Ravnburgh: Město pod městem

Současný Ravnburgh je postaven nad rozsáhlým podzemním světem, který se nachází pod ulicemi, domy a nohama obyvatel, kteří o jeho existenci často nemají ani tušení. Existují tu trosky starého podzemního æsského města a pevnosti, na kterých byl dnešní Ravnburgh vystavěn, stovky mil podzemních tunelů, opuštěných dolů, síně, katakomby, podzemní síně a sklepy, které vytváří jeden komplexní podzemní labyrint.

Staré æsské trosky města

Hluboko pod Starým městem se nachází trosky dávného æsského města a pevnosti, na kterém byl dnešní Ravnburgh vystavěn. Dávná æsská sídla mívala nadzemní a podzemní části, přičemž pod zemí byly většinou obytné části domu. Z nadzemních staveb æsů prakticky nic nezůstalo, lidé je rozebrali na stavební materiál. Zbytky jejich výstavných a ornamenty zdobených budov lze sem tam zahlédnout vložené do zdí a nároží, kde slouží jako kamenné bloky. Zasypané a zapomenuté se pod ulicemi města ale ukrývají síně dávno zapomenutého lidu.

Ve městech měli dávní obyvatelé tendence kutat hlouběji a hlouběji s tím, že bohatší a významnější rodiny mívaly sídla uložená dál od povrchu než chudší obyvatelé. Paláce králů, vysoké šlechty a místodržících jsou ukryty hluboko pod zemí. Daleko od slunečního svitu jsou tu sály, honosné síně, ulice, šachty, chrámy, sklady, fontány, a dokonce prastaré zahrady osvětlované věčně zářícími krystaly (tajemství jejich výroby bylo dávno zapomenuto a ty existující jsou křehké). Jejich podzemní prostory jsou monumentální, nádherně zdobené sochami, ornamenty a bývaly plné barev. Ty sice už většinou vybledly, někde jsou ale stále viditelné. Æsové často netěžili krystaly a drahokamy, jen odkryli žíly a vytvarovali je do podob soch a tvarů, které se lesknou ve světle pochodní a luceren. Mnohé síně jsou dechberoucí, cizí a krásné v absolutní symetrii všech prostor a místností. Je to jedna z mála výjimek, kdy původní obyvatelé města porušili svá pravidla a nechali odhalené třpytivé žíly narušit absolutní souměrnost celého místa.

Některé podzemní prostory æsů, které byly blízko povrchu, jsou dnes stále používány jako sklepy a sklady. Stará cisterna, která dodávala vodu pro dávné město, je i po staletích stále používána, stejně jako několik dalších dávných míst. Část starých prostor podzemního města je stále přístupných, hlubší patra jsou ale ztracena a přístupy k nim jsou často zasypány nebo zapomenuty. Některé byly zasypány po zemětřeseních, jiné byly zatopeny, další, často vysekané v pevné a stabilní skále, jsou ale zřejmě stále netknuté jako v době, kdy zde žili jejich dávní obyvatelé. Místnosti vypadají, jako by jejich majitelé odešli v půlce rozdělané práce. Dávno zplesnivělé rozjedené jídlo je stále na talířích, práce je rozdělaná a nedokončená, předměty odložené narychlo, jako by je jejich majitelé jen upustili ve spěchu… a nikdy se pro ně nevrátili.

Většina lidí je přesvědčená o tom, že v æsských troskách straší. Vypráví se příběhy o přízracích a duších starých æsů, které se zjevují a procházejí v síních, které zaživa obývali. Jejich dotek je studený jako hluboká voda Ledové tříště a dokáže zastavit srdce zdravého člověka. Vypráví se příběhy o æsech, kteří stále žijí v troskách svého města a hodují na masu neopatrných, kteří se tam pokusí zavítat.

Do podzemí se často vydávají skupiny dobrodruhů a nenechavců, kteří se snaží najít dávno ztracené poklady. Čas od času se některá vrátí se zlatem, překrásnými uměleckými předměty, artefakty – a přes noc pohádkově zbohatne. Většina takových skupin nenajde nic, některé se ztratí beze stopy.

Stará cisterna

Pod tímto názvem je známá ohromná podzemní nádrž na pitnou vodu, kterou stále místní využívají a odkud berou vodu na pití a praní. Je to rozsáhlá podzemní komora v podobě velkého obdélníkového bazilikálního prostoru se třemi stovkami sloupů vyřezaných z žuly. Je velká 140 na 60 metrů a z větší části zatopená vodou. Nádrž prý dokáže pojmout přes 80 milionů litrů pitné vody, když je plně zatopená (záleží na ročním období).

Váha stropu cisterny spočívá na sloupech pomocí křížových kleneb s rozpětím asi 5 metrů. Každý sloup je asi 9 metrů vysoký a vysekaný do podoby různých postav a mytologických tvorů. Je tam mnoho postav, které zřejmě představují dávné æsy v pláštích, jak spínají ruce v podivném gestu. Možná se modlí, možná vzdávají úctu, možná děkují. Æsové nikdy nezobrazovali ve svém umění rysy, proto i tyto sochy mají tváře ploché, bez jakýchkoli detailů. V nádrži žijí ryby a mezi sloupy projíždí několik lodic místních s pochodněmi. Do nádrže nedopadá žádné denní světlo a je ponořená do věčné tmy.

Kdysi nad ní byl park a náměstí, ale tento prostor už dávno zastavěla hustá zástavba a nic nenasvědčuje tomu, že se ukrývá pod zemí.

‚Stará cisterna‘ byla jednou z mnoha, která kdysi napájela dávné æsské město, na jehož troskách je dnešní Ravnburgh postaven, ale dnes už je poslední z nich, která stále funguje. Dvě další známé cisterny už nejsou v provozu. ‚Malá cisterna‘ o rozměrech asi 40 na 60 metrů a vysoká 12 metrů, vyschla poté, co se zanesly kanály přivádějící vodu ze vzdálených potoků a je dnes plná jen prachu a písku. Vstupy do ní byly zazděny. Strop takzvané ‚Cathalovy cisterny‘ se propadl před sto lety a pohřbil celou podzemní komoru pod tunami zeminy.

Æsské záznamy zmiňují i další cisternu, více než čtyřikrát větší, než je Stará cisterna. Pokud ale kdy existovala, tak dnes jsou přístupy do ní i její poloha dávno ztraceny.

Opuštěné doly pod Starým městem

Pod městem se nachází shodou okolností velká naleziště sádry, alabastru a především břidlice, ze které jsou prakticky všechny střechy ve městě (a okolních městečkách a vsích) a která je jinak vzácná takto blízko k moři. Původně se začaly tyto suroviny těžit v povrchových lomech na okrajích města, ale tyto snadno dostupné vrstvy byly brzy vytěženy. Proto se začalo těžit skrze studnové šachty, které dosáhly hlubších nalezišť a od nich se těžilo dál horizontálně tak, aby vznikla mřížka horizontálních šachet, mezi kterými nevytěžený materiál fungoval jako sloupy, které přenášely váhu shora. Některé vrstvy usazenin jsou až 14 metrů vysoké, pod zemí tak vznikly prostory připomínající lodě katedrál, ponořené v nekonečné temnotě, které nikdy nespatřily denní světlo a kde se krystaly ve zdech lesknou ve světle svící a pochodní.

Šachty, štoly a síně se kroutí, zatáčí, motají a následují staré žíly a ložiska ve složité třídimenzionální síti, která se táhne na míle a míle daleko a je složitá na pochopení a představu. Člověk se tu bez průvodce velice snadno ztratí. Povídá se, že v dolech je dost kostí lidí, kteří se sem vydali a už nikdy nenašli cestu zpět ke světlu.

Jsou tu neobydlené místnosti, kde horníci žili a přespávali, často ve stejném stavu, jako když byly opuštěny. Sem tam jsou do skály vysekané malé oltáře nebo chrámky k bohům, kteří měli ty pod zemí chránit. Staří horníci se občas také probourali do trosek æsského města, ale ať už z pověrčivosti, nebo jiného důvodu, tyto průlomy vždy zazdili a dál tím směrem nepokračovali.

Doly byly původně pod prázdnými plochami za městem, ale Ravnburgh brzy přerostl původní obrysy zástavby a brzy se začal rozšiřovat i na poddolovaná území. To vedlo k mnoha propadům a dalším nehodám. Nejhorší z nich se stala asi před sto lety, kdy se celá Všelátná ulice propadla o zhruba 30 metrů hlouběji do předtím neprozkoumané části opuštěného dolu. Po této katastrofě, která si vyžádala mnoho životů, se městští konšelé rozhodli zesílit stropy opuštěných dolů a zmapovat, kde všude se vlastně nachází, protože mnohé z dolů byly před staletími vyčerpány, opuštěny a dnes o nich už nikdo neví. Tyto práce jdou pomalu, a i dnes stále pozvolna pokračují. Doly jsou už z větší části opuštěné, těžba pokračuje jen v jednom nebo dvou menších, ale práce pod zemí úplně neustala ve snaze zpevnit stropy a zabránit dalším propadům.

