Předpokládám, že většině čtenářů není název Ghost in the Shell neznámý. Pokud si vybaví anime z roku 1995, jsou na správné stopě. Pokud dodám tři slova: „Stand Alone Complex“, většině čtenářů se vybaví jeden z nejlepších anime sci-fi (potažmo post-kyberpunk) seriálů poslední doby. A právě světu, ve kterém se děj filmů i seriálů odehrává, se budu věnovat v tomto článku.

„Když se stane úprava něčí mysli stejně snadnou jako naprogramování počítače, co znamená být člověkem?“

Byla by chyba ignorovat Ghost in the Shell (zkráceně GitS), protože to není „obyčejný japonský kresleňák“, ale je to také post-kyberpunk, takže pokud znáte filmy Bladerunner a Matrix, budete se ve světě GitSu cítit jako doma. Děj se odehrává v blízké budoucnosti v letech 2029 až 2034 v Japonsku ve městě New Port City.

Svět do té doby prošel dvěma dalšími světovými válkami – jadernou třetí světovou válkou a druhou vietnamskou válkou (mimochodem, v obou těchto válkách byl zničen a znovu postaven Berlín), kromě Japonska stále existuje Evropská unie, USA se změnily na Americké impérium, Čína má daleko větší vliv v Asii, dokonce stále existuje Česká republika a Izrael. Samozřejmě vznikla celá řada do té doby neexistujících států, jako je např. Gavelská republika nebo republika Siak v Indonésii.

Co se týká atmosféry New Portu, pak je podstatný rozdíl mezi filmy a seriálem – ve filmech je atmosféra Newportu téměř identická s Bladerunnerem (nezapomenutelná je scéna, ve které Motoko Kusanagi pluje lodí večerním městem za hudebního doprovodu klasických japonských chorálů), v seriálu je atmosféra města bližší spíše dnešnímu Tokiu, New Yorku nebo Los Angeles. Je to dáno především odlišným zaměřením filmů a seriálu – film je rozhodně náročnější a méně akční, staví více na atmosféře a filozofických otázkách spojených s umělou inteligencí a technickým pokrokem. Rovněž hlavní postava, Motoko Kusanagi, má odlišný charakter (v seriálu je více lidská).

Zatímco u jiných adaptací mangy do filmové nebo anime podoby se tvůrci obvykle drží předlohy, GitS je výjimkou – v původní manze je celá řada nápadů a epizod, které jsou poté využity odlišným způsobem ve filmu a odlišným způsobem v seriálu. Proto je třeba přistupovat ke světu GitS jako k celku, přičemž filmy a seriál tvoří dvě odlišné časové linie (seriál a film Solid State Society totiž předchází původnímu filmu GitS a jeho pokračování s názvem Innocence, přestože GitS je z roku 1995). Rozhodně doporučuji si sehnat vše, co se GitS týká. Není to ani zdaleka tak obtížné. Pomoci vám v tom mohou odkazy a reference na konci tohoto článku.

Co nabízí seriál hráčům? Především je to odlišný, reálně fungující cyberpunkový svět blízké budoucnosti, dále je to koncepce seriálu (zejména první řady), ve které se prolínají nosné epizody (označené jako Complex), sledující hlavní dějovou linii, kterou je řešení případu Vysmátého muže (Laughing man Case) a množství vedlejších epizod (Stand Alone), které se detailněji zabývají jednotlivými problémy spojenými s technologiemi umělých kybernetických těl. Právě tyto vedlejší epizody poskytují mnoho inspirace pro zápletky jednotlivých dobrodružství. Stejně dobře je možné využít i mangu – jak původní GitS, tak rovněž jeho pokračování GitS 1.5 Human Error Processor a GitS 2 Man Machine Interface.

Druhá řada (GitS: 2 GIG) obsahuje méně vedlejších epizod, resp. některé vedlejší epizody mají nějakou návaznost na hlavní dějovou linii, kterou je vyšetření tzv. Individual Eleven Case. Proti sekci 9 zde stojí jiná japonská tajná služba, vedená intrikánem Gouda Kazundou a celkově je druhá série provázanější, komplikovanější, náročnější a temnější. Děj druhé řady se odehrává půl roku po vyřešení případu Vysmátého muže.

Po dvou letech od vyřešení případu Individual Eleven se odehrává děj filmu GitS: Solid State Society, který je možné (kromě toho, že dále popisuje svět GitSu), použít jako zdroj pro inspiraci dalších dobrodružství, protože se v něm splétá několik dějových linií. Motoko Kusanagi už dávno opustila sekci 9, na scéně se objevuje Loutkář (The Puppeteer), jehož identita zůstává neznámou a celkově se dá říct, že teprve film Solid State Society propojuje seriál s původním filmem GitS. Tuto provázanost ještě podtrhuje stejné zakončení obou filmů: Motoko Kusanagi stojí nad nočním New Portem a pronese větu: „Síť je přece rozlehlá a nekonečná.“ Pak by měl logicky navazovat první film Ghost in the Shell z roku 1995, ve kterém jde o odhalení Loutkářovy identity a na něj pak logicky navazuje jeho pokračování, byť volné, GitS: Innocence, které vychází z jedné epizody z mangy, týkající se kopírování lidského ducha (Ghost) do několika kybernetických těl sexroidů, namísto složitého vývoje software imitujícího co nejvíce lidské chování. Netřeba dodávat, že takovýto postup je ilegální a navíc nelze Ducha kopírovat donekonečna, protože po několika kopiích člověk umírá. Ve filmu Innocence jsou hlavními hrdiny už jen Batou a Togusa, Motoko Kusanagi je vedlejší postavou.

Děj jednotlivých epizod a filmů je detailněji popsán v referencích na konci tohoto článku a předpokládám, že i méně zkušení GMové z nich dokáží vytěžit dost zápletek pro hru. Jako modelový příklad použiji třeba epizodu 10 – Jungle Cruise.

V ní je sekce 9 zapojena do vyšetřování série brutálních vražd, při kterých je oběti zaživa stažena kůže z hrudníku a poté je oběť ponechána svému osudu. Ukáže se, že hlavním podezřelým je Marco Amereti, bývalý důstojník amerického námořnictva. Do vyšetřování se zároveň zapojí CIA, která má ovšem s Marcem Ameretim jiné plány. Sekce 9 tedy musí zajistit maximum stop na jednotlivých místech činu, najít Marca Ameretiho a objasnit jeho motivaci pro sérii vražd. V průběhu vyšetřování se ukáže, že:

  • všem obětem je zaživa stažena kůže z hrudníku ve tvaru trička,
  • všechny vraždy byly natočeny na videokameru, přičemž někdy byly použity oči vraha a jindy oči oběti, v jednom případě dokonce vrah propojil své oči s očima oběti,
  • nahrávky byly distribuovány ve formě CD běžným a nic netušícím kupujícím (tj. kupující si koupil CD s dokumentárním filmem, ve skutečnosti šlo o vrahovu nahrávku) na tržnici monitorované kamerovým systémem,
  • k vraždám došlo na různých místech, zdánlivě bez nějaké souvislosti, některé oběti byly nalezeny ihned, některé až ve velmi pokročilém stádiu rozkladu, jednu oběť se dokonce povedlo zachránit,
  • agenti CIA nechtějí Ameretiho zatknout, ale chtějí ho nechat zabít vyšetřovatelem sekce 9 Batouem, jehož minulost hraje v případu klíčovou roli, protože Batou byl za svého působení jako člen Rangers svědkem projektu Soumrak. CIA Ameretiho nepotřebuje živého, je to nepohodlný svědek.
  • sekce 9 hackuje stránky CIA a nachází projekt Soumrak (Project Sunset), tajnou operaci prováděnou agenty v džunglích Jižní Ameriky během čtvrté světové války, která měla podlomit morálku nepřítele vyvražděním vesnic (opět stažením kůže z těl obětí) a kterého se účastnil právě Amereti a v blízkosti jednotlivých míst činu se nachází kanalizace.

