DrD II: Hry mocných – ohlédnutí vedoucího projektu

Zjara roku 2012 mne oslo­vil Karel „Char­les“ Čer­nín, autor Tarie a spo­lu­au­tor Dra­čího dou­pěte II (zá­kladní knihy i Bes­ti­áře). Říkal něco o tom, že by tým DrDII rád vydal po­kra­čo­vací pří­ručku a že hledá ně­koho, kdo si pro­jekt vezme na sta­rost. Po­zice sice pres­tižní, ale zá­ro­veň značně ne­vděčná, jak mi ne­o­po­me­nul dů­kladně vy­svět­lit; budiž mu to ke cti. Moje je­šit­nost nicméně ne­do­vo­lila od­mít­nout, a tak jsem se uvo­lil, že se­sta­vím tým a ujmu se role mo­ti­vá­tora a po­há­něče, aby pro­jekt nejen začal, ale také v do­hledné době zdárně skon­čil. V tomto struč­ném tis­ko­vém pro­hlá­šení bych vás rád se­zná­mil s při­bliž­ným prů­bě­hem pro­jektu Hry moc­ných.

V květnu 2012 jsem uspo­řá­dal nábor mezi pře­dem vy­ti­po­va­nými nej­ak­tiv­něj­šími fa­noušky DrDII. Dva ochotní od­váž­livci, Pavel „Tork“ Zou­bek a Mi­chal „Ocho“ Cho­cho­lou­šek, po­lo­žili spolu se mnou a pár ve­te­rány DrDII zá­klad bu­dou­címu týmu. Měsíc nato se ko­nala usta­vu­jící schůzka, které se zú­čast­nili tvůrci zá­kladní knihy a ně­kteří z bu­dou­cích au­torů Her moc­ných (aniž to třeba ještě vě­děli, jako Šimon „Bart“ Sti­bu­rek) a na níž se vy­jas­nilo smě­řo­vání pří­ručky.

Kniha měla ob­sa­ho­vat tři zá­kladní části – nová „mi­s­trov­ská“ po­vo­lání, pra­vi­dla pro hru ve světě moc­ných (bitvy, hrady, in­triky atp.) a na­ko­nec in­spi­rační ma­te­riál, který by hrá­čům uká­zal, co vše se dá s moc­nými po­sta­vami pro­žít. Ustá­lil se pra­covní název „Mi­stři“, neboť jsme ne­chtěli ko­pí­ro­vat Ex­perty starého DrD ani Le­gendy, které v té době vzni­kaly v dílně na­kla­da­tel­ství My­tago (odkaz na hokej nám ne­va­dil).

Dali jsme si za cíl do roka vy­tvo­řit be­ta­verzi a pře­dat ji uza­vře­nému okruhu zá­jemců pro tes­to­vání. Byl sta­no­ven rám­cový ča­sový plán, který vy­pa­dal zhruba takto:

  • VI–IX 2012: vývoj/úpravy po­třeb­ných me­cha­nik, dis­kuze o po­drob­ném ob­sahu, nábor tes­terů
  • X 2012 – II 2013: tes­to­vání me­cha­nik (tes­teři), psaní textů (au­toři)
  • III–IV 2013: adap­tace textů na otes­to­vané me­cha­niky
  • konec IV 2013: uzá­věrka be­ta­verze
  • V 2013: ko­rek­tura a rych­lo­sazba be­ta­verze
  • VI–VIII 2013: sběr při­po­mí­nek k be­ta­verzi
  • IX 2013: uzá­věrka fi­nální verze
  • X–XI 2013: ko­rek­tury a sazba fi­nální verze
  • XII 2013: vý­roba
  • Vá­noce 2013: vy­dání

Až do úseku „VI–VIII 2013: sběr při­po­mí­nek k be­ta­verzi“ bě­želo všechno hladce. Au­toři psali, ko­mu­ni­ko­vali spolu v dis­ku­zích, které las­kavě hos­to­valo RPG Fórum (někdy bylo třeba dis­kuze usměr­ňo­vat, aby se veš­kerá ener­gie spo­lu­pra­cov­níků ne­roz­ptý­lila jen v nich). Tes­teři tes­to­vali a ode­vzdá­vali své re­porty včas a ve slušné kva­litě.

