Úvodní slovo

Právě čtete 41. číslo ča­so­pisu Drak­kar a jistě si už ří­káte, co že to za­jí­ma­vého v něm na­jdete.

Vá­žené čte­nář­stvo!

Právě čtete 41. číslo ča­so­pisu Drak­kar a jistě si už ří­káte, co že to za­jí­ma­vého v něm na­jdete. Jistě ja­kousi před­stavu už máte z ob­sahu, ale snad če­káte, že se vám do­stane ještě ně­ja­kého poš­ťouch­nutí… Tak tedy:

Díky Kel­to­novi se v Drak­karu opět ob­je­vuje re­cenze na RPG – vlastně sada mi­ni­re­cenzí na ja­pon­ské RPG. A nevím, jak vy, ale já bych si po pře­čtení re­cenze nej­radši za­hrál kaž­dou z nich. Crowen po­slal na sys­tému ne­zá­vislý návod na za­po­jení ci­zích po­stav do hry, aby hráč­ské po­stavy měly ně­jaké mo­ti­vace a vy­pra­věč mohl zá­ro­veň na­ha­zo­vat háčky do svého pří­běhu.

Ecthe­li­oni na­va­zují na člá­nek o war­ga­mingu a ten­to­krát se vě­nují si­mu­laci ně­mec­kého vy­lo­dění v An­g­lii za druhé svě­tové války. Tato si­mu­lace v po­době vá­lečné hry se ode­hrála v 70. le­tech 20. sto­letí a pro Brity do­padla… no však to už se do­zvíte z článku ;-)

Člá­nek o pří­sta­vech, kte­rým Vallun na­zuje na člá­nek o lodní do­pravě z mi­nu­lého Drak­karu, po­pi­suje různé po­doby pří­stavů, pod­mínky, které musí spl­ňo­vat, a upo­zor­ňuje na za­jí­mavé de­taily, které lze v RPG vy­u­žít, budete-​li chtít ně­jaké to pří­stavní město do hry za­po­jit.

Hrá­čům, DrDII, kte­rým ne­sedí pra­vi­dla spo­jená s kon­cep­tem sudby, na­bízí Mytko (jeden z au­torů DrDII a pů­vodce jeho me­cha­nické po­doby) al­ter­na­tivní me­todu, která ne­na­ruší sys­té­mové vztahy pra­vi­del.

Marek Vlha nám po­slal po­stavu pro Pří­běhy Im­pé­ria – ame­ri­čana Sa­mu­ela Fi­g­ginse, kte­rého by bylo lze jen těžko ozna­čit za klad­nou po­stavu. Ovšem i ta­kové po­stavy je za­jí­mavé hrát, a tak zku­šený a zces­to­valý muž se vždy hodí, když si po­tře­bu­jete ne­u­ma­zat ruce.

Drak­kar č. 41 uza­vírá již tra­diční li­te­rární sekce: Ar­go­nan­tus si vzal ten­to­krát na mušku de­tek­tivky a roz­hodně ne­za­li­tu­jete, pustíte-​li do jeho his­to­ric­kého pře­hledu nejen au­torů, ale zejména po­stupů vtomto žánru.

Pří­jem­nou četbu přeje za re­dakci Drak­karu

Jakub „boubaque“ Maruš