Řešení případu je z těchto indicií už snadné – Marco Amereti je psychopat, který se naučil vraždit v rámci projektu Soumrak (vraha z něj udělala CIA) a který pokračuje i po svém odchodu z armády v zadaném „úkolu“. Důvodem, proč vraždí, je následná distribuce nahrávek a podlomení morálky „nepřítele“. Amereti sám vraždí z povinnosti, nemá z vražd sexuální ani jiné uspokojení. Na jednotlivá místa činu se dostává kanalizací, která svým pachem stojaté vody a vlhka nápadně připomíná džungli, ve které bojoval. Amereti je nakonec zatčen Batouem právě v kanalizaci. Předpokládaný scénář CIA, že Batou se nechá vyprovokovat k zabití Ameretiho, nevyjde. Jak řekne Batou Ameretimu: „Moje válka už dávno skončila“.

GitS je koncipován tak, že na počátku jsou jednotlivé epizody zdánlivě spolu nesouvisejících případů a incidentů, které se ale ve finále dokonale propojí a objasní. Pro rozsáhlá „tažení“ je tedy GitS ideální.

„Je jedno, jak daleko může osel odejít, nikdy se nevrátí jako kůň.“ – Batou, GitS: Innocence

Jak tedy hrát ve světě Ghost in the Shell?

GM má několik možností.

Hráči budou hrát za známé hrdiny ze sekce 9 i s jejich schopnostmi a charaktery a budou řešit nové případy, jejichž děj se bude časově odehrávat před dějem seriálu nebo v jeho „hluchých“ místech (např. otázka, co dělala sekce 9 celé dva roky od vyřešení případu Individual Eleven). Tato varianta je možná, ale zdráhal bych se ji použít z několika důvodů: jednak hráči nehrají své, ale de facto cizí postavy s jasnou minulostí, chováním atd., dále už nezbývá téměř žádný prostor pro vývoj postavy, co se týká jejích nových schopností a zkušeností (nejvíce prostoru má v tomto směru Togusa, nejméně Motoko Kusanagi). Hráči tak budou své protivníky likvidovat velmi snadno a problémy budou mít jen s hlavními, stejně zkušenými záporáky. O soubojích ale GitS není, takže hráči budou muset většinu zápletek stejně řešit použitím svých mozkových závitů, nikoli použitím zbraní.

Druhou variantou je nechat postavy hrát za jinou, konkurenční sekci (např. sekci 6), což umožní hráčům dostatek prostoru pro vývoj a hraní vlastních postav, GM má zase v rukávu sekci 9, se kterou postavy čas od času přijdou do styku a jejíž členové případně „usměrní“ postavy. Zároveň budou mít postavy nadřízené, kteří jim budou přidělovat úkoly (postavy tedy nebudou muset samy dobrodružství vyhledávat couráním po městech), na druhou stranu tak mají postavy zajištěné solidní zázemí, které si ovšem musí být schopny udržet i v síti politických intrik (sekce 9 byla málem zničena na konci první série díky tomu, že odhalila politické spiknutí a spiklenci si to nenechali líbit). Tuto variantu doporučuji, protože umožní zachovat maximum z atmosféry GitSu.

Třetí variantou je nechat postavám volnou ruku, tedy nechat je žít ve světě jako normální dobrodruhy, kteří se teprve postupem času stanou relevantními partnery nejrůznějších sekcí a uskupení.

Zájmové skupiny ve světě GitS jsou reprezentovány především jednotlivými sekcemi, dále ostatními tajnými službami (CIA, bývalá KGB, Mossad), kterým slouží speciální jednotky Rangers, SAS, DELTA a japonská Umibozu), úřady a ministerstvy, různými korporacemi typu Meditech, Megatech Body, Serano Genomics a Jakuzou.

  • Sekce 1 – podřízená ministerstvu vnitra, právě s ní se dostávají do konfliktu členové sekce 9 nejčastěji. V manze chodí Motoko Kusanagi 7 měsíců s agentem ze sekce 1. Ten nakonec dostane kopačky poté, co vyjde najevo, že si Motoko Kusanagi nechal prověřit u sekce 1. Ten samý agent se objevuje i v manze Man Machine Interface.
  • Sekce 4 – je součástí JGSDF, jde tedy o speciální armádní jednotku, ke které kdysi patřil i Batou.
  • Sekce 6 – podřízená ministerstvu zahraničí, řeší případy spadající do této oblasti. Klíčovou roli sehraje ve filmu z roku 1995, kde právě sekce 6 řídí projekt 2501 a snaží se ho utajit před sekcí 9.
  • Sekce 9 – podřízená přímo premiérovi. Oficiálně se zabývá zachraňováním rukojmí, ve skutečnosti jde o elitní skupinu, která řeší nejrůznější případy. Její členové jsou pečlivě vybíráni, nejsou přijímáni dobrovolníci. Detailní popis je v referencích na konci článku.
  • Cabinet Intelligence Agency (v některých překladech Cabinet Intelligence Service). Nově vytvořená vládní zpravodajská služba, jejímž šéfem je Kazundo Gouda a která se specializuje na manipulaci s médii (vytváří upravené verze událostí, rozšiřuje desinformace) a její agenti konkurují sekci 9. Spolupracuje s americkou CIA (a pokud je správný první překlad, pak by shoda ve zkratkách nemusela být náhodná). Vládní tajemník Takakura spolupracuje s Goudou a poskytuje mu informace zevnitř vlády premiérky Yoko Kayabuki.
  • Central Intelligence Agency – americká CIA, občas spolupracuje se sekcí 9 (např. jí poskytne svoje špionážní satelity), ale jinak sleduje vlastní cíle. Právě v druhém seriálu (GitS: 2GIG) spolupracuje s Kazundou Goudou a jejím cílem je připravit klima pro další studenou válku, k čemuž má dojít likvidací uprchlíků v Dejimě pomocí atomové bomby.
  • Mossad – jediná zmínka o něm je na konci původní mangy. Legendární izraelská tajná služba. Jeho agenti dostanou od sekce 9 nakládačku.

Další otázkou je, který herní systém použít? Nepředpokládám, že by si GM chtěl vytvořit vlastní, dokonalý herní systém (nebo že by na to měl čas) a přepracovávat pravidla fantasy RPG systémů (DrD, DnD) je nesmysl.

První možností je podívat se po systému d20, který byl použit jak pro fantasy, tak pro sci-fi RPG hry a lehce jej upravit dle jiných zdrojů a vlastní fantazie pro potřeby GitS. Když už existují minimálně dvě varianty Star Wars D20…nevýhodou je, že by herní systém nesměl využívat magii (v GitSu prostě není magie ani nadpřirozené jevy, žádné moderní Call of Ctulhu si v něm nezahrajete).

Druhou možností je využít systém GURPS od Steve Jacksona, který je postaven tak, aby byl univerzálně použitelný pro všechny RPG hry. Protože základní příručka je ke stažení na RPG Fóru, stačí zainvestovat do nákupu rozšíření pro možnost hraní sci-fi. Abstrahuji teď od konverzí Falloutu pro GURPS, které jsou pro GitS použitelné jen do určité míry. Pokud se bavíme o oficiálních příručkách, tak doporučuji Ultra-Tech pro 4. edici pravidel, která v sobě obsahuje oba Ultra Techy ze 3. edice (při použití bych z této příručky vynechal laserové a plazmové zbraně), GURPS Cyberpunk, případně GURPS Cyberworld nebo GURPS Cyberpunk Adventures (je zde popsán svět kyberpunkových USA a tři dobrodružství, nejsou nezbytně nutné, ale usnadní GM práci při tvorbě světa GitS), GURPS Robots, která obsahuje mnoho informací a pravidel týkajících se androidů a kyborgů, pokud se GM nechce vymýšlet další věci, jako jsou moderní tanky a vrtulníky, tak bych přikoupil ještě GURPS High Tech (ale ten je použitelný jen omezeně), případně GURPS Vehicles a GURPS Martial Arts (pokud máte nazbyt deset, resp. dvacet dolarů).

Výhodou je samozřejmě hotový herní systém, do kterého buď všechny reálie sami vymyslíte, nebo dokoupíte výše zmíněné příručky a jde se hrát. Nevýhodou je poměrně vysoká cena jednotlivých příruček, kolísající mezi 8 až 10 americkými dolary za kus, ovšem při současném kurzu dolaru vůči české koruně už to tak hrozně nevypadá. Pokud by GM koupil jen Ultra Tech, Cyberpunk a Robots, zaplatil by necelých 30 dolarů, tedy zhruba 600 Kč tvrdé české valuty a příručky by měl dostupné ihned, ve formátu pdf. Na kolik si GM cení svůj čas? Pokud tedy už nehrajete ve světě Shadowrun a nechce se vám přecházet na jiný systém, osobně doporučuji použít právě GURPS.

Třetí možností je hrát GitS v rámci hry Shadowrun, která je určena pouze pro hraní v cyberpunkových světech, avšak svou celkovou koncepcí by vyžadovala některé úpravy – protože primárně je Shadowrun zaměřený na akční řežbu ve stylu Matrix: Reloaded. Navíc svět GitS by byl pro Shadowrun velmi umírněný i v jiných věcech – nezapomínejte, že GitS je post-kyberpunk, tento žánr klade důraz na realističnost a často přebírá a rozpracovává dnes existující návrhy a vynálezy.

Masamune Shirow ostatně svět GitS rozvíjí od počátku jako post-kyberpunk, což je patrné zejména z jeho komentářů v manze (je to jeden z mála komiksů, který obsahuje poznámky pod čarou ve velkém rozsahu). Dozvíte se tak, jak se vyrábí kyborg, jak funguje kybermozek, kam se dostala virtuální realita a co je to vlastně e-sex. O něco méně odkazů je pak v dalším díle (Man Machine Interface), ale i ty stojí za přečtení. Další informace o tvorbě mangy a jednotlivých scénách obsahuje Intron Depot 1 (Shirow v něm mimo jiné vysvětluje, proč nakreslil lesbický e-sex: jednak se mu nechtělo kreslit nějakou mužskou zadnici, druhak heterosexuální e-sex není technicky možný (těla mužských a ženských kyborgů jsou samozřejmě jiná) a Intron Depot 3 Balistics obsahuje zbraně vytvořené Masamune Shirowem v rámci fiktivní zbrojařské firmy Seburo.

Pro použití tohoto herního systému mluví jednak právě jeho zaměření na akci, kromě toho jde o rozvinutý svět, takže i pouhé rozšiřující příručky mohou sloužit GM, který se rozhodne hrát GitS třeba dle pravidel GURPS. Výjimečné jsou z tohoto hlediska dvě příručky – Cybertechnology (obsahující kybernetické vylepšení, jako jsou třeba ultrasluchové uši) a Shadowtech (týká se tzv. bioware – umělá srdce, adrenalinové pumpy, dodatečná zásoba kyslíku, umělá nervová vlákna atd.) – tedy přesně toho, co existuje ve světě Ghost in the Shell.

Reálie světa Ghost in the Shell a použité technologie

„Abys mohl vstoupit do doupěte Jakuzy, nemusíš k nim patřit, ale v tom případě si s sebou vezmi zbraň.“ – Batou, GitS: Innocence

Zbraně použité ve světě GitSu jsou umírněné: klasické střelné zbraně, žádné lasery, plazmové pušky ani phasery. Používají se reálně existující moderní raketomety (Stinger, RPG, AT4 CS), útočné pušky (např. AK-74 Kalašnikov, FN FAL, FAMAS), kulomety (M-60, M-240, M-134), samopaly (UZI, Mini UZI, Ingram M-10), brokovnice nebo pistole (Desert Eagle Mark XIX, Beretta M951, Glock 22).

Tento arzenál je doplněn několika novými zbraněmi:

  • Seburo WR-10 – útočná puška, která je použita Motoko Kusanagi už v původním filmu GitS a kterou následně používají i členové sekce 9 v první epizodě seriálu. Vzhledem připomíná známou FN P-90 s tím rozdílem, že pažba a umístění zásobníku odpovídá známé Steyr AUG. Seburo WR-10 je možné použít s tlumičem. Kalibr 5.56, zásobník na 20 až 30 nábojů.
  • Mateba Model 207 – šestiranný revolver s originálním designem a atypickým umístěním hlavně, který používá Togusa1 místo Sebura M-5s. Mateba Autorevolver skutečně existuje, bohužel, italská firma MA.TE.BA na přelomu let 2005 a 2006 zkrachovala. Kalibr .357 Magnum, Togusa používá průrazné náboje (Armor-Piercing Bullets).
  • Seburo M-5s – pistole používaná jako poboční zbraň členy sekce 9 v seriálu. Ve filmu z roku 1995 používá sekce 9 Zastaber, zbraň velmi podobnou CZ 100, takže je možné využít její charakteristiky. Kalibr 5 mm, zásobník na 20 nábojů.
  • Seburo C-25A – tuto zbraň lze nalézt v manze GitS, svou velikostí a tvarem jde o velmi malý samopal podobný FN P-90, s daleko menším zásobníkem. Pokud není namontovaný lapač nábojnic, vyhazuje nábojnice dopředu, tedy stejně, jako FN P-90. Stejný systém je použit u většího a lepšího modelu Seburo C-26A.
  • AS-11 – automatická brokovnice s velmi krátkým dostřelem (efektivní na max. 25 metrů) a malým zásobníkem, ovšem s použitím speciální munice (Slugy) dokáže v interiérech probourávat zdi. Zmíněna opět jen v manze GitS.
  • Seburo C-26A – útočná puška, kterou používá sekce 9 v naprosté většině případů v seriálu. Velmi originální design, atypické umístění a tvar zásobníku umožňuje zvýšit délku hlavně, zkrátit pažbu a vést tedy přesnější střelbu ve srovnání se stejně dlouhými zbraněmi. Kalibr 4.5, předpokládaná kapacita zásobníku je 30 nábojů (manga udává zásobník na 50 High Velocity nábojů 6x25mm). Zbraň lze opatřit tlumičem. Podle dostupných informací využívá technologii Metal Storm2. Zbraň obsahuje podvěšený 40mm granátomet s předpokládanou kapacitou 3 granátů, který rovněž využívá technologii Metal Storm.
  • RT-20 Antimaterial rifle – reálně existující ostřelovací puška chorvatské výroby, která byla vyvinuta k likvidaci obrněných cílů s efektivním dostřelem 1800 metrů. Kalibr 20×100 mm Hispano3, jen jednotlivé výstřely, žádný zásobník. Unikátní je vedení plynů dutinou v pažbě za zbraň obdobně, jako je tomu u raketometů, díky čemuž je zpětný ráz výrazně potlačen. Tato konstrukce vyžaduje odlišnou techniku střelby, boční teleskopické hledí, zbraní nelze střílet v blízkosti stěn a překážek za střelcem (jinak by plyny zranily ostřelovače) a navíc jsou tyto plyny (resp. zpětný zášleh) viditelné, takže lze snadno odhalit pozici ostřelovače. Saitou využívá v první epizodě seriálu pravděpodobně upravenou verzi této pušky. V jiných epizodách používá Saitou reálně existující Barret M82 Anti-material Rifle.
  • C-27A Cebro compact 50m suppresion firearm – typ protitankové pušky, která je lehčí než předchozí model. Zásobník obsahuje šest 25mm HESH nábojů. Tato puška je součástí malého arzenálu, maskovaného jako auto, v manze Human Error Processor.

U dalších těžkých zbraní se mi nepodařilo určit typ – první z nich použije Batou k zastavení tanku ve filmu z roku 1995, vypadá dost neohrabaně, s velkým zpětným rázem, zato má zásobník na 8 nábojů. Kalibr bude blízký protiletadlovým zbraním (tu samou zbraň použije Ichikawa ke znehybnění tanku v epizodě 2-Testation). Druhou z nich použije Motoko Kusanagi v epizodě 21 – Eraser k rozstřílení obrněnce. Jde nejspíš o protitankovou pušku, kalibr neznámý, zásobník minimálně na 11 nábojů.

Kromě toho nosí bodyguardi zvláštní kufříky se samopalem uvnitř a spouští v držadle. Tyto kufříky v daleko méně futuristické verzi skutečně existovaly, disponovali jimi iráčtí zvláštní agenti za doby Saddáma Husajna a šlo o stejný koncept, v kufříku byl napevno zabudován samopal HK MP-5. Pro účely obrany v uzavřených prostorech ideální, na větší vzdálenost nepoužitelný. Dalšími zbraněmi jsou normální útočné nože a elektrický paralyzér kombinovaný s boxerem. Katany používají v GitSu jen členové Jakuzy. Kromě těchto zbraní se používají také výbušniny: Gertex je novodobý nástupce Semtexu ve světě GitS. Prakticky nezjistitelná plastická trhavina. Jinou výbušninou je Gorgonská mina – jde o válec, který se po spuštění vystřelí do výše dvou metrů, kde exploduje a rozhodí do okolí desítky malých min, reagujících na jakoukoli vibraci v okruhu tří metrů. Jen pro informaci, tento typ miny skutečně existuje.

„Kdo by si pomyslel, že ředitel největší společnosti na výrobu orgánů bude mít kybernetické tělo typu Jameson. Když vezmu v úvahu jeho nadšení, nejspíš prodal všechny svoje orgány.“ – Togusa, GitS: SAC

Protože nedílnou součástí světa GitSu jsou kyborgové, androidi a kybernetika, mají obyvatelé k dispozici mnoho vylepšení svých tělesných schránek. Záleží jen na nich, zda podstoupí jen minimální kyborgizaci, nebo zda se stanou úplnými kyborgy (jako Motoko Kusanagi), přičemž z lidského těla jim zůstane pouze mozek a mícha a vše ostatní bude uměle vyrobené.

Základem je kybermozek, který umožňuje přístup na síť, takže je možné vyhledávat informace na síti v reálném čase bez dalšího, komunikovat s ostatními bez mobilního telefonu, dokonce je možné vést paralelní komunikaci přes síť (komunikace skrze kyber-linku) a zároveň se fyzicky bavit s kolegou. Kybermozek je uložen v umělé lebce, která je vytvořená buď ze speciálních plastů, nebo z titanu. Používání kybermozku má řadu výhod (rychlost reakcí, zvýšení paměťové kapacity, používání nejrůznějšího software, okamžité zadávání příkazů), ale rovněž představuje jisté riziko, kterým je možný hack kybermozku. Tomu se lze vyhnout jen přepnutím kybermozku do autistického módu, což ale znamená odříznutí od sítě. Právě hackování kybermozku slouží jak k zápletkám (viz pátrání po Loutkáři), tak k řešení nejrůznějších problémů (tzv. ukradení očí oběti, ta pak nevidí svůj cíl).

Kromě pouhého hacknutí kybermozku (např. k provedení nějaké činnosti, k dočasnému převzetí kontroly nad druhou osobou) lze rovněž hacknout ducha (ghost hack). Je to hlubší druh útoku, který používal právě projekt 2501 (tedy Loutkář) a který poté oběti způsobil doživotní následky v podobě vytvoření falešných vzpomínek. Naproti tomu Vysmátý muž „pouze“ hackoval kybermozek. Duch je to, co odlišuje člověka – kyborga od androidů a robotů. Pokud by robot získal ducha, pak by se pravděpodobně jednalo o vznik umělé inteligence.

Další umělé součásti těla umožňují podstatné zlepšení lidských smyslů:

kybernetické oční čočky automaticky určují vzdálenost jednotlivých objektů, mnohdy obsahují i jejich popis. Tyto čočky již reálně existují, byly vyrobeny na univerzitě ve Washingtonu a předpokládá se jejich použití pro vojáky, policisty, piloty a samozřejmě i pro civilní použití. Odpadá tak poněkud neohrabaná koncepce z projektu Land Warrior, kdy je přímo v helmě zabudovaný displej.

Kromě umělých čoček je ve světě GitS použito i Hawk Eye – umělé oko určené pro ostřelovače, které při zaměřování cíle využívá satelit. Nevýhodou je, že pokud několik ostřelovačů užívá toto oko na jednom místě, signály ze satelitu zachytí hned několik Hawk Eyes najednou, pokud se nestihnou včas odpojit (tato nevýhoda se plně projevila ve filmu Solid State Society), navíc může signály ze satelitu odhalit i někdo jiný a díky nim odhalit pozici ostřelovače a místo, na které střílí (viz epizoda 2 – Testation). konečně, při používání Hawk Eye není možné současně používat GPS navigaci.

Další modifikací je třeba namontování střelných zbraní do umělé ruky, po rozložení, které netrvá více než pár vteřin, je zbraň připravena k palbě. Tuto skrytou zbraň používají jak atentátníci, tak androidi (ti ji kombinují se zvláštním očním zaměřovacím systémem, který se rovněž rozkládá). Praktickou ukázku obsahuje jak manga, tak epizoda 14 – YES.

„I když jsou neviditelní, jejich existence je dobře patrná.“ – Batou, GitS: SAC

Další „zbraní“ je termo-optická kamufláž. Existuje několik druhů, např. Opto-camo 2902, Kyo-Re a další. Termo-optická kamufláž je používána jak úplnými kyborgy (např. Motoko Kusanagi měla takto upravenou kůži), tak „obyčejnými“ lidmi (ve formě pláštěnky nebo bojového obleku (Combat suit) používaného vojáky), termo-optickou kamufláž používají i stroje – Obrněnci (Armor suits) a tanky (Tachikomy). Takto získanou neviditelnost vyruší voda nebo poškození pláštěnky. Termo-optická kamufláž ovšem není dokonalá, z malé vzdálenosti jsou vidět obrysy, pod nohama zůstává stín a neviditelná postava nadále stín vrhá, což je patrné ve filmu z roku 1995, kdy Motoko Kusanagi stojí ve vodě a zneškodňuje hackera s nožem.

„I kdyby vybuchly s maximální efektivitou, myslíš si, že dva granáty vyřadí obrněného kyborga? Vysmíváš se mi?!“ – Batou, GitS: Innocence

Kyborg je obecně silnější, rychlejší, přesnější a odolnější než člověk. Motoko Kusanagi dokáže se svým tělem neuvěřitelné věci – skoky dlouhé několik desítek metrů, zachycení se na hladké zdi, volný pád z několika metrů (na větší výšky používá téměř neviditelné vlákno).

Další modifikací mohou být vlasy, které fungují jako žábry a dodávají kyborgovi pod vodou kyslík. Tyto umělé vlasy zároveň dokáží libovolně měnit svou barvu. K vidění jsou v manze Man Machine Interface.

Existuje mnoho typů kybernetických těl, včetně armádních modelů, jaké má Kuze Hideo, Batou nebo kyborgové použití k ostraze vládních budov (vizuálně odpovídají jiné Shirowově manze – New Dominion Tank Police a svým vzhledem jsou spíše mezistupněm mezi kyborgem a obrněncem – dokáží šplhat po zdech, v pravém předloktí mají zabudovaný kulomet).

Ředitel společnosti Meditech má kybernetické tělo typu Jameson, které vypadá jako kovová krabice na čtyřech nožičkách se dvěma rukama, ve které je uložen kybermozek. Jak to vypadá v praxi, ukazuje epizoda 8 – Missing Hearts. Nutno dodat, že v manze je osud ředitele odlišný od seriálu – při svém útěku před sekcí 9 spadne v přístavu do vody a policie ho musí vylovit. Další zajímavé tělo má jeden ze členů Jakuzy v epizodě 14-YES, jde o Pioneer Model, tedy o kyborga, který se při aktivaci rozloží. Pioneer má ohromnou sílu a dost zvláštní design hlavy, připomínající žárovku. Některá kybernetická těla jsou dutá, slouží tedy jako schránka menšímu kyborgovi a k vidění jsou v manze Man Machine Interface, kde toto velké, přes dva metry vysoké tělo používá Motoko Aramaki. Kromě víceméně lidsky vyhlížejících kyborgů i ve světě GitS existuje několik kybernetických monster. Není pochyb, že zbytek společnosti na ně nahlíží jako na exoty – první je chlap s obřími umělými svaly z epizody 6 – Meme, druhý je kyborg s dýňovitou hlavou spolupracující s Goudou v závěru druhého seriálu a třetím monstrem je „Krab“, kyborg, který má místo pravé ruky obří ocelové klepeto, můžete ho najít ve filmu GitS: Innocence.

„Blahoslavení, kteří mají hlas. Kdyby taky panenky měly hlas, není pochyb, že by křičely: „Nechci se stát člověkem!““. – Motoko Kusanagi, GitS: Innocence

Kromě kyborgů existují androidi, lidsky vyhlížející stroje, v mnoha modelech a variantách. Androidi jsou využíváni jako sekretářky, stewardky, bodyguardi, geiši, služky a především jako operátorky. Bohatí lidé praktikují „panenkový fetišismus“, věnují se sbírání ženských androidů (jak to vypadá v praxi, ukazuje epizoda 3 – Cash Eye). Androidi mají robotické tělo a umělou krev bílé barvy (tuto koncepci autoři evidentně okopírovali z filmu Vetřelec). Androidi nemají ducha, pouze kybermozek, takže ačkoli vypadají lidsky a dokonce lidsky mluví a jednají (včetně mimiky a gest), jsou to stále jen takto naprogramované stroje. Ve světě GitSu tak tvoří protiklad k Tachikomám, robotům, kteří jsou ve skutečnosti lidští a „opravdoví“ (jejich vývoj končí získáním ducha, a tedy umělé inteligence), ačkoli jejich vzhled je „strojový“. Androidi obvykle nemají bojové schopnosti (vyjma bodyguardů), dělají, co se jim řekne a mohou být ovládáni na dálku. Proto jim nevadí ani to, že jejich majitel je už nějakou dobu po smrti. Typy androidů:

  • GA07_JL Jerry – vyráběný společností Genesis Andros. Okolo tohoto modelu se točí zápletka epizody 3 – Android and I. Jerry je oblíbený model, protože se dá velmi snadno upravovat k nejrůznějším účelům, včetně těch sexuálních.
  • Hadaly Model no. 2052 – vyráběný společností Locus Solus, určený jako geisha (resp. sexroid), hraje hlavní roli ve filmu GitS: Innocence. Vzhledem ke svému účelu má jen omezenou paměťovou kapacitu. Je žádaný, protože obsahuje kopii ducha živého člověka.
  • Tomliand – android vyráběný společností Hanka Precision Instruments, k nalezení v manze GitS. Zápletka okolo Hanka Precision Instruments je v upravené verzi využita ve filmu GitS: Innocence, změnil se ovšem název androida i společnosti. Další zmíněné modely androidů jsou např. Trychophytony nebo Clavicepsy.
  • Section 9 All Purpose Female Androids – androidi používaní sekcí 9. Vypadají jako ženy s hnědými vlasy staženými do koňského ohonu a s hnědýma očima, oblečené do dámského kostýmku vínové barvy, bílé košile a kravaty. Podle všeho jde o nejlepší model Operátorky. Jejich prsty se mohou rozložit a pokrýt tak celou klávesnici najednou.
  • Jiné operátorky používá JGSDF – operátorky mají krátké hnědé vlasy, hnědé oči a brýle, oblečené ve standardní zelené uniformě, námořnictvo (JMSDF) používá operátorky s dlouhými černými vlasy a hnědýma očima, operátorky jsou široce využívané i jinými úřady a soukromými společnostmi. Obecně se dá říct, že vládní a vojenské modely androidů jsou vyspělejší než androidi určení pro soukromý sektor.
  • Proto – prototyp bioroida sekce 9, spatřit ho můžete na konci druhého seriálu v epizodě 25 – This side of justice a v epizodě 26 – Endless GIG. Objevuje se i ve filmu Solid State Society.

Obrněnci (Armor suits) jsou těžké stroje určené do první linie, nikoli kyborgové nebo androidi. Rychlé, odolné, silné, vybavené zbraněmi běžně montovanými na vozidla, jsou smrtelně nebezpečným soupeřem. Obrněnec je řízen člověkem sedícím uvnitř a představuje tak typického zástupce Mecha, dalšího oblíbeného japonského subžánru.

  • JMSDA typ 303 – obrněnec použitý na konci prvního seriálu japonským námořnictvem. Ani přímý zásah z protitankové pušky nedokázal prorazit jeho pancíř (pouze ho promáčknul), obrněnec odolá i výbuchu běžného protipěchotního granátu. Obrněnec je přes dva metry vysoký, vyzbrojený těžkým kulometem s podvěšeným granátometem, je i přes vysokou hmotnost poměrně rychlý, nedokáže šplhat po zdech. Slabinami obrněnce je jednak zaměřovací systém (připadá mi pomalý), dále fakt, že ruce pilota trčí ven a rozhodně by nevydržely zásah protitankovou zbraní (čehož využil Saitou) a konečně to, že ani pilot nemusí být odolný proti hacku kybermozku (toho využil pro změnu Batou). Tento typ využívá termo-optické maskování.
  • Ve druhé řadě seriálu se objevuje JGSDF typ 24, který nejvíce ze všeho připomíná gorilu zkříženou s pavoukem. Obrněnec je více než dva metry vysoký, má dvě nohy a čtyři další končetiny, umístěné v prostřední části trupu, které svým tvarem připomínají pavoučí nohy a jsou zakončeny stejně, jako nohy Tachikomy. Na spodní části trupu má umístěn rotační kulomet (pravděpodobně M-134), který může střílet na cíl v okruhu 360°. Umí šplhat po zdech, jeho chůze je pomalá, to ovšem vynahrazují extrémně dlouhé skoky, kterých je schopen. Obrněnec JGSDF má slabší pancíř než typ 303 a nemá termo-optické maskování.
  • Sekce 9 nepoužívá obrněnce, ale malé myslící tanky – Tachikomy, které jsou díky své umělé inteligenci schopné pohybovat se nezávisle na tom, zda jsou řízené nebo ne. Tachikoma svým tvarem nejvíce připomíná pavouka, svého řidiče veze v zadní části těla, má čtyři nohy, ze kterých může vysunout kola a pohybovat se tak daleko rychleji než pouhou chůzí. Je schopná šplhat po zdech a disponuje vystřelovači vláken (která používá jako Spiderman). Kromě toho má ještě dvě ruce, výzbroj tvoří kulomet 7.62x51mm, zabudovaný do pravé ruky a 50mm granátomet v přední části těla (místo granátometu mají některé Tachikomy šestihlavňový rotační kulomet 12.7x99mm). Tachikoma může použít termo-optické maskování.
  • Po událostech v epizodě 26-Endless GIG jsou původní Tachikomy zničeny a nahrazeny Uchikomami, tanky s lehce pozměněným designem a těžším pancéřováním (který však více odpovídá původním Fuchikomám z mangy). Někteří lidé si Tachikomy kdoví proč oblíbili, proto vězte, že součástí první i druhé řady seriálu jsou i krátké epizody „Tachikomatic days“, ve které vystupují pouze Tachikomy, které komentují události každého dílu regulérního seriálu a dělají nejrůznější narážky ohledně své umělé inteligence.
  • Jen pro úplnost zmíním těžké tanky – jeden najdete ve filmu z roku 1995, okolo druhého, HAW-206, vyrobeného společností Kenbishi Industries, se točí zápletka epizody 2-Testation, (oba zmíněné tanky mají termo-optické maskování), třetí tank je k vidění v epizodě 13-Poker face (jako součást jednotek OSN). Nepředpokládám ovšem, že by našly v dobrodružstvích využití, protože je téměř nemožné je zničit (to platí zejména o tanku HAW-206).

V čem se postavy pohybují? Přestože jsme zhruba v roce 2030, na silnicích se pohybují modely aut z 80. a 90. let – Ferrari F430, Ford GT, Nissan Infinite Kuraza a Nissan Sport Concept, stejně jako Porsche a další. Zajímavé je, že ve filmu GitS: Innocence už jsou k vidění modely ze třicátých let 20. století. Nejspíš je ve světě GitSu módní retro styl.

Letadla hrají okrajovou roli, existují stále letadla typu Boeing 747, proudové stíhačky a dokonce E2C Hawkeye. Sekce 9 používá vrtulník V-22 Osprey, v seriálu se objeví na několika místech jednomístný bojový vrtulník Jigabachi, srovnatelný se stroji AH-64 Apache, ale s odlišným designem (připomínajícím vosu). Jigabachi je vidět v akci v epizodě 4-Natural Enemy. Kromě něj se v seriálu objeví také známý Bell 204/UH-1 Huey (vystupuje v jakémkoli válečném filmu z Vietnamu) a poté několik těžkých, dvourotorových transportních helikoptér, z nichž jeden typ připomíná Boeing CH-47 Chinook, druhý typ je vidět v akci pouze v epizodě 24-Annihilation (používá ho JMSDF) a třetí typ rozkládacího vrtulníku se objevuje na konci filmu z roku 1995.

Co se týká ostatních reálií světa GitS, tak zmíním jen ty, které mohou hrát klíčovou roli v zápletkách dobrodružství. Charakteristiky jednotlivých postav jsou zmíněny na konci článku v referencích.

Software – software není ve světě GitSu téměř vůbec řešen, přesto existují útočné a obranné bariéry (firewall), včetně tzv. barrier maze (bludiště, sloužící ke zpomalení útočníka), antivirové programy a „vakcíny“, nejrůznější viry (latentní, útočné, viry sloužící jako návnada) a mnoho programů pro ovládání androidů a kyborgů – nejrůznější bojový a zaměřovací software. Jako u každého software může dojít k jeho špatnému fungování, především díky hlouposti uživatele – nainstalovat si do ruky pět odlišných zaměřovacích systémů není dobrý nápad. V tomto směru je nejvíce informací v manze Man Machine Interface.

Při pokusu o hacking je hacker vystaven riziku, že mu útočná bariéra spálí mozek. Tomu jde jen omezeně bránit pomocí přenosných terminálů, které se připojí ke krku a tak je namísto mozku spálen jen terminál (ne vždy to však funguje, jak dokazuje osud Kurilldina v epizodě 20-Fabricate Fog). Když už jsme u připojení do sítě, tak každý člověk s kybermozkem má na krku několik vstupů, do kterých se připojuje jack konektor. Obvykle jsou to čtyři vstupy, ale výjimkou nejsou ani dva, tři nebo dokonce šest vstupů. Na tyto vstupy se může připojit k počítači, k jinému člověku s kybermozkem nebo třeba k autu (jak občas předvádí Motoko Kusanagi).

Na tyto vstupy lze ovšem připojit i řadu jiných zařízení, např. zařízení blokující přístup na síť (použito v epizodě 14-YES), zařízení, které vymaže paměť kybermozku (epizoda 1-Section 9), nebo třeba zařízení, které přehrává oběti jiné vzpomínky a zážitky (použito v epizodě 3-Cash eye). V manze se skrze tyto vstupy hackuje kyborg s mozkem v autistickém módu – nepozorovaně se mu zasune konektor do krku a poté dojde k hacku kybermozku.

E-sex – málokdo si uvědomuje výhodu kybermozku a úplného kybernetického těla. E-sex je typickým „vedlejším produktem“ kyborgizace. Kyborg totiž dokáže své pocity nahrávat a i úplní kyborgové mohou „mít sex“. Tělo Motoko Kusanagi obsahuje asi nejcitlivější umělou kůži (256 hmatových receptorů na centimetr čtvereční), k tomu přidejte ekvalizér do pětinásobku hmatových sfér, který vyrobila Kurutan, a pochopíte, proč dokáže Motoko a její dvě kamarádky z e-sexu tak profitovat.

Pokud totiž dokážete své pocity nahrát (ve formě souborů), můžete je potom libovolněkrát pouštět znovu, můžete je rovněž libovolně kopírovat a prodávat. E-sex je navíc virtuální, tedy z hlediska možných pohlavních chorob absolutně bezpečný. Motoko Kusanagi a její dvě kamarádky si užívají ve virtuální realitě na síti, ve skutečném světě pouze leží a „spí“. Omlouvám se za banalitu, ale v síti vzdálenost už nehraje roli, klidně by mohly spát samy v jiných bytech a přesto mít sex.

Samotný e-sex je založen na sdílení pocitů skrze propojení nervové sítě dvou (a více) uživatelů. Jinými slovy, pokud se dvě kamarádky mazlí, vnímá každá z nich jak svoje vlastní, tak cizí pocity. Výsledkem je opravdu intenzivní zážitek.

Nevýhod e-sexu je hned několik. Takové provázání nervových sítí zvyšuje riziko jejich poškození (obzvlášť v situaci, kdy jeden z uživatelů použije drogy, které také stimulují nervový systém), kromě toho je možný pouze homosexuální e-sex, protože e-sex s osobami různého pohlaví znamená stimulaci orgánů, které partner nemá. V tom případě jsou nervy stimulovány slepě a náhodně, což namísto slasti vyvolává intenzivní bolest a případně poškození kybernetického těla (což v manze ilustruje případ, kdy Batou kontaktuje Motoko právě v době e-sexu). Z těchto důvodů je tak e-sex nelegální.

Dle některých čtenářů je Motoko Kusanagi lesbička, ale vzhledem k tomu, co o této postavě vím, je spíš bisexuální. Pro mě je to nepodstatné.

Nanotechnologie – je nedílnou součástí GitSu. Nanotechnologie začínají být pomalu dostupné už v dnešní době, na jejich vývoji se usilovně pracuje. Nanoroboty se ve světě GitSu starají o likvidaci emisí v ovzduší, používají se v medicíně k regeneraci kyborgů, pro špionáž a v neposlední řadě slouží také k zabíjení (Kuze Hideo je zabit injekcí obsahující zabijácké nanoroboty). Nanoroboty mohou dokonce ovládat už mrtvé tělo kyborga, jak ukazuje manga Human Error Processor.

Nanotechnologie jsou ve světě GitSu použity k vyléčení kybermozkové sklerózy. Tato choroba se objevuje v roce 2019 u těch, kteří mají upravený mozek (tedy mají implantovaný kybermozek). Okolí takto upravených míst ve skutečném mozku začíná tvrdnout a nakonec vede ke smrti. Nanotechnologie pouze zpomalí její postup, nedokáží však kybermozkovou sklerózu léčit. Lékem je Muraiova vakcína, jejíž existence je utajena, aby výrobci nanotechnologií nepřišli o své zisky. Kybermozková skleróza stojí za celým případem Vysmátého muže.

Jinou chorobou ve světě GitS je syndrom uzavřeného mozku, zmíněný v epizodě 11-Portraitz. Jde o určitý druh psychické závislosti na síti, uživatelé chtějí být trvale připojeni do sítě a surfovat v ní, obvykle za účelem sdílení svého vědomí s jinou osobou, nebo naopak s vlastní izolací uvnitř sítě a odmítnutí vrátit se zpět (přestat surfovat po síti). Obecně jsou obětí tohoto syndromu děti s kybermozkem.

Interceptory – resp. vizuální interceptor je miniaturní sledovací zařízení, které se implantuje do oka oběti a lze tak sledovat vše, co oběť vidí. Ta poté nemá vůbec žádné soukromí. Právě nezákonné použití interceptorů je důvodem pro vstup sekce 9 do vyšetřování případu Vysmátého muže. Interceptory pak použije samotná sekce 9 k ochraně premiérky Kayabuki v epizodě 5-Inductance, protože jejím agentům není umožněn vstup do buddhistického chrámu. Jiným sledovacím zařízením je GPS tracking bullet – jde o náboj, který se po zásahu přilepí na zasažené místo a který obsahuje vysílačku, jejíž polohu lze zjistit pomocí GPS. Jednu takovou použije Togusa v epizodě 8-Missing Hearts.

Umělé orgány – ve světě GitS je již běžnou praxí sériová výroba lidských orgánů, určených pro případnou transplantaci. Orgány se vyrábí ve zvláštních prasečích farmách, v geneticky modifikovaném praseti roste požadovaný lidský orgán, pro jehož „základ“ je využito DNA objednavatele (a tedy potenciálního příjemce orgánu). Díky tomu pak tělo neodmítne transplantovaný orgán, protože ho vnímá jako svůj vlastní. Dnes je tato technologie stále předmětem výzkumů.

Kromě těchto biologických umělých orgánů existují i skutečné kybernetické orgány, protože úplné kybernetické tělo by lidské srdce neutáhlo. Kromě toho jsou kybernetické orgány důležité pro přežití kyborga. Samotný lidský mozek totiž potřebuje signály z ostatních orgánů, jinak nepřežije, což je vědecky dokázáno (ale neptejte se mě, jak).

Virtuální realita – ve světě GitS je dotažena k dokonalosti, takže mnoho lidí má své alter ego na síti (např. Motoko Kusanagi je na síti známá jako Chroma, vidět ji můžete v epizodě 9-Chat chat chat a v epizodě 9-Ambivalence). Virtuální realita je skutečnou realitou, včetně úplné vizualizace jednotlivých uživatelů, diskuzní fóra vypadají jako televizní debaty, centrála Central Inteligence Service má rovněž svoji virtuální podobu, kterou lze navštívit. Data na síti mají podobu disků, které mohou lidé odnést s sebou. Krom toho existuje řada virtuálních realit určených k relaxaci – např. virtuální pláž, vnitřek satelitu nebo jachta. Kromě toho má celá síť podobu skutečného prostoru, ve kterém se vznáší jednotlivé servery a ve které cestuje řada informací.

Zázemí sekce 9 – jako všechny tajné služby, i sekce 9 disponuje nejmodernějším vybavením a také řadou pravomocí. Může využívat policii, převzít vyšetřování jakéhokoli pro sekci 9 zajímavého případu, může také provádět zásahy do chodu médií (cenzura, nebo spíše jen pozdržení informací, nebo naopak řízený únik informací novinářům) a také může dočasně vyřadit signál mobilních telefonů v určité oblasti26 (pouze v naléhavých případech). Pokud chcete vědět víc, doporučuji vyhledat informace třeba o české BIS, včetně zákonů, které se váží k jejímu fungování.

Doplňky pro hru ve světě Ghost in the Shell

Vzhledem ke kvalitám seriálu lze použít screenshoty přímo z něj, ale stačí použít už mangu k dokreslení atmosféry (ať mají hráči na co koukat). Na síti je dost screenshotů, wallpaperů a další grafiky vztahující se ke světu Ghost in the Shell, stačí si jen vybrat. Původní manga není vizuálně příliš na výši, vyjma barevných stránek, ale filmy a seriály už jsou vizuálně dokonalé, s neuvěřitelným množstvím detailů. I novější manga Man Machine Interface stojí za to, protože je téměř celá barevná, nikoli černobílá.

Nepochybuji o tom, že vám v případě, že se rozhodnete na film nebo seriál podívat, neunikne ani hudební doprovod. Soundtrack k filmu z roku 1995 je poměrně krátký, ale i tak stojí za to, především skvělý japonský chorál ve třech verzích: Making Of Cyborg, Ghost City (skladba během projížďky městem) a závěrečná Reincarnation.

Opravdu vynikající (a dle mého názoru nejlepší soundtrack ke GitSu vůbec) je ale především první soundtrack k seriálu, který obsahuje takové skvosty, jako je téměř sedmiminutová skladba Fish Silent Cruise (dokonale využitá v epizodě 21-Eraser), Some Other Time, Velveteen, Run Rabbit Junk, Sutamina Rose, úvodní skladba Inner Universe a Train Search. Všechny tyto skladby výborně dotvářejí atmosféru a uniknout by vám neměly ani další soundtracky. Třetí soundtrack k seriálu obsahuje např. Torukia, Laser Seeker, akční Acces All Areas, Dear John, velmi zajímavá skladba Sacred Terrorist. Protože na hudebním doprovodu se pro GitS opravdu nešetřilo, další hudbu ze seriálu obsahuje i soundtrack k filmu Solid State Society. Skladby jako je úvodní Player, následovaný výbornou Replica, Zero Signal a Solid State Society stojí za to, nemluvě o klasické Tempest a atmosférické Undivided.

Album Be Human obsahuje relativně málo solidních skladeb, za všechny Goodbye My Master, Piece By Ten a nenápadnou Spotter. Zbytek alba tvoří hudební doprovod pro Tachikomy a dle mého názoru jde o nejslabší soundtrack celého GitSu. Naproti tomu soundtrack Megatech Body (ke hře Ghost in the Shell na Playstation z roku 1997) obsahuje více použitelných doprovodných skladeb, jako je Firecracker nebo Ishikawa Surf The System, bohužel, Japonci jsou milovníky „zvláštních a sběratelských edicí“, a tak se mi podařilo sehnat jen běžnou verzi, přičemž „sběratelská“ obsahuje ještě druhé CD s jedenácti dalšími skladbami.

Soundtrack k filmu GitS: Innocence je ještě lepší, než soundtrack k filmu z roku 1995. Kugutsuuta Ura Mite Chiru je zřetelně inspirovaná úvodním japonským chorálem Making Of Cyborg, naproti tomu další skladby už jsou opravdu originální, včetně akční Attack the Wakabayashi. Dvojice skladeb The Doll House evokuje Bladerunner, skvělá, více než devítiminutová doprovodná skladba se šíleným názvem Kugutsuuta Kagirohi Ha Yomi Ni Mata Muto a závěrečná skladba Follow Me stojí za poslech.

Soundtrack k seriálu číslo 2 se mi bohužel nepodařilo sehnat, s výjimkou úvodní skladby Rise ke GitS: 2GIG od Origy. Poslední soundtrack k seriálu číslo 4 obsahuje údajně jedinou skladbu, ale najít ji je nadlidský výkon.

A stejně mám pocit, že spousta skladeb ze seriálu se na soundtracky ani nedostala – One Minute Warning je závěrečná skladba k titulkům filmu z roku 1995, přesto na originálním soundtracku není a musíte si ji sehnat jinak. Součástí alba Be Human není skladba, která se ozve, když se Tachikomy rozhodnou svým satelitem zneškodnit balistickou střelu.

Poslední věcí, na kterou bych v souvislosti s dotvářením atmosféry rád upozornil, jsou hlášky a citace, které se dají použít k dokreslení nejrůznějších situací, které hráče mohou potkat.

Časová přímka

Protože děj mangy, filmů a seriálu spolu koliduje, resp. odehrává se ve stejných letech, protože manga vznikla na začátku 90. let, film v roce 1995 a teprve v roce 2002 vznikal seriál, přičemž manga byla použita jako zdroj inspirace, je lepší uspořádat svět GitSu podle dějové provázanosti filmů, seriálů a mangy. Takže, od nejstaršího po nejnovější:

  • GitS: SAC – 1. řada seriálu, sekce 9 řeší případ Vysmátého muže.
  • GitS: 2GIG – 2. řada seriálu, půl roku od vyřešení případu Vysmátého muže řeší sekce 9 případ Individual Eleven.
  • GitS: Solid State Society – dva roky od vyřešení případu Individual Eleven řeší sekce 9 případ související s identitou Loutkáře. Motoko Kusanagi se vrací do sekce 9, identita Loutkáře zůstává neobjasněna.
  • Ghost in the Shell – film z roku 1995, ve kterém sekce 9 řeší případy spojené s Loutkářem. Motoko Kusanagi tímto definitivně opouští sekci 9.
  • GitS 1.5 – Human Error Processor – manga navazuje na události po vyřešení případu Loutkáře. Sekce 9 má nového člena, Azumu, který pracuje především s Togusou. Jde o čtyři příběhy, které byly (paradoxně) použity jako inspirace pro film Solid State Society.
  • GitS: Innocence – děj filmu volněji navazuje na předchozí události, Batou a Togusa řeší případ související se Solus Locus, Motoko Kusanagi se ve filmu jen mihne.
  • GitS 2 – Man Machine Interface – manga, která dějově navazuje na události po vyřešení případu Loutkáře. Hlavní roli má Motoko Aramaki (označená také jako Motoko 11), jedno z internetových „dětí“ Motoko Kusanagi. V manze se objevuje i samotná Motoko Kusanagi. Děj je dost komplikovaný a manga je asi nejvíc filozofující GitS ze všech.

Alternativní časovou přímku pro svět seriálu a filmů, včetně přesných „historických“ dat, najdete zde. Mimochodem, tu samou časovou přímku používá Masamune Shirow i ve světě pro seriál Appleseed, který mě osobně moc nezaujal (příliš klišé).

Závěr

Svět vytvořený Masamune Shirowem působí velmi uvěřitelně a je zajímavým místem pro život dobrodruhů, GM poskytuje množství zápletek, které mohou být řešeny opravdu originálním způsobem – od hacknutí kybermozku přes falešné informace na síti až po fyzický útok. Zápletky vychází přímo ze života ve světě GitS, GM se pouze musí zamyslet nad možnostmi řešení a nad stopami, které poskytne hráčům. Hráči si musí dopředu nastudovat některé reálie světa, ve kterém budou hrát, jinak nemají při řešení zápletek šanci. Koncepce seriálu umožňuje zachovat styl hraní jednotlivých epizod, což je běžný způsob u většiny RPG her.

Hrát ve světě Ghost in the Shell není jednoduché, protože spousta věcí je pouze naznačená a GM si musí svět dotvořit sám, nějaký modul, ve kterém by byl svět GitSu popsán v ucelené podobě, bohužel neexistuje. Snad vám trochu pomohl tento ne právě stručný článek.

„Kam se novorozenec vydá teď? Síť je přece rozlehlá a nekonečná“ – Motoko Kusanagi, Ghost in the Shell, 1995