Sou­časně s ex­ter­ním tes­to­vá­ním no­vých zvlášt­ních schop­ností a pra­vi­del pro­bí­halo in­terní tes­to­vání her­ního stylu moc­ných, na zá­kladě kte­rého pak vzni­kaly texty o hraní.Be­ta­verze měla něco přes 100 stran a při jejím uza­ví­rání se zjis­tilo, že fi­nální verze roz­hodně ne­bude pouze pře­pra­co­va­nou be­ta­verzí. Již během je­jího vzniku se totiž vy­no­řilo značné množ­ství ná­padů, co všechno by ještě pří­ručka měla ob­sa­ho­vat. Pra­vi­dla pro do­bý­vání a ná­stroje, ukáz­kové od­díly, po­stavy a or­ga­ni­zace, to vše se do be­ta­verze ne­stihlo za­hr­nout.

Au­toři se tedy pus­tili do druhé vlny práce, při­po­mín­ko­vání, ko­mu­ni­kace s tes­tery a opra­vo­vání. Do týmu při­byla vý­znamná po­sila, Filip „Mar­ky­Parky“ Dvo­řák, tes­ter, pro jehož ne­smírně pří­nos­nou zpět­nou vazbu mu byla na­bíd­nuta účast na pro­jektu. Ně­kteří z au­torů na­o­pak z tempa vy­padli a dál už při­spí­vali jen spo­ra­dicky. Toto ob­dobí bylo o něco hek­tič­tější a kladu si tedy otázku, zda jsem neměl být přís­nější při po­su­zo­vání toho, co do pří­ručky ještě pus­tit a co už ne. Ne­chci tím říct, že ně­které texty v knize jsou zby­tečné – to ať po­soudí čte­náři. Je však fak­tem, že při uza­ví­rání pro­jektu se nám vinou „bo­nu­so­vých“ textů po­su­nuly ter­míny oproti plánu zhruba o dva týdny. Z toho vze­šel značný tlak na ko­rek­tory, kte­rým se na­štěstí do­stalo ochotné po­sily v osobě Te­rezy „Raven“ To­máš­kové. Vzhle­dem k tomu, že plán ob­sa­ho­val značné re­zervy, to ovšem neměl být ten hlavní pro­blém.

Nej­větší ob­tíže při­šly poz­ději a tý­kaly se ne­če­kaně ilu­strací. Zjis­tilo se, že dlou­ho­době do­mlu­vený ilu­strá­tor obálky na­ko­nec práci ne­dodá, a ani ze zá­lož­ního ilu­strá­tora jsme nic kloud­ného ne­do­stali. Obálky se tedy v ča­so­vém presu zhos­til Kryš­tof „Ecthe­lion“ Fe­renc, autor gra­fické iden­tity Pří­běhů Im­pé­ria a ob­rázků v zá­kladní knize DrDII. Přes ne­pří­z­nivé pod­mínky od­vedl sluš­nou práci a je na místě mu po­dě­ko­vat, pro­tože za­chrá­nil ter­mín vy­dání. Pro­blém se vy­skytl i u vnitř­ních ilu­strací, kon­krétně ob­rázků po­vo­lání. Tam zase pro změnu autor Jan „Merl­kir“ Po­spí­šil one­moc­něl upro­střed roz­dě­lané práce. Na­hra­zení jiným ilu­strá­to­rem ne­při­chá­zelo v tomto pří­padě v úvahu, pro­tože kon­zis­tence ilu­strací měla před­nost.

Zdr­žení se pro­je­vilo tím, že do Vánoc ob­dr­želi své vý­tisky pouze ti, kdo vy­u­žili před­pro­dej na strán­kách Al­taru. Na pulty ob­chodů se pří­ručky do­staly až v lednu 2014. Z ta­kové si­tu­ace má po­cho­pi­telně nej­těžší hlavu vy­da­va­tel. Au­toři, jak věřím, si ra­dost z díla a úlevu po vy­pja­tém fi­niši tak snadno zka­zit ne­ne­chají. A fa­noušci vy­cho­vaní „od­klá­dací po­li­ti­kou“ Al­taru? Ti nej­spíš s údi­vem kon­sta­tují, že zpož­dění bylo tak malé.

Zá­vě­rem ne­zbývá než po­dě­ko­vat au­to­rům, je­jichž jména a stručný obsah práce na­jdete v rá­mečku. Upřímně musím uvést, že je­jich kázeň při do­dá­vání textů a vzá­jemné spo­lu­práci mě pří­jemně pře­kva­pila. O tom, zda pro vás jsou Hry moc­ných pře­kva­pe­ním pří­jem­ným, ne­pří­jem­ným nebo vůbec žád­ným, mů­žete dis­ku­to­vat na Ofi­ci­ální dis­kuzi hos­to­vané RPG Fórem.