Paiste – poslední velký drak Irska

„Ne, hady a ještěry veškeré z tohoto ostrova jsem nevypudil. Toho největšího, pln bezbožné zbabělosti, jsem vyhnat nedokázal.“ – poslední slova Pádraiga (sv. Patrika) – druhý den po idách v měsíci Martu roku konzulů Severina a Dagalaipha (451 AD)

…nikdo neví, kdy se objevil v Irsku poprvé, snad zde žil od pradávných věků. Drak Paiste je jedním z posledních velkých draků britských ostrovů. Dle Knihy Armaghovy (Codex Ardmachanus) původně dlel ve Banagherském hvozdu, majíc svou skrýš v jezírku, tvořeném pramenem řeky Owenreagh. Hrůzostrašný drak, děsící svým ohnivým dechem daleké okolí, pravidelně požadoval lidské oběti, a to v podobě mladých panen, urozeného původu. Nikdo neví, proč tak činil. Snad z pýchy a ve snaze pokořit všechny ostatní. Pokud se rozhodl někdo klást odpor, sežehl celé město plameny.

V době, kdy paladin Pádraig (později prohlášený za svatého) vyháněl ze „zeleného“ ostrova všechny hady, pronásledoval při slavném honu i velkého draka Paisteho. Vychytralý ještěr udržoval bezpečný odstup od lovecké výpravy a pouze jednou se dostal Paiste na dostřel jejich balist. Poté vědom si krátkosti lidského života, ukryl se v hlubokých jeskyních na pobřeží Lough Foyle, ve snaze prospat nepříjemnou dobu pronásledování. To se mu podařilo a na pár staletí zcela mizí z per kronikářů.

Dalším záznamem hovořícím o Paistem jsou pak zápisky převora Triana z kláštera v Doire (později Derry, následně přejmenováno na Londonderry) z roku 893. Převor v klášterní kronice zachytil, kterak klášterní statky začal sužovat obří plaz dštící oheň a dožadující se lidských obětin. Místní lidé, zoufalí z nastalé situace, vybrali jako poslední možné řešení služby jistého Murrougha, který byl v té době v oblasti znám jako svatý muž. Ačkoliv byl křesťanskou tradicí zpětně označen za svatého, moderní výzkumy, především ty provedené sirem Edwardem Creasym, a ač to církevní kruhy nerady uslyší, jasně dosvědčují, že spíše než o kněze se jednalo o mocného zasvěcence nauk magických. Tento Murrough (velmi pravděpodobně smyšlené jméno) byl místními požádán, aby učinil přítrž řádění strašlivého plaza. Murrough se měl postit a modlit (pozn. autora: spíše se jednalo o přípravu složitého rituálu), aby se následně vydal do míst, kde se měl drak skrývat. Dle zápisků převora měl Murrough požádat boha o pomoc a díky síle dané mu boží mocí, měl draka spoutat třemi kovovými pruty a uvrhnout jej do zálivu Lough Foyle. Aniž bychom chtěli zpochybňovat zápisky přímého účastníka těchto událostí, lze slova převora Triana považovat spíše za snahu vyrovnat se s nepříjemnou situací. Dle posledního vývoje událostí se můžeme domnívat, že Murrough se pokusil Paisteho přelstít, to se mu však nepodařilo. Drak Murrougha nejprve považoval za oběť, kterou od místních požadoval. Murrough to předpokládal a chtěl polapit duši Paisteho pomocí sil spoutaných v připraveném rituálu. Očividně však Murrough přecenil své síly a nepochopil podstatu tvora, kterým velký drak byl. Nevíme přesně co se stalo, ale od tohoto okamžiku nelze rozlišit Paisteho od Murrougha. Přestali oba existovat a současně žili oba zároveň.

Po následná století opět mizí Paiste-Murrough ze stránek letopisů. Další jistě dosledované stopy jsou již však zcela nezpochybnitelné. V roce 1759 dochází k náhlému úmrtí princezny Alžbety Karolíny, dcery krále Jiřího III., z důvodu nemoci. Tedy alespoň tak byla smrt princezny představena veřejnosti. Krutou skutečností však zůstává fakt, a nechť čtenář této zprávy odpustí, že princezna byla jako oběť odevzdána velkému draku Paistemu, který nově předvedl, že se dokáže přeměnit do podoby člověka, pravděpodobně Murrougha. Z deníku osobního písaře krále Jiřího III. bylo možné zjistit, že těžkosti, které musela rodina vytrpět s vědomím tohoto rozhodnutí, byly nezměrné. Zároveň se lze domnívat, že jen tak se tenkrát podařilo zabránit katastrofě stejných rozměrů, jako té z roku 1666, kdy vzplál celý Londýn a které byl, dle všeho, Paiste původcem.

Tím se dostáváme k závěru naší zprávy. Je naší nemilou povinností konstatovat, že bytost, která kdysi byla drakem Paistem, a jež vznikla spojením s Murroughem, požaduje po králi či královně, který vládne Irským ostrovům přibližně každých sto let, pannu královské krve. Vzhledem k tomu, že irskému ostrovu vládne v současné době Jeho Veličenstvo královna Viktorie a vzhledem k požadavkům, které měl muž, jenž se objevil tuto neděli před westminsterským opatstvím, navrhujeme svolání tzv. Velké rady pro otázky magie a to včetně Jejího Veličenstva.

Výňatek ze zprávy pro lorda Palmerstona, premiéra Velké Británie, léta páně 1859.

Zápletky

  • Drak Paiste požaduje opět po sto letech pannu královské krve. Princeznu Alici bude potřeba ochránit, neboť je nebezpečí, že drak si vezme svoji oběť i o svojí vůli. Situaci zhoršuje fakt, že princezna Alice, v královské rodině plnící roli ošetřovatelky, patří mezi velmi emancipované ženy a zprávě, která tvrdí, že v Londýně je drak, který žere princezny, se vysmála.
  • Drak, pokud se rozhodne pozřít princeznu, bude tak muset učinit ve své původní podobě, to zužuje místa možného útoku.
  • Královská rodina nechce samozřejmě slyšet o možnosti, že by Alice posloužila drakovi jako oběť. Bude na diplomatických schopnostech hrdinů, zda se podaří alespoň získat souhlas s vytvořením léčky, na které by se účastnil někdo z královské rodiny.
  • Bude možné Paisteho zničit nebo bude jediné řešení pokusit se pomoci Murroughovi ovládnout Paisteho a převzít kontrolu nad touto unikátní dvoj-bytostí.