Pantheon

Fiktivní pantheon, vytvořený jako inspirační ukázka této části širokého worldbuildingu.

Nikdy jsem nepotřeboval pro své světy vymýšlet nějaké kompletní pantheony a mytologie, ale občas jsem si přečetl o nějakém, který si vymysleli jiní. Byly samozřejmě lepši i horší, a to ve mně probudilo otázku, jak bych si s tímto problémem poradil já. Sklouzl bych do stejných chyb, kterých jsem si všiml jinde? A rozhodl jsem se to vyzkoušet a mytologii vytvořit. Bohy, kteří tvoří pantheon. Příběhy, ve kterých vystupují. A rituály a zvyky, které jsou s těmito příběhy propojeny. Protože bez nich není mytologie úplná.

Bohové

V této části se nachází seznam hlavních bohů i s jejich charakteristikami.

Tevas

Tituly: Bůh nebes, Vládce hromu, Dárce, Pán bouří

Aspekty: Nebe, Bouře, Déšť, Vítr, Úroda, Ptáci

Patron: Zemědělci, Vládci, Uzurpátoři

Povaha: Spravedlivý, arogantní vládce, nesnese odpor, rozvážný.

Svazky: Manžel Kody, otec Tumy, Valguse a Vesy

Ritus: Obětiny jsou umístěny na vysoký sloup, kde zůstanou, dokud je nezničí ptáci a povětří. Modlitba probíhá se zvednutýma rukama.

Tevas je nejdůležitějším z triumvirátu hlavních bohů a má nejblíže k postavení nejvyššího boha. Sám se tak trochu vnímá jako ten nejvyšší, a proto se snaží vládnout dobře, pečlivě rozvažuje, komu dopřeje svou přízeň. Naneštěstí je také velmi silně přesvědčen o svých schopnostech vládce, a nestrpí odpor či nesouhlas. A to i když je všem jasné, že se tentokrát přes veškerou snahu zmýlil.

Koda

Tituly: Duše domova

Aspekty: Porod, Děti, Mateřství, Manželství, Rodina, Domov, Vaření, Tkaní, Praní, Jídlo, Nápoje

Matronka: Rodiny, Lidé v domácnosti, Chůvy, Kojné, Kuchaři, Pivovarníci, Hostinští, Tkalci, Pradláci, Vinaři, Domácí tyrani

Povaha: Pečovatelská, Mírná, Manipulativní

Svazky: dcera Kunningany a Oiga, manželka Tevase, matka Tumy, Valguse a Vesy

Ritus: Obětiny jsou umístěny do velké nádoby a spáleny nebo roztaveny. Modlidba probíhá v kleče na obou kolenou s rukama překříženýma na prsou, čelem k soše nebo symbolu. Stejně se skládá i manželský slib. Pohřbívá se do země, zsnulý je nahý a v prenatální poloze.

Koda představuje domov, domácí klid, bezpečný přístav. Snaží se vždy a každému zajistit, aby ho měl k dispozici, když potřebuje, a je k tomu velmi nápomocná. Je ale také zvyklá na to, že jí není vždy dopřáno sluchu, naučila se tedy manipulovat s ostatními, a tyto manipulace jsou pro ni oblíbeným prostředkem, nebo i cílem. Jak bohové, tak smrtelníci musí být tedy opatrní, kdykoli s ní jednají.

Oig

Tituly: Spravedlivý, Nejvyšší soudce

Aspekty: Přísaha, Právo, Spravedlnost, Řád

Patron: Právníci, Písaři, Obchodníci, Mincíři, Zlatníci, Padělatelé

Povaha: Čestný, upřímný, spolehlivý, přísný, pedantský byrokratický.

Svazky: Manžel Kuningany, otec Kody a Surma

Ritus: Obětiny jsou zakopány nebo vhozeny do jámy. Modlidba probíhá v kleče na obou kolenou s rukama překříženýma na prsou, čelem k soše nebo symbolu. Stejně se skládá posvátná přísaha.

Oig dal kdysi světu řád a pravidla, a právě jemu záleží ze všech nejvíc, aby byla dodržována a ctěna. Jeho moc to prosadit je menší, než by mohla být, kvůli jeho uvěznění v podsvětí, ale i tak je schopen sledovat většinu světového dění a občas postrčit věci tím správným směrem. Ovšem ve svém nitru je to nesmírný byrokrat, a mnohdy je mu bližší pravidlo než ti, kterým mělo sloužit. Je obtížné mu vysvětlit, že je třeba změn a benevolencí. Nicméně, je to právě on, kdo rozhoduje o posmrtném životě smrtelníků, proto je dobré projevovat mu respekt a žít spravedlivě.

Kuningana

Tituly: Královna, Paní života i smrti, Matka země, Vznešená dáma, Dárkyně

Aspekty: Země, Úroda, Život, Mrtví, Bohatství

Matronka: Zemědělci, Sadaři, Dřevorubci, Kameníci, Horníci, Hrobníci, Únosci

Povaha: Nápomocná, pečlivá, panovačná, krutá, toužící ovládat

Svazky: Manželka Oiga, matka Kody a Surma

Ritus: Obětiny jsou zakopány nebo vhozeny do jámy. Modlitba probíhá v kleče na obou kolenou s rukama překříženýma na prsou, čelem k soše nebo symbolu.

Kuningana je vládkyní země a říše mrtvých. Většina, co na světe je, vzešla od ní, a ona ráda vydá něco ze svých pokladů, pokud je zřejmé, že to je víc půjčka než co jiného. Je totiž velmi majetnická, a nerada se zříká toho, o čem si myslí, že jí náleží. I kdyby mělo jít o živé či nesmrtelné tvory. Proto ve své říši drží všechny, co do ní vešli, a jen nerada někoho nechá odejít. Nicméně, pokud má pocit, že co vydá, se jí v nějaké formě vrátí, ráda pomůže každému, komu je to třeba.

Surm

Tituly: Temný strážce, Průvodce, Pán hranic

Aspekty: Smrt, Cesty, Hranice, Přechody, Hradby

Patron: Umírající, Průvodci, Celníci, Strážci, Hlídači, Poslové, Lupiči

Povaha: Vlídný, Ochotný, Manipulovatelný

Svazky: syn Kuningany a Oiga, manžel Armasty a Tarky, otec Pohaje, Louna, Nase a Idy

Ritus: Obětiny jsou věšeny na lana mezi dva sloupy. Modlitba probíhá při procházení pod obětinami. Pošpinění krví nebo jinou částí obětiny se považuje za dobré znamení.

Surm je oddaný strážce, milující i milovaný manžel, bratr, otec i syn. Je si moc dobře vědom chyb svých blízkých, ale přijímá je takové, jací jsou, a stejně se snaží přistupovat i ke smrtelníkům, které má na starosti. Naneštěstí ho tato vstřícnost ukolébala do nečinnosti a pasivity. Nelze se spoléhat, že svým vlivem zabrání tomu, aby ostatní byli, kým jsou. Spíše se ve vhodnou chvíli podívá stranou a nechá věci proudit. Což někdy stačí a jindy ne.

Armasta

Tituly: Dáma v rudé

Aspekty: Láska, Sex, Boj, Válka

Matronka: Milenci, Prostitutky, Kuplíři, Válečníci, Násilníci

Povaha: Štědrá, Vznětlivá, Agresivní

Svazky: dcera Kara a Maag, manželka Surma, matka Pohaje a Louna

Ritus: Obětiny jsou házeny na sochu nebo symbol. Modlitba probíhá při obcházení sochy nebo symbolu.

Armasta je divokou bohyní války, která nemůže chybět u žádné potyčky. Vypráví se mnoho příběhů o jejích výpravách, na kterých hledala vzrušení ve víru bitev, a mnoho jich vyprovokovala jen pro radost z boje, nebo ve výbuchu hněvu. Ještě mnohem více ale vypráví o tom, jak její srdce pojal soucit a ona bojovala za ty, kteří se nemohli sami bránit, a i ti, které děsí její prudká povaha, oceňují její odvahu a vřelost.

Tarka

Tituly: Dáma v bílé

Aspekty: Moudrost, Vzdělání, Lest, Taktika, Válka, Diplomacie

Matronka: Učenci, Učitelé, Vojevůdci, Podvodníci

Povaha: Inteligentní, Lstivá, Zákeřná

Svazky: dcera Kara a Maag, manželka Surma, matka Nase a Idy

Ritus: Obětiny jsou házeny na sochu nebo symbol. Modlitba probíhá při obcházení sochy nebo symbolu.

Tarka je šibalem pantheonu. Miluje, když může jiné mást a manipulovat s nimi. Bohové i smrtelníci po staletí vzpomínají na mnohé z jejích žertů. Úplně stejně ale miluje i střetnutí založené na pravidlech, ukázky dobré debaty, a demonstrace duševních i fyzických schopností. Mnoho těch, kteří nekriticky přijali její radu, zjistilo, že šlo možná spíše o žert či zkoušku, ale ti, kteří s nimi naložili moudře, dobyli mnohých vítězství.

Kar

Tituly: Vláce zvěře, Velký pastýř, Král lesů, Lovec života

Aspekty: Zvěř, Lov, Pastevectví, Chov, Oslavy

Patron: Lovci, Pastýři, Chovatelé, Tanečníci, Opilci, Suroví vrazi

Povaha: Prudký, Surový, Upřímný, Vstřícný, Veselý

Svazky: Manžel Maag, otec Armasty a Tarky

Ritus: Obětiny jsou házeny na sochu nebo symbol. Modlitba probíhá při obcházení sochy nebo symbolu.

Kar je divoký a nevyzpytatelný bůh, jehož přízeň je vrtkavá, jako samotná příroda, a umí se snadno změnit v nepřízeň, hrubost a násilí. Ale pokud trvá, bude se s ostatními veselit a není na světě zábavnějšího společníka než tohoto tuláka, jenž se nejčastěji nachází mezi stády. Ale přestože je nevázaný, pořád je členem triumvirátu bohů, a ani jeho, ani síly které zosobňuje, není radno podceňovat.

Maag

Tituly: Tajemná dáma, Paní stínů

Aspekty: Magie, Věštění, Bylinky, Sběr

Matronka: Sběrači, Bylinkáři, Věštci, Čarodějové, Úkladní vrazi

Povaha: Tajuplná, Nevypočitatelná

Svazky: Manželka Kara, matka Armasty a Tarky

Ritus: Obětiny jsou házeny na sochu nebo symbol. Modlidba probíhá při obcházení sochy nebo symbolu.

Maag je čarodějnice a věštkyně. Nachází se většinou poblíž svého manžela Kara, čte budoucnost z letu jeho ptáků a vnitřností jeho zvířat. Všeobecně se má za to, že Karova rozhodnutí v důležitých věcech vychází spíše z její hlavy. Krom oddanosti tajným uměním a jejímu manželovi o ní není mnoho známo, neb se skrývá ve stínech a houštinách. Ale zapomenout na ni a její magii může být osudnou chybou.

Tuma

Tituly: Básnířka, Královna noci

Aspekty: Noc, Měsíc, Umění

Matronka: Básníci, Pěvci, Spisovatelé, Herci, Hudebníci, Malíři, Sochaři, Zloději

Povaha: Přátelská, Citlivá, Rozmazlená

Svazky: Dcera Tevase a Kody, matka Poratudnagy

Ritus: Obětiny jsou umístěny na vysoký sloup, kde zůstanou, dokud je nezničí ptáci a povětří. Modlitba probíhá se zvednutýma rukama.

Tuma, bohyně tak proměnlivá, jako měsíc během svého cyklu. Rozmazlená dcerunka, která musela mít vše, která se stýkala s vlastním bratrem, navzdory všem pravidlům. A která odvrhla dítě, které z toho zapovězeného svazku vzešlo. Ale také citlivá básnířka, která pláče nad vlastními chybami i utrpením celého světa, a z jejíž duše tryská poezie, kterou sbírají smrtelní básníci. A jindy vesel a radostná dívka, která dokáže prosvětlit temnotu nevysvětlitelným zábleskem optimismu.

Valgus

Tituly: Mistr, Vládce dne

Aspekty: Slunce, Den, Oheň, Řemesla

Patron: Řemeslníci, Požárníci, Žháři

Povaha: Štědrý, Bohémský, Nezodpovědný, Vznětlivý

Svazky: Syn Tevase a Kody, otec Poratudnagy

Ritus: Obětiny jsou umístěny na vysoký sloup, kde jsou zapáleny. Modlitba probíhá se zvednutýma rukama.

Valgus je mistr řemeslník, který dokáže vytvořit ve sluneční výhni ty nejdokonalejší nástroje. Ale vytváří je spíše pro radost z tvoření, a jakmile jsou hotovy, moc se nestará, co se s nimi stane a ke komu se dostanou. Stejně málo se stará o následky svých dalších činů či o svůj osobní majetek. Různým kamarádům a tovaryšům rozdává poklady a hostí je na opulentních hostinách, kterým věnuje někdy více času než dílně. Své sestře propadl se stejným zápalem jako novému nápadu na výtvor, a přešel ho stejně snadno a o své dítě se staral stejně málo, jako o své výtvory. Ale ti, kdo touží po mimořádných výtvorech mu to velmi snadno odpouští.

Poratudnaga

Tituly: Ta, která odvrací svou tvář

Aspekty: Zkáza, Zmar, Plenění, Ničení, Nemoci, Utrpení

Matronka: Nemocní, Hladoví, Zoufalí, Děti narozené z incestu, Lékaři, Filantrpové, Strůjci plenění a genocidy

Povaha: Laskavá, Obětavá, Nápomocná, Ochotná

Svazky: Dcera Valguse a Tumy

Ritus: Její obětiny jsou použity na pomoc potřebným. Modlitba se pronáší ve stoje se zakrytou tváří a odvrácenou od sochy nebo symbolu.

Poratudnaga je nejlaskavější bohyně. V jejích chrámech se nachází špitály, útulky ro chudé, pro bezprizorní děti, její kněží pomáhají obětem neštěstí, a u jejích kultů i u bohyně samotné najde zastání každý, komu ho je potřeba. Přesto na ni doléhá vina jejích rodičů, a jen pouhý pohled na její tvář přináší neštěstí a zkázu. Proto ji odvrací od ostatních a zakrývá šátkem, a po jejím vzoru i její kněží a kněžky. Je předpovězeno, že až utrpení na světě dosáhne takové míry, že to její laskavá povaha nedokáže snést, odhalí se před Tevasem, Kuninganou a Karem a nastane konec světa. Proto je v zájmu všech toto utrpení nezvyšovat.

Vesa

Tituly: Královna vod, Dcera nebe

Aspekty: Voda, Řeky, Jezera, Moře, Studny

Matronka: Námořníci, Veslaři, Rybáři, Lodníci, Voraři, Kopáči studní, Lovci korýšů, Pašeráci

Povaha: Náladová, Hédonická, Štědrá

Svazky: Dcera Tevase a Kody, manželka Pohaje a Nase.

Ritus: Obětiny jsou vhozeny do vody. Modlitba probíhá s rukami vnořenými v nádobě.

Vesa je divoká a proměnlivá jako samotná voda. Chvíli divoká a prudká jako horská říčka, jindy líná jako jezero, nebezpečná jako rozbouřené moře, laskavá jako lesní studánka, vroucí jako gejzír, chladná jako ledovec, domácká jako plná studna. Ráda užívá života a sdílí tuto radost. Ale na rozdíl od svých sourozenců ví, že i takový život má svá pravidla, a obklopuje se těmi, kterým může věřit.

Pohaj

Tituly: Správce severu

Aspekty: Ledové pustiny, Hory, Sever, Služba

Patron: Lidé z hor a ledových plání, Služebnictvo, Defraudanti

Aspekty: Ochotný, Úslužný, Bezskrupulózní, Ješitný

Svazky: Syn Armasty a Surma, manžel Vesy

Ritus: Obětiny jsou vhozeny do vody. Modlitba probíhá s rukami vnořenými v nádobě.

Pohaj je oddaným sluhou své paní, který rád pomáhá nejen jí, ale každému, kdo je s ním za dobře. Ale pod touto vstřícností a ochotou skrývá ambice a sebevědomí. Pro to, aby si udržel a získal výnosné místo a postavení, udělá cokoliv, klidně i vrazí kudlu do něčích zad. Během své služby se velmi snažil zapůsobit na svou paní svou zdatností a mužností, což se mu podařilo.

Nas

Tituly: Správce západu

Aspekty: Lesy, Močály, Západ, Služba

Patron: Lidé z lesů a močálů, Služebnictvo, Defraudanti

Aspekty: Ochotný, Úslužný, Bezskrupulózní, Vychytralý

Svazky: Syn Tarky a Surma, manžel Vesy

Ritus: Obětiny jsou vhozeny do vody. Modlitba probíhá s rukami vnořenými v nádobě.

Nas je oddaným sluhou své paní, který rád pomáhá nejen jí, ale každému, kdo je s ním za dobře. Ale pod touto vstřícností a ochotou skrývá ambice a sebevědomí. Pro to, aby si udržel a získal výnosné místo a postavení, udělá cokoliv, klidně i vrazí kudlu do něčích zad. Během své služby se velmi snažil zapůsobit na svou paní svými znalostmi a břitkým intelektem, což se mu podařilo.

Loun

Tituly: Správce jihu

Aspekty: Pouště, Prolákliny, Jih, Služba

Patron: Lidé z pouští a proláklin, Služebnictvo, Defraudanti

Aspekty: Ochotný, Úslužný, Bezskrupulózní, Prudký

Svazky: Syn Armasty a Surma

Ritus: Obětiny jsou vhozeny do vody. Modlitba probíhá s rukami vnořenými v nádobě.

Loun je oddaným sluhou své paní, který rád pomáhá nejen jí, ale každému, kdo je s ním za dobře. Ale pod touto vstřícností a ochotou skrývá ambice a sebevědomí. Pro to, aby si udržel a získal výnosné místo a postavení, udělá cokoliv, klidně i vrazí kudlu do něčích zad. Je si vědom své prudké a proměnlivé povahy, proto se snaží být vřelým společníkem. Což mu umožnilo zapadnout mezi služebnictvo jak ve službě paní a jejím hostům, tak při společných zábavách a dostat se tak nahoru.

Ida

Tituly: Správce severu

Aspekty: Tundra, Step, Jezerní plošiny, Jih, Služba

Matronka: Lidé z tundry, stepí a jezerních plošin, Služebnictvo, Defraudanti

Aspekty: Ochotná, Úslužná, Bezskrupulózní, Chladná

Svazky: Dcera Tarky a Surma

Ritus: Obětiny jsou vhozeny do vody. Modlitba probíhá s rukami vnořenými v nádobě.

Ida je oddanou služkou své paní, která ráda pomáhá nejen jí, ale každému, kdo je s ní za dobře. Ale pod touto vstřícností a ochotou skrývá ambice a sebevědomí. Pro to, aby si udržela a získala výnosné místo a postavení, udělá cokoliv, klidně i vrazí kudlu do něčích zad. Je si vědoma své chladné povahy, proto se snaží být spolehlivou družkou. Což jí umožnilo zapadnout mezi služebnictvo jak ve službě paní a jejím hostům, tak při společných zábavách a dostat se tak nahoru.

Mýty

Zde jsou sepsány stručné mýty.

Stvoření světa

Před vznikem země bylo jen nebe, které bylo plné prachu a hroud, které velmi obtěžovaly Tevase, Boha nebes. Tehdy se jeden z jeho služebníků, Oig, nabídl, že za část jeho moci nebe vyčistí. Tevas vyhověl, nadál Oiga mocí a ten určil každému zrnko prachu a každé hroudě jejich místo. Nechal je tvořit hory a údolí i široké roviny. Z těch obzvláště krásných vytvořil ženu, kterou pojal za manželku a pojmenoval ji Kuningana. Ta začala zpívat a z holé země vyrašily tráva a stromy, mezi kterými se to začalo hemžit zvířaty. Oig vodil svou ženu po světě a ta zpívala vše živé. Jednoho dne, když Oig ležel vedle Kunnigany a užíval si, že je vše hotovo, řekla mu, že mu chce něco ukázat. Souhlasil a ona ho vedla hlubokými jeskyněmi až k obrovské bráně. Ta se na její pokyn otevřela a Oig vstoupil. Uviděl svět ne nepodobný tomu nahoře ale zcela obklopen zemí. Když se ptal, co to je, odpověděla mu:

„To je říše mrtvých. Sem odchází ti, které jsem vyzpívala, když je pohltí země. Proto tu vládnu já a vždy budu. A nikdo a nic nesmí odejít, leda s mým přímým souhlasem. I ty zde zůstaneš a budeš mým poslušným manželem, až do skonání věků.”

Stvoření člověka

Kdysi dávno putoval Kar a jeho rodina zemí a ta byla nezajímavá a pustá. Kar tedy vzal ze svého vaku maso s tukem a uhnětl z něj zvíře. Karova žena Maag vytáhla směs tajuplných bylin, zvíře s ním potřela, a to se rozběhlo do krajiny. Oběma bohům se tato zábava líbila, a tak uhnětli a vypustili mnoho rozmanitých zvířat, velkých i malých, které vypustily do krajiny. Jejich dcerám, Armastě a Tarce, jak už to u mladých dívek bývá, se počínání rodičů nezdálo dosti zábavné. Kar se rozhněval a hodil těm dvěma maso a bylinky, aby předvedly samy, co dokážou. Dvě mladé bohyně uhnětly dva podivné tvory, kteří chodili po dvou nohou a místo, aby se šli pást nebo lovit, začali z kamenů, proutí a klacků vyrábět nástroje. Kar se zprvu smál, ale když se oštěp ukázal lepší zbraní než zuby i drápy, když se zjistilo, že do koše se vejde více než do žaludku, když ti dva tvorové rozdělali oheň, na kterém maso upekli a z tvrdých zrn uvařili měkkou kaši, načež se odebrali do domu, který si postavili, tehdy uznal, že výtvor jeho dcer má něco do sebe. Sestry se na sebe usmály, protože věděly, že to je teprve začátek.

O válce mezi bohy

Když Kar a jeho rodina chodila po světě, nectil nařízení Kuningany, po jejímž království chodil, neboť byl svobodomyslný a nerad se podřizoval. Kuningana za ním vyslala mnoho poslů. Nejprve si jen stěžovala, pak žádala, prosila i smlouvala, a nakonec začala vyhrožovat. Kar ničeho z toho nedbal a jen se jejím poslům vysmíval a urážel je i jejich paní. Kunnigana se rozhněvala a ze svých služebníků sestavila armádu a do jejího čela posadila Surma, syna, kterého měla se svým manželem. Kar se nenechal zastrašit, a shromáždil své věrné, aby bojovali proti této síle. Vedl je sám se zvířecí divokostí a jeho žena Maag mu pomáhala svými kouzly. V těch bitvách se mnou míst proměnilo, staly se nepochopitelnými a nebezpečnými, a tvorové v nich zrovna tak. Ale armáda země byla mocná a hordy musely ustupovat. Až jednou vyšly na bojiště Karovy dcery. Amasta, ozbrojená velkým mečem se vrhla vřed se zuřivostí v očích, na čele věrných se probila k Surmovi, srazila ho a spoutaného přivedla otci. Mezitím Tarka, kryta štítem a ozbrojena kopím, křičela rozkazy a pod jejím velením horda Kuninganinovojsko rozprášila. Když bohyně země zjistila, jak špatně se věci vyvíjí, svolila k tomu, aby její dcera Koda navštívila Tevase na nebesích a požádala jej o pomoc. Bůh nebe vyhověl a dorazil se svými vojsky. Ale všichni věděli, že pokud se tato armáda zapojí do boje, vítězství nebude odměnou, protože bude zničeno příliš mnoho na to, aby svět přečkal. Divocí bohové nabídli jednáni a Tevas přijal. Kuningana byla přizvána a po dlouhém jednání byla vláda nad věcmi svěřena do společné správy Tevase, Kara a Kuningany, přičemž Tevas byl prvním z nich. Surm byl propuštěn ze zajetí a vrátil se k matce, zatímco Koda zůstala u Tevase a stala se jeho manželkou. Tím bylo uspořádání věcí završeno.

O sestupu do podsvětí

Surm byl poslušným synem své matky. Ale když spatřil Tarku a Amastu, nemohl je dostat z mysli. Sedával u brány její říše, a hleděl ven, v naději, že jednu nebo druhou spatří. Také sestrám mladý bůh učaroval, a tak byly jeho naděje málokdy zklamány. Dívky vodily k branám říše jeho matky nesčetné padlé a při těch příležitostech rozmlouvaly se svým milým. Ale brána mezi nimi byla pevná a nepouštěla ven. Až jednou přišla Tarka sama a zabušila na vrata.

„Pusť mě dál, přišla jsem mluvit s Paní života i smrti.”

Surm sám byl tímto počínáním zmaten a vyděšen, ale uvedl Tarku k matce a vzdálil se. Tarka přednesla svou nabídku: Chce odvést někoho z její říše ven, a nabízí sázku. Pokud porazí Kuninganu v deskové hře, královna jí vyhoví. Pokud prohraje, je ochotná stát se její oddanou služebnou. Kuningana souhlasila a hra byla přinesena. Kuningana byla skvělou hráčkou, ale Tarka rovněž. Věděla, že její soupeřka jen nerada něco ztrácí a svou taktiku řídila tak, aby nejlepší tahy soupeře vedly před oběti. A tak Kuningana dělala chybu za chybou, až nakonec ztratila hru. Chvíli překvapeně hleděla na hrací desku, ale pak se jen samolibě usmála.

„Můžeš odejít, a koho cestou potkáš, můžeš vzít s sebou. Šťastnou cestu.”

Tarka odcházela a všechny cesty krom té ven byly chráněny muži s dřevěnými holemi, kteří vypadali jako Surm. Tarka si jich nevšímala, dokud se z jedné chodby neozval hluk. Tehdy se znovu otočila na Kuninganu.

„Neměla byste nechávat své brány nestřežené. To, že nikdo neunikne, neznamená, že se nedá vejít dovnitř.”

V tu chvíli z jedné chodby vyběhla Amasta, v jedné ruce držela hůl, kterou tloukla dvojníky a druhou pevně svírala Surmovu paži. Tarka je oba pevně chytila a řekla, že odchází s ní. Kuningana mohla jen sledovat, jak její syn odchází. Zoufale zvolala, že brány její říše, ty nejpevnější ze všech, jsou pro něj navždy otevřené v obou směrech. Mladý bůh odpověděl, že jí jistě přijde brzy navštívit. A svému slovu dostál, ale až poté, co se oženil se sestrami, které ho z matčiny říše vyvedly.

O dětech Tevasových

Nic nemiloval Tevas tak moc, jako své tři děti. Vždy dělal všechno, co jim na očích viděl, k ničemu je nenutil, všechno jim povoloval. A tenhle vliv jeho manželka dokázala nanejvýš trochu korigovat. Nebylo tedy divu, že když dospěli, moc se jim nechtělo převzít nějakou úlohu v otcově paláci. Nicméně to už bylo i na Tevase moc a úlohy jim bez rozpaků přidělil.

Nejstarší dceři, Vese, svěřil všechnu vodu, co spadla z nebe na zem. Vesa ale raději užívala večírků, než aby se o vodu starala. Brzy se hromadila v hlubokých mořích, kde se kazila. V bažinách podmáčela půdu a pouště vyschly na troud. Ke cti jí však bylo, že si uvědomila chybu a najala čtyři děti boha cest, aby jí pomohli věc napravit. Pohas, Las, Ida a Loun se chopili práce a voda se ubírala vyznačenými cestami. Pak začali zušlechťovat ta místa, která byla poničena, a i když zůstaly moři, bažinami a pouštěmi, staly se pro mnohé domovem. Vesa je odměnila štědře. Idu a Louna jmenovala paní a pánem svého služebnictva, s čestným místem na všech jejích večírcích. Pohase a Lasa pak pojala za své muže a dělila mezi ně svou přízeň.

Jeho další dvě děti byly ještě nezodpovědnější. Valgus, který dostal na starost Slunce a den, se obklopoval luxusem a mistry, kteří mu vyráběli skvostné věci, a pořádal večírky tak nezřízené, že se tomu žádné jiné nemohly rovnat. Tuma, paní Měsíce a noci, se zase obklopovala umělci a básníky, a trávila čas napůl v myšlenkách a napůl v jejich společnosti. A brzy začal být každý den jinak dlouhý, podle toho, kdy se Valgus vzbudil. A Měsíce rovněž přibývalo a ubývalo podle Tuminy nálady. A nejhorší bylo, když si Valgus všiml, že jeho sestra je krásnější než jeho řemeslnice, a Tuma poznala, e její bratr předčí v udatnosti její básníky. Bylo a je proti všem zákonům, aby se takto scházeli bratr a sestra, ale Vládce dne a Královna noci byli zvyklí, že dostanou, co chtějí, a tak se Slunce a měsíc setkávali na téže obloze a po čase se z tohoto zapovězeného svazku narodila dcera Poratudnaga. Její tvář byla tak ošklivá, že kdo na ni pohlédl, onemocněl. Nutno říci, že její rodiče se z toho v nejmenším nepoučili. Dceru nechali vychovat nešťastnými dušemi a sami se vrátili k nevázanému životu, zatímco jejich dcera obcházela zoufalé duše, odkázané na jejich dobrodiní.

Svátky

Svátky příslušející kultuře, následující tuto mytologii.

Den odvrácení

Ke Dni odvrácení dochází v polovině zimy. Ženy si zakryjí tváře závoji a v malých skupinách obchází jednotlivá stavení, kde jim muži předávají dary potřebným, které ženy na konci dne odevzdávají v Poratudnagině chrámu. Během návštěvy se snaží jedni na druhé nedívat, minimálně ne do tváře, aby na sebe navzájem neuvrhli neštěstí.

Den zrození

Svátek se slaví okolo jarní rovnodennosti. Už několik dnů předem se z mletého masa a těsta připravují figurky různých zvířat a lidí. V příslušný den jsou Karovi a Maag přineseny oběti. Po společném obřadu přináší bohům dary jednotlivé rodiny. Za každé zvíře, které se toho jara až do svátku narodilo, je přinesen jeden dar. Každý obětující i ostatní účastníci slavnosti jsou oblečeni do zvířecích kůží, a zatímco v chrámech probíhají obřady, před nimi se koná taneční zábava. Když jsou obřady skončeny, společná zábava je završena posledním tancem a všichni se odeberou k hostinám. Na těch se sejde celá široká rodina a podávají se pečené figurky a opojné likéry.

Svátek boje

Svátek probíhá v polovině jara a trvá čtyři dny. První den proběhne velká oběť Kunninganě a Surmovi a klání chlapců a mužů v tělesných i duševních disciplínách. Druhý den rozběhnou oběti Karovi a jeho dcerám a klání určené pro dívky a ženy. Třetí den proběhnou oběti pro Tevase a kodu a slavnostní vyhlášení vítězů. Čtvrtý den je opět zasvěcen Tevasovi a Kodě a poté proběhnou uzavřené rodinné slavnosti, při kterých je zvykem se navzájem obdarovávat.

Mistrovský den

Svátek probíhá o letním slunovratu. Předchází mu řemeslný jarmark, jehož rozsah se liší dle komunity od spíše symbolickou výměnu zboží mezi sousedy v malých osadách, po několikadenní trhy ve městech. O samotném svátku se koná velká oběť, divadelní představení, a nakonec hostina a tanec kolem velkých ohňů, které se pro mnohé protáhnou i do následujícího rána. Krom běžných radovánek je zvykem házet odpadky na dva propletené panáky ze slámy nebo jiného laciného materiálu. Atmosféra je u nich uvolněná, a i když samozřejmě nejsou trpěny skutečné zločiny, mnoho společenských pravidel má na tento večer pozastavenou platnost.

Slavnosti sklizně

Slavnosti sklizně mají dvě fáze. První nastává, jakmile uzraje obilí a slaví se Den přísah. Koná se slavnostní oběť Oigovi. Jsou čteny a zpívány ódy na svět a řád, který vytvořil, a jsou obnovovány slavnostní přísahy a dohody. Následující den začnou práce na sklizni. Po jejich konci se koná Den mrtvých, protože brána do Kuninganiny říše je nejslabší. Konají se děkovné oběti této bohyni a následně i oběti předkům. Na hřbitově jsou zanechané dary těm, na které je vzpomínáno, většinou se jedná o zrna z letošní sklizně. Poté se koná večeře tvořená obilnou kaší, kde talíř a místo u stolu dostanou i předkové.

Slavnost dveří

Před tímto svátkem musí každý svobodný muž, který už není považován za dítě, vyrobit vlastnoručně figurku strážce. Den před podzimní rovnodenností se konají slavnostní oběti Tarce a každá svobodná žena smí vyzvat matku svobodného muže k partii deskové hry. Pokud vyhraje, bude jí její syn dělat po zbytek dne společnost a věnuje jí svou figurku strážce, kterou zavěsí nad veřeje svého domu. Pokud prohraje, stráví zbytek dne péčí o dům, do kterého přišla výzvu učinit.

O rovnodennosti se konají oběti Armastě. Po nich následuje přehlídka svobodných mužů, při které je volbou žen určen nejkrásnější z nich. Poté se koná turnaj svobodných žen v boji holí jednou rukou. Vítězka a vítěz jsou určeni k tomu, aby této noci střežili Surmův chrám. Je zvykem, aby alespoň část následující noci stáli u dveří všech veřejných staveb i soukromých domů dvojice svobodného muže a ženy, aby Surm viděl, že je jeho úloha brána vážně.

Den po rovnodennosti se koná velká oběť Surmovi a veřejná slavnost s hudbou a tancem, na kterou nemají přístup děti, vdané ženy a ženatí muži (samozřejmě s výjimkou pořadatelů z řad kněží a kněžek). Mladík, kterého na této zábavě políbí právě dvě dívky, je považován za požehnaného na další rok.

Slavnost služebnictva

Slavnost se koná v polovině podzimu a trvá šest dní. První den proběhnou oběti Vese a všichni služebníci dostanou na následujících pět dní volno, s výjimkou těch, na jejichž práci závisí zdraví a život. Následující dny jsou konány slavnostní oběti Pohajovi, Nasovi, Lounovi a Idě. Šestý den obchází kněží a kněžky těchto pěti bohů domy a očekávají, že budou uvítáni a pohoštěni. Čím lepší dojem na ně domácnost udělá, tím více jsou později váženi u svých sousedů. Po skončení těchto návštěv se služebníci vrátí ke svým pánům a vyjednávají, jestli a zajatých podmínek u nich budou pracovat i další rok.

Básnická noc

Svátek probíhá o zimním slunovratu. Během krátkého dne se koná velká oběť Tumě, ale hlavní náplň je v noci. Koná se slavnostní večeře, při které je na stůl položen špalek, zabalený jako nemluvně, na který se nikdo během noci nesmí podívat. U večeře se členové rodiny baví vyprávěním, písněmi a jinými veselostmi. Někteří se těchto večeří neúčastní a místo toho obchází jednotlivé domy, kdy za výslužku předvádí jednoduché umělecké výstupy.