Tvrdí se, že opuštěné doly obchází nestvůry, které tu našly útočiště a zabydlely se tu. Vypráví se příběhy o dávných hlídačích æsských pohřebišť, démonech, obřích netopýrech, kteří sají lidskou krev, ohromných pavoucích, kteří obsadili některé síně a předou v nich sítě, kam lapají nepozorné, o zákeřných krysách, kterým vládne král krys v podzemním paláci, a nestvůrných postavách s bledou kůží, které unášejí neopatrné. Kolik je na těch příbězích pravdy, nikdo neví, nicméně návštěvníci podzemního světa se většinou snaží držet pohromadě a nezaostávat příliš za skupinou. Mnozí vypráví o zvuku kroků, které je následovaly celou cestu v podzemí, vždy se zastavily, když se skupina zastavila, a rozezvučely se s drobným zpožděním, když vyrazila dál.

Katakomby

Většina mrtvých ze Starého města bývala pohřbena na trojici menších hřbitovů nalepených k městským hradbám, které už dávno obestavěla městská zástavba a neměly se kam rozšiřovat. Nejznámější z nich je asi hřbitov Hawthorne, kam jsou pohřbíváni chudáci, kriminálníci a oběti nákaz v masových hrobech. Aby se udělalo místo pro více pohřbů, kosti déle pohřbených bývaly exhumovány a uloženy do střech křížových chodeb podél zdí, případně na půdy márnic. Ty byly ale brzy plné, kostry přetékaly a k hrůze a zděšení běžných obyvatel vypadávaly děrami ve střechách na ulici. Navíc byla tato úložiště častým cílem zlodějů, protože tucet drobných mincí, které pohřbení dostanou na cestu do zásvětí, je při exhumaci shromážděn do nového měšce a uložen do lebky. Přestože mince nebývají příliš cenné, najde se mnoho zloduchů, kteří jsou schopni uloupit i tyto drobné penízky.

Kněží z měst se proto rozhodli začít ukládat kosti do starých opuštěných dolů, které se nacházely nejblíže středu města. Část z nich tak byla proměněna na katakomby a ohromnou kostnici, kam jsou ukládány ostatky mrtvých z Ravnburghu, především chudáků, kteří si nemohou dovolit být pohřbeni na Malsterových polích za městem. Zdi katakomb jsou vyloženy kostmi a lebkami, které jsou také vyskládány do obkladů kleneb a ornamentů. I lustry, ve kterých hoří svíce, jsou vytvořeny z lidských kostí. Katakomby jsou překvapivě rozsáhlé a existuje do nich několik vstupů, přičemž každý z nich hlídají sochy tuctu strašlivých monster, které hlídají brány Irkelly.

Měšťanské sklepy pod Novým městem

Přestože Nové město vzniklo na zelené louce a nejsou pod nimi rozsáhlé æsské trosky ani doly, časem i pod ním vyrostla rozsáhlá síť chodeb a sklepů v hloubce asi 6–8 metrů pod ulicemi. Stejně, jako se měšťanské domy vyklánějí nad ulice, jak se snažily získat více prostoru, začaly postupně vznikat pod domy sklepy, aby sloužily k uchovávání potravin, zrání piva a vína v sudech i jako úkryt v době válek. Tyto sklepy nerespektují nijak vlastnické čáry parcel, pod zemí vzniklo často několik pater, sklepy se rozšiřovaly pod ulice a náměstí, občas i pod sousední domy, pokud sklepy neměly. V některých sklepech vznikly alchymistické laboratoře, kde alchymisté, lékaři, lékárníci a fyzikusové připravují své elixíry a dryáky. V dalších jsou krčmy a jiné slouží jako zázemí pro trhy a krámky na ulicích a tržištích. Výsledkem je změť podzemních prostor, které jsou odlišné a jedinečné.

Původně nebyly sklepy vzájemně propojeny, časem ale některé domy byly skoupeny a propojeny, stejně jako jejich sklepy. Postupně také vznikaly zkratky a průchody a část tohoto labyrintu je tak průchozí a propojená.

Jaké jsou novinky, cizinče?

Některé z nich mohou zaslechnout…

• „Slyšeli jste už o tunelech pod mořem, které spojují Staré a Nové město? Dneska už nikdo neví, kde začínaly a ústily, ale prej je postavili Starší a používali je k náboženskejm účelům, páč pod dnešním Novým městem stávaly jejich chrámy. Prej na jejich svátky chodívaly procesí chodbama pod mořem k obřadům u západu slunce a východu hvězd. Jakže to vím? Můj pán tydle věci študuje, von je totiž učenej. Naprosto zbytečná věc tohleto, ale něco jsem vod něj pochytil.“
• „Dejte mi pivo! Právě jdu z trhu… jeden z domů se tam propadl do podzemí. Viděl jsem to přímo přede mnou. V jednu chvíli je tam barák, ve druhou… puff… oblaka dýmu, dům nikde a ďoura jako do prdele. Úplně se ještě klepu. Aaah, pivo. Díky.“
• „KAJTE SE! Konec světa se nachýlil! KAJTE SE! Ulice tohoto města obchází v nocích upír! Krvesaj z dávného věku světla, aby vás trestal za vaše hříchy! Radní vše tají, ale obětí se již čítá na tucet! KAJTE SE!“

Zápletky

• Nicolas Honegood, bohatý kupec, našel mapu s umístěním staré æsské síně, která má být plná pokladů. Potřebuje ale ochranu, aby se v bezpečí dostal tam i zpět, a je ochoten postavám dobře zaplatit. Cesta ale může být nebezpečná, není jediný, kdo se k této mapě dostal. Existují další 2 kopie a podle toho, co se povídá ve městě, jedna skupina už do podzemí vyrazila a další se chystá…
• Několik posledních nocí se s příchodem tmy vždy vynoří z podzemí obří netopýři, kteří zmateně létají ulicemi a děsí místní, kteří se zavírají v domech, zabarikádují dveře a okna a nevychází po setmění. Zmatení netopýři se srazili s několika místními, poprali se s chrliči a probourali se omylem do několika domů. Místní chtějí, aby netopýří nálety přestaly, a viní z nich novou kovárnu, která leží nad starými doly a každý večer začne kovat a buchary otřásají zemí. Místní nabízí odměnu pro kohokoli, kdo situaci vyřeší…

• Trojice místních dětí, dva chlapci a dívka, se ztratila v podzemí, kam si chodí hrát navzdory zákazům dospělých. Večer nepřišli domů. Rodiče jednoho z nich jsou známí postav a jsou bez sebe strachy. Nikdo ze sousedů se do dolů v noci neodváží a oni prosí postavy o pomoc…
• Alchymisté z Wainfleetského mostu nabízí vysoké odměny za baziliščí oči a množí se zprávy od prospektorů o spatření baziliška v dolech pod městem. Vysoké riziko a vysoká odměna pro odvážné dobrodruhy…
• Postavy potřebují nutně informace od bratra Williama Dobrého, mnicha, který se stará o bezdomovce, kteří se uchýlili do podzemních síní pod středem Starého města. Komunita se tam ukrývá před biřici a nikdo neví, kde se přesně usadili. Postavy budou muset najít vstup a vyhledat bratra Williama…
• Černokněžník Guarin, který byl obviňován z narušení klidu mrtvých na hřbitově, unikl biřicům a ukryl se v katakombách pod městem. Od té chvíle z východů stoupá berevný dým, který dusí obyvatele a nedá jim spát. Začali se ztrácet domácí mazlíčci a žebráci. Kněží se už neodvažují jít odříkávat modlitby za mrtvé do katakomb ani ukládat tam nové kosti a spánek mrtvých je narušen. Nabízí proto vysokou odměnu pro kohokoli, kdo by se s černokněžníkem vypořádal…
• Skupina, která zamířila do podzemí hledat dávné æsské trosky, se nevrátila. Jeden z nich nesl dědičný meč rodu Knivetton, který se ztratil s ním. Nový dědic rodu, Thomas Knivetton, nabízí odměnu za navrácení meče a případně kostí svého bratra Jeromeho. V soukromé konverzaci zmíní, že přidá bonus, pokud by se snad Jerome našel živý… aby se živý nedostal k povrchu…

Využití ve hře

Město pod městem a podzemí pod ulicemi nabízí další možnosti pro vaše hraní ve městě. Nabízí nová, tajemná, jen málo prozkoumaná a potenciálně děsivá a nebezpečná místa přímo pod nohami postav bez toho, aby musely někam daleko cestovat. Podzemí představuje samostatný ekosystém, kde žijí lidé a monstra, která mohou interagovat s povrchem, a případně lidé z povrchu občas zamíří do podzemí. Tyto interakce mohou rozšířit vaše herní prostředí a zápletky.

Závěr

Pokud vás zaujal svět Ravnburghu, další materiály pro něj najdete na RPG fóru.