Státy a hranice v RPG

Vzpomínáte si na ty dávné časy, kdy jsme si vytvářeli vlastní světy na Dračí Doupě? Kreslili mapy po vzoru těch na předních stránkách Pána Prstenů. A zamýšleli jsme se tenkrát nad podrobnostmi fungování států?

Definice státu a základní parametry

Na definici státu jsem se musel zeptat wikipedie a ta mi dala tyto krásné možnosti:

“Niccolò Machiavelli poprvé definoval „stát” jako pojem, který vyjadřuje politický útvar, aniž by sledoval typ režimu, který v něm je. Stát je neutrální, neboť nezahrnuje myšlenku dobra ani zla. Jeho hlavním a jediným zájmem je rozšíření a udržení moci, či jeho stability, kterou neudržuje řád, ale vojenská síla.

Max Weber definuje „stát” jako lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie.

Thomas Hobbes definuje stát jako tzv. společenskou smlouvu mezi jednotlivcem a panovníkem. Dle jeho názoru král přejímá veškerou výkonnou, zákonodárnou a soudní moc, proti které není žádné odvolání.

G. W. F. Hegel je toho názoru, že stát může být chápán jako politická jednotka určená územím, obyvatelstvem a autonomní vládou. Příslušnost k tomuto státu je dána občanstvím.

Stát je trvalý organický svazek lidstva, jisté teritorium obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou mocí nejvyšší, jehož účelem jest napomáhati dosažení všech životních úkolů lidu, takto spojeného.”

Ale jak se tohle přenáší do Fantasy prostředí?

Státní hranice

Ve fantasy máme zřídka pevné státní hranice. Často jde jen o geografickou hranici ve „středověkém” stylu. Překročí se řeka nebo pohoří a z Gondoru jsme v Rohanu. V některých prostředích (teď mě napadá třeba Forgotten Realms) se v zásadě ani moc nedá určit na území jakého státu vlastně jste. Jiná prostředí, například Pathfinder) má hranice jasně vyznačené a jednotlivé státy se i dost liší.

Na velikosti záleží

U některých méně propracovaných prostředí je zřejmé, že se autoři vlastně vůbec nezabývají takovými zbytečnostmi jako je uvěřitelnost. Jasně, ve spoustě prostředí to není potřeba a nejde srovnávat třeba filmová nebo literární prostředí s herními. Protože v RPG spoustu věcí potřebujete vědět aby mohli postavy lépe zapadnout do světa. Když vás starosta požádá o ochranu obchodní karavany, je dost dobré vědět co vlastně karavana veze, odkud a kam.

Například Středozem je super! Ale co když v ní chcete hrát cokoli komornějšího než je Pán Prstenů? Parta kolem Froda a Gandalfa se vlastně vždycky baví jen s nejvyššími představiteli národů a států a jejich nejbližšími. Jsou lidská království jako Rohan nebo Gondor rozvětvený feudální systém nebo jde jen o absolutistickou monarchii, s jedním svrchovaným králem, kterému se klaní všichni a bez rozdílu? Nikdo neklade otázky jako „z čeho žije Gondor?” nebo „jak je možné, že je skřetů tolik když nejspíš můžou jíst jenom sebe navzájem?”. Ale je pravda, že rozlohu těchto království vlastně ani neznáme.

Ale ono na té rozloze dost záleží ne? Dobrodruzi buď cestují přes nějaký stát, nebo se v něm zdržují a mohou být snadno zataženi do místní problematiky. Rozloha pak hraje klíčovou roli. Je zásadní pro smysluplný a uvěřitelný systém vládního zřízení, logistiky, potravinové a výrobní soběstačnosti. Tohle všechno taky závisí i na velikosti a hustotě populace a místních zdrojích. Vezměme si jako příklad Železné ostrovy ze Hry o Trůny. Jde o souostroví malých skalnatých ostrovů. Vládnou tam Greyjoyové, kteří jsou inspirováni fantasy vikingy. S jejich slovy „My nesijeme” se rozhodli nedostatek půdy k obdělávání řešit loupeživými nájezdy. Ale to je trochu blbost, ne? Když pominu fakt, že loupeživé nájezdy na omezený počet cílů jsou dlouhodobě neudržitelné, těžko si taky můžete vytvořit dlouhodobé zásobování. To by se celá populace soustroví musela pohybovat tak nějak kolem stovky lidí aby taková kultura mohla fungovat. I pro ty historické vikingy šlo spíš o přivýdělek, než kulturní nutnost.

V některých prostředích se státní zřízení vlastně vůbec neřeší (a vlastně ani hranice, když jsme u toho). Například v takovém Dragonlance vlastně žádná státní zřízení nejsou, až na pár vyjímek. Elfské státy mají svou verzi feudálních systémů a Solamnie je pod vládou Velmistra Solamnijských Rytířů ve stylu Teutonského Státu 15. století. Ale pak se toho autoři dotýkají jen jakýmsi systémem okupace. „Tato území jsou pod kontrolou Dračích Armád”. Neboli okupační síly zla vstoupily do oblasti a ohrožují tam svobodu. Na druhou stranu je jasně naznačeno, že různé vesničky jsou relativně soběstačné a obchod kvete v podobě cestujících kupců svážejících zboží do měst a z měst dovážejících zboží, které vesnice nedokáže vytvořit sama. V takových případech ale zase vyvstávají další otázky. Například kdo vymáhá zákon a pořádek? Volený šerif a hlídka dobrovolníků? Starosta a sbor placených „strážníků”? Nebo jsou tam všichni dobří a když se někdo spronevěří místním (nejspíš nepsaným) zákonům, přijde na řadu soudce lynč?

Dobrodruzi potřebují vědět jak to v té které zemi chodí aby se v ní mohli cítit jako doma, tedy bojovat o její blaho. Při výběru, nebo použití státního zřízení je potřeba (pokud to chcete mít trochu realistické) uvažovat o tom, co je třeba aby to mohlo fungovat. Už jen to, jestli městská/obecní hlídka (pokud existuje) je tvořena profesionálními bojovníky nebo dobrovolníky z řad občanů. Jestli je starosta/pán suverénním vládcem v regionu, městě, obci nebo jestli nad jeho říší slunce nezapadá. Rád bych tady uvedl jedno prostředí, které celé tohle téma zpracovává, podle mě, nejlépe. Tím je Pathfinder.

Vzpomínky na Zeměpis

Jsou různé druhy dobrodruhů a dobrodružství. Někdy se dobrodruzi snaží jen pomoci sousedům ve své vesnici, jindy se vydávají za dobrodružstvím do velkých měst, kde se snaží najít štěstí, slávu a nějaké to bohatství. Někdy se vydávají na daleké výpravy křížem krážem širým světem. Je jen na hráčích a vypravěčích, jaká dobrodružství budou jejich postavy zažívat. Jen málokdo vás ale na cestování připraví tak jako chlapci z Paiza, kteří vydali Pathfinder a příručky k němu.

Jejich hra se odehrává na planetě Golarion, kde jsou tři známé kontinenty. Na těchto kontinentech je bohaté množství různých států, státečků, národů a organizací, které jsou buď pevně zakořeněny do svého domovského území, nebo do celého širého světa. Každý malý státeček je něčím zajímavý nebo výjimečný a přesto je nastaven tak, aby se v něm dalo uvěřitelně žít nebo (a to hlavně) provozovat profesi dobrodruha. Spousta států je přímo postavena „na míru” různým žánrům. Například Ustalav, je oblast z větší části obklopená horami a pustinami. Její hlavní město je v jižní části u moře, kde je také nejúrodnější a nejcivilizovanější část. Severněji v horách pak narážíme na vysoký výskyt netopýrů, upírů, vlkodlaku, duchů a přízraků. Když bychom šli hlouběji do politiky, zjistíme, že země je rozdělena na několik provincií. V některých vládne nesmrtelná šlechta, v některých byli upíři svrženi a vládne tam rada prostých měšťanů. Všichni ale chtějí zachovat status quo, protože konflikt by měl dalekosáhlé následky. Pokud chcete hrát gotický horor, vyražte do Ustalavi.

Na Golarionu najdeme mnoho zvláštních míst, kromě Ustalavi také třeba Cheliax, kde vládne Ďábelská teokracie – uctívání Asmodea je státní náboženství. Fungovat ale musí efektivně protože kromě otroctví, hrůzy a ohnivého utrpení, je Asmodeus také zlým bohem smluv, kontraktů a závazku. Takže právo a pořádek je zajištěno. Nebo třeba Numerie, barbarská pustina ve stylu mongolských nomádů… až na to, že dřív než si kdo pamatuje tam ztroskotala vesmírná loď, známá jako Železná Hora. Díky té vznikla Technická liga, což je banda barbarů, kteří si přišli k nemalé moci a bohatství organizováním výprav do útrob Železné Hory a metodou pokus/omyl používají získanou technologii. Díky tomu mají vliv na místního barbarského krále, kterého nechávají doslova čuchat toluen (nebo jiná ředidla, která těží v masivní vesmírné lodi) aby ho mohli ovládat jako loutku. Takže v jednu chvíli bojujete s barbary a o pár minut později kolem vás projede půlork na obřím mechanickém pavoukovi.

Nejlepší je, když si vzpomeneme na hodiny zeměpisu na základní škole. Vzpomeňme na to, jak nám učitelé vštěpovali pro každý stát na světě: rozlohu, zalidněnost, náboženství, dovoz, vývoz a zřízení. V Pathfinderu k tomu dostanete i přesvědčení státního zřízení.

Závěrem

Ale tohle všechno vás musí trápit jen pokud chcete aby se vaše dobrodružství odehrávala v uvěřitelném světě, kde by byly události pevně zakořeněné v realitě. Možná ten článek vyznívá, jakobych tvrdil, že to jinak nejde ale opak je pravdou. Vzpomeňme na prostředí jako jsou Star Wars, Exalted, Chuubo’s Miraculous Wish-granting engine a další, kde vlastně věci smysl dávat nemusí a jen objevujeme úžasné věci, které se našim dobrodruhům mohou dít.