Ravnburgh: Hrady a opevnění

Tento článek má sloužit jako pomůcka pro hraní ve světě Ravnburghu. Věnuje se tomu, jak vypadají hrady a opevnění v období rané renesance (po vynálezu střelného prachu a knihtisku, ale před vynálezem muškety).

Staré hrady a opevnění

Staré hrady, které odolávaly obléhání a dokázaly vázat přesilu, dokud posádce nedošly zásoby potravin a vody, s nástupem střelných zbraní, těžkých pušek a děl, začala být stará opevnení zranitelná. Stávající opevnění byla vystavěna z vysokých, ale relativně slabých zdí a věží, které se pod soustředěnou palbou snadno boří. Několik těžkých pušek dokáže prostřílet průlom v hradbách bez ohrožení útočící armády. Vzhledem k omezenému prostoru na ochozech také tyto stará opevnění neumožňují rozmístění vlastních těžkých pušek a děl.

Díky zručnému nasazení těžkých pušek v minulých válkách několikrát došlo k situacím, že dříve nedobytné hrady, o které se v minulých dobách armády tříštily jako voda, padly prakticky za pochodu nebo v průběhu několika málo dnů. Staré hrady a opevnění se staly zastaralými a jejich obranná hodnota je na současném bojišti omezená.

Rondelový systém

V reakci na tyto překvapivé úspěchy dělostřelectva proti starším typům zdí se začaly budovat nové druhy opevnění – namísto vysokých zdí se začaly stavět nižší zemní valy, které odolávají mnohem lépe soustředěné palbě. V mnoha případech se staré hradby zbouraly a nahradily novými zdmi, případně se nové valy představěly před existující opevnění. Zdivo v případě těchto nových nižších zdí funguje jen jako armování proti sesunutí valu, jeho masu tvoří zemina. Zděná hradba byla také stavěna podél koruny valu (kde chránila obránce a děla) nebo podél úpatí, kde nízké zídky se střílnami pro palné zbraně chránily příkop před valem.

Široké koruny valů umožňují umístit na ni těžké pušky a děla, která mohou ohrozit nepřátelské dělostřelectvo a ostřelovat obléhající armádu. Stejně tak je snadné je podél koruny opevnění přesouvat na ohrožené úseky podle potřeby.

Jméno tento nový opevňovací systém dostal podle rondelů, dělostřeleckých zemních bašt, které byly předsunuty do příkopu před úroveň hradeb samotných. Děla a ruční zbraně umístěné na rondelech mohou ostřelovat prostor podél úseků hradeb (hradba mezi dvěma rondely se nazývá courtine nebo kurtina) a sousední rondely se mohou krýt palbou navzájem. Brány v úsecích courtine brání především barbakán.

Rondely mohou být i vícepatrové, se zastřešenými prostory v baště samotné. Většinou se to ale nedělá, protože v nižších patrech mohou být použity jen pušky a děla menších ráží. Výstřely nejtěžších kusů by v malých prostorech vytvořily příliš velký hluk a dým, proto se umisťují vždy na korunu rondelu.

Rondelový systém dokáže odolávat soustředěné dělostřelecké palbě a rychle tak nahradil staré hradby, má ale dvě zásadní nevýhody. Kruhový půdorys rondelu není ideální k rozmístění pušek, do každého směru tak může pálit jen omezené množství kusů zbraní. Dalším problémem je pak mrtvý prostor před čelem rohového rondelu, který není možné zasáhnout palbou ze sousedních rondelů. Útočníci jsou tu chráněni před palbou obránců a mohou přistavit žebříky ke zdolání zdi nebo se pokusit zdi podkopat.

Na poledni se v maelské lize experimentuje s polygonálním tvarem obranných bašt, kterým se říká bastion a který má odstraňovat oba hlavní problémy rondelu. Takové novoty do arlatských zemí a okolí Ravnburghu ještě ale nepronikly. Zde se drží osvědčeného a vyzkoušeného rondelového systému.

Budoucnost hradů

Hrady postupně ztratily svou strategickou a obrannou důležitost, protože nedokážou odolat soustředěné palbě z těžkých pušek a děl. Nezřídka se nevyplatí staré hrady opravovat a mnohé chátrají nebo ty, které byly poškozeny, byly přímo opuštěny. Hrady sice pořád zajišťují obranu proti všemu kromě těžkých pušek a děl, což je důvod, proč jsou pořád udržovány (případně, proč se ty opuštěné stávají sídlem loupeživých rytířů), ale proti nepřátelské armádě neposkytují dostatečnou obranu.

Šlechtici, pro které byly hrady sídlem moci a zdrojem prestiže, se často stěhují do měst, která se stávají centry moci, nebo si nechávají stavět nová sídla, kde hlavní prioritou je pohodlí – lovecké zámečky nebo letohrádky.

Ne všechny hrady přestaly být důležité – některé byly přestavěny na moderní standardy obrany. Starým vysokým věžím byly odstraněny horní patra a střecha, aby se proměnily v dělostřelecké bašty a zdi byly rