Minidungeon: Stezka odvahy

O co jde

Skupinka chlapců ze skautského oddílu Bobří tlapa vyrazila se svým vedoucím do podzemí Ravnburghu zdolat tradiční stezku odvahy. Trofej Odvážného bobra získá každý skaut, který zcela sám projde podzemní chodbou až na konec, odkud přinese jedno zaručeně pravé dračí vejce. Zatímco skautský náčelník Rick Titanus čeká s chlapci v podzemí nedaleko výlezu na ulici, vyráží první odvážlivec Ferda, vyzbrojený jen dřevěným mečíkem a svíčkou, do tmavé chodby. Když se ani po delší chvíli nevrací, vydá se Titanus pro jistotu za ním. A poté, co se ani moudrý náčelník dlouho neobjevuje, chystá se zbytek hochů vyrazit do neznáma po stopách svých skautských bratří…

Dungeon je úmyslně psán se značným nadhledem a měl by působit víc jako humorné odlehčení než epické dobrodružství. Každopádně vypuštění parodických prvků nejspíš ničemu neublíží, stejně tak je možné zapojit nadpřirozeno a magii, zejména na konci podzemí.

Jak se sem dostat

• Postavy na ulici osloví sebevědomý kluk, který je žádá o zapůjčení meče nebo aspoň nožíku. Tvrdí, že jakmile vysvobodí ztracené bratry, meč zase navrátí.
• Postavy zaslechnou z kanálu vážný hovor několika chlapeckých hlasů, kteří jsou podle všeho v poslední fázi příprav před výpravou pro dračí vejce.
• Měšťan zaplatí postavám za to, že najdou a dovedou jeho synka, který se „už zase někam vypařil s tou podivínskou bandou objímačů stromů”.

Místnosti

Celý dungeon se nachází kdekoliv hlouběji pod ulicemi Ravnburghu. Místy do něj může prosakovat povrchová voda, přicházet štěrbinami vzdálené světlo nebo postavy mohou zaslechnout zvuky z ulice. Celkově se ale jedná o vlhké, temné a nepříjemné prostředí prostoupené intenzivním zápachem hniloby a rozkladu.

Vchod se skauty (1)

Po kamenných schůdkách a úzkém žebříku postavy sejdou zhruba dvě patra pod zem. Tam ve stísněné místnosti stojí v kroužku asi tucet zhruba desetiletých hochů (2). Oslovují se „bratře” a zcela seriózně plánují pátrat v podzemí po Ferdovi a Titanovi. Na postavy reagují chladně a nerušeně pokračují v přípravách. Prozradí jim účel jejich skautské výpravy i stezky odvahy a pokud postavy nabídnou pomoc, po krátké poradě ji přijmou. Když se postavy rozhodnout pátrat samy, chlapci budou neodbytní a bude je potřeba přesvědčit, aby zůstali v bezpečí.

Skauti jsou úplně mizerně vybavení – vlastní jen dřevěné mečíky a pár svíček, kousek ztrouchnivělého provázku a březovou kůru. Mají absolutně zkreslené představy o tom, co by je mohlo čekat a jak se s tím popasovat. Neumí si zavázat ani tkaničky, na jednu svíčku spotřebují pět sirek a své dřevěné mečíky snaživě brousí o ohlazené kameny. Co jim chybí v hlavách a zázemí, vynahrazují odvahou a tvrdohlavostí. O svém vedoucím, bratru Titanovi, mluví jako o polobohu – jeho údajné skutky jsou daleko za hranicí epičnosti settingu a do značné míry vysvětlují „vyspělost” skautů.

Z místnosti vede jediná mírně točitá chodba dál do tmy.

Stoka a mříž

Chodba končí v místnosti s odporně zapáchajícím bazénkem končící stoky uprostřed. Kolem bazénku se dá dostat pouze po úzkých římsách kolem stěn, které jsou porostlé mechem a plísní a kloužou. Uprostřed bazénku si je možné všimnout víru, kterým odtéká stoka někam do hlubin (3). Ta do místnosti přitéká na pravé straně kanálem, který je sice dospělému člověku sotva po pás, ale má silný proud a smrdí tak, že by do toho sotva někdo vlezl. V kanálu si je možné všimnout lana, které se vlní na hladině a je přivázáno někde dál proti proudu – pravděpodobně patří Titanovi.

Na levé straně pokračuje chodba dál, ale je přehrazena zamčenou mříží, kterou se protáhne maximálně tak desetiletý chlapec (4). Pokud jdou skauti s postavami a ty nezakročí, prolezou kluci skrz mříž a vydají se dál. Zrezatělý zámek mříže je možné vyháčkovat paklíčem, což je celkem tiché, ale bude to nějakou dobu trvat. Nebo je možné hrubou silou mříž vylomit, což je skoro hned, ale nadělá to kravál (a pravděpodobně upozorní hlídače v místnosti dále).

Hlídka a zajatci

Místnost je podobného tvaru jako předešlá, ale je dlážděná a stoka teče podél pravé strany v krytém kanálu. Kanál s místností spojuje pouze velká díra z vymlácených cihel (7). Pokud postavy postupují stokou, mohou zde kolem díry projít možná i bez povšimnutí hlídačů v místnosti. Pokud přicházejí chodbou od mříže, kryje je několik ledabyle naskládaných sudů a beden zakrytých plachtami. Mezi bednami sedí na zemi u lucerny dva hlídači (5), kteří na dlaždicích hrají dámu a sotva věnují pozornost svázanému Ferdovi a Titanovi (6), kteří s roubíky v ústech sedí opření o protější zeď. Hlídačům se co chvíli zakutálí nějaká figurka, ale spíš než aby ji šli hledat, seberou jeden z odznaků skautům. Ačkoliv jich má Titanus desítky a Ferda jen pár, nese chlapec jejich ztrátu mnohem statečněji.

Jsou-li hlídači konfrontováni s právě jednou postavou nebo libovolným počtem skautů, pokusí se vetřelce přemoct a svázat. Jakmile jsou přečísleni (a na to stačí i dvě postavy), křičí na poplach a utíkají nejvolnější cestou do bezpečí. V případě velkého průšvihu jsou i ochotní prolézt dírou do stoky.

V zadní části místnosti jsou dvě užší chodby dál a vlevo jedna zamčená a zamřížovaná, která vede jinou cestou na povrch (13). Klíč má u sebe Weasel (viz dále) a je na vypravěči, jestli chce mít zde dungeon ohraničený, nebo otevřený do dalších prostor, které postavy mohou prozkoumat. Užšími chodbami se sem nesou hlasy rozhovoru.

Krokodýl (9)

Obě úzké chodby vedou do jedné poslední místnosti, ve které se to hemží pytláky (8). Svým tvarem tato místnost připomíná první s bazénkem. I zde je uprostřed hluboká nádrž s vodou, ovšem mnohem větší a do této jímky naopak voda přitéká. Z levé části pod stropem proudí v podobě menšího vodopádu (10) trhlinou ve skále čistá voda a tvoří většinu hladiny jezírka. Z pravé zdi čouhá několik shnilých trubek (12), ze kterých vytékají splašky, mísí se s vodou v nádrži a odtékají již známou stokou. I zde vedou kolem dokola nádrže relativně úzké římsy, které jsou na mnoha místech polorozpadlé. Při obcházení nádrže je největší překážkou kluzká římsa pod vodopádem a smradlavá římsa pod trubkami. Mezi nimi na kamenech leží v písku několik vajec (11).

Pytláci vyrazili na lov obřího krokodýla, který ve zdejší nádrži skutečně žije, a jehož vejce měli přinést skauti. Celkově jich je více než postav a mají velmi slušné vybavení k chytání zvířat, ovšem celkem slabé k boji. Jejich vůdce, prohnaný Weasel, obchází vodní plochu s tlustou bichlí v rukách. Horečně listuje v knize nadepsané Základy lovu jelenů a křičí na své muže zmatené rozkazy k přípravě pastí. Krokodýl mezitím pozorně vyčkává ukryt pod hladinou na to, co se bude dít.

Weasel chce živého krokodýla prodat nějakému Ravnburghskému sběrateli a pokud postavy na pytláky přímo nezaútočí, pokusí se s nimi dohodnout. Zkusí využít příležitosti a ulehčit si práci, ovšem za co nejmenší cenu. Pokusí se postavy přesvědčit, že obří krokodýli v Ravnburgském podzemí jsou nejen pro zvědavou mládež příliš velkou hrozbou a jejich odlov je vlastně dobrým skutkem (argumentuje mimo jiné i tím, že svázání nenechavého Ferdy a Titana bylo pro jejich vlastní ochranu). Pokud budou postavy žádat za výpomoc odměnu, nabídne jim podle něj nesmírně cenná krokodýlí vejce, ze kterých se nepochybně brzy vylíhnou malí krokodýli. Případně se je pokusí i vyplatit, ale směšně malou částkou. V případě, že postavy zabily nebo vážně zranily stráže v předchozí místnosti, bude Weasel žádat pomoc s lovem jako bolestné. Dojde-li k boji mezi postavami a pytláky, pokusí se Weasel zejména využít přesily své skupiny a natlačit nepřátele do vody ke krokodýlovi.

Obří (a dost možná i zmutovaný) krokodýl je skutečně pořádný macek a měl by být výzvou i pro spojené síly postav a pytláků. Naštěstí je úplně pitomý a čím stupidnější plán či past si postavy připraví, ideálně přesně podle knihy, tím větší je šance, že ho přelstí. Ostatně, nejrůznějšího bizarního haraburdí mají pytláci v sudech a bednách spoustu. Pro úspěšné odchycení krokodýla jsou obzvláště vhodné znalosti o lovu jelenů nebo kajmanů. Bránící se krokodýl se pokusí vysbírat tlamou svá vejce a přemístit je mimo dosah vetřelců. Útočníky se pokusí odhodit ocasem, rozdrtit zuby nebo stáhnout pod vodu a utopit. Do toho všeho budou skauti prudit neustálými námitkami o potřebě přirozeného prostředí pro vzácná a chráněná zvířata.