství a roz­ma­ni­tost kom­po­nentů. Mezi nimi vy­ni­kají troj­roz­měrné kar­to­nové „sklá­dačky” před­sta­vu­jící Kar­lův most, ka­tedrálu sv. Víta a Hla­do­vou zeď. Už na první po­hled je jasné, že hra je po­ctou slavné éře Prahy za krále Karla IV., a to i kdyby vám vý­znam la­tin­ského názvu hry nebyl zřejmý. Hráči před­sta­vují ma­ji­tele sta­veb­ních hutí, které se po­dí­lejí na bu­do­vání Prahy.

Po ně­ko­lika za­hrá­ních musím říct, že Praga Caput Regni po­ně­kud klame tělem. Při roz­ba­lo­vání kra­bice si ří­káte, že to bude ne­smírně kom­plexní hra na mnoho hodin, jakmile si ale pře­čtete pra­vi­dla, zjis­títe, že vše je zřejmé, lo­gické, a na­ko­nec i do­cela snadné. Po pár za­hrá­ních do­sta­nete herní par­tii (ve dvou) pod pa­de­sát minut a bude vám to utí­kat jako voda. Objem a náplň kra­bice zkrátka ne­od­po­vídá sku­tečné ná­roč­nosti hry. Jestli je to dobře nebo špatně, ať si roz­hodne každý sám. Za sebe ovšem musím při­znat, že čas po­třebný na pří­pravu a úklid vzhle­dem k čisté herní době mi při­padá ne­a­de­kvátní. Na konci par­tie hra vy­lo­ženě křičí „za­hraj si mě ještě jed­nou, když už mě máš roz­lo­že­nou”.

Tě­žiš­těm her­ních me­cha­nik je „akční kolo”, točna umís­těná přímo na plánu, po­mocí které vo­líte, jakou akci bu­dete v ak­tu­ál­ním tahu pro­vá­dět. Mů­žete těžit zlato a kámen, sta­vět hradby a bu­dovy, vy­lep­šo­vat tech­no­lo­gie nebo po­stu­po­vat po Krá­lov­ské cestě. Vět­šina akcí vás stojí ně­jaké zdroje, proto mu­síte plá­no­vat aspoň pár akcí do­předu, abyste si je včas za­jis­tili. V Praga Caput Regni se po­u­ží­vají dvě kla­sické su­ro­viny (zlato a kámen) a dvě po­ně­kud ne­tra­diční – vejce a go­tická okna (zlatá a stří­brná). Ano, čtete správně. Vejce vy­u­ži­jete při po­stupu po Krá­lov­ské cestě, která na roz­díl od té sku­tečné končí na Kar­lově mostě (hle oslí můs­tek k vej­cím). Zlatá a stří­brná okna se hodí pro za­hrání bo­nu­sové akci, nebo pro zvý­šení hrá­čova po­dílu na stavbě Ka­tedrály či Hla­dové zdi.

Ví­tězné body zís­ká­váte ve hře takřka v kaž­dém tahu, vyjma úpl­ného za­čátku hry, kdy máte ještě málo zdrojů a vy­lep­šení. Zisky v prů­běhu ros­tou v sou­ladu s tím, jak op­ti­ma­li­zu­jete svou sta­vební huť. Pří­kla­dem může být těžba zlata: Čím více zla­tých dolů vlast­níte, tím více bo­nu­so­vých bodů zís­káte při akci „těžba zlata”, při­čemž další ví­tězné body je možné zís­kat vy­lep­še­ním tech­no­lo­gie těžby.

Hra je po­zo­ru­hodně vy­vá­žená a nutí vás do pro­vá­dění všech typů do­stup­ných akcí. Ne­na­jdete zde zcela od­lišné ví­tězné stra­te­gie, jak tomu bývá v ji­ných hrách. Pokud byste se zde roz­hodli, že zku­síte hrát „přes bu­dovy” nebo „přes tech­no­lo­gie”, tak záhy zjis­títe, že zů­stá­váte da­leko za ostat­ními hráči, kteří kom­bi­nují více cest. V tom je podle mého ná­zoru hlavní sla­bina hry. Po ně­ko­lika za­hrá­ních zjis­títe, že nemá cenu žádné velké stra­te­gické plá­no­vání, ale stačí pře­mýš­let dva tři tahy do­předu. Vždy, když jste na ředě, pro­ve­dete akci, která vám dá v tu chvíli nej­vyšší bo­dový zisk. Hra sa­mo­zřejmě ob­sa­huje i zá­vě­reč­nou bo­do­vací fázi, která může za­mí­chat s po­řa­dím hráčů, ale opět je to na­to­lik vy­ba­lan­co­vaná zá­le­ži­tost tý­ka­jící se všech aspektů hry, že její vliv není zá­sadní. Je velmi těžké ostatní sou­peře „pře­kva­pit” peč­livě při­pra­ve­nou stra­te­gií a v dra­ma­tic­kém fi­nále urvat ví­těz­ství.

Praga Caput Regni ob­sa­huje množ­ství va­ri­a­bil­ních kom­po­nentů i vo­li­tel­ných mo­di­fi­kací, které mají za­jis­tit, aby každá par­tie byla tro­chu jiná. Je jich ale tolik, a jsou mezi sebou na­to­lik vy­vá­žené, že se ký­žený efekt ne­do­sta­vuje. Ať už po­u­ži­jete ja­kou­koli kom­bi­naci roz­lo­žení, budou vám s od­stu­pem při­pa­dat všechny ode­hrané hry velmi po­dobné.

Gra­fické zpra­co­vání musím po­chvá­lit. Přes­tože na za­čátku se může zdát pří­liš ne­pře­hledné, rychle si na ně zvyk­nete a ori­en­tu­jete se bez pro­blémů. Au­toři vsa­dili možná tro­chu od­vážně na styl na­po­do­bu­jící stře­do­věké ilu­strace, a vý­sle­dek je podle mě ve­lice zda­řilý. Roz­lo­žená hra se všemi kom­po­nenty se dá s nad­sáz­kou ozna­čit za umě­lecké dílo. Es­te­ticky za­lo­žení hráči, stejně jako mi­lov­níci stře­do­věké Prahy, si můžou k hod­no­cení při­dat 20 %.

Shrnutí

Plusy: Vel­ko­lepé (nejen) gra­fické zpra­co­vání

Mi­nusy: Re­pe­ti­tivní na­vzdory mo­di­fi­ka­cím, po­strádá na­pětí ve fi­nále, bez in­ter­akce

Cel­kem: 50 %

* Point salad: Herní prin­cip, v jehož rámci hráči zís­ká­vají ví­tězné body za roz­ma­nité akce, ob­vykle po tro­š­kách a v prů­běhu celé herní par­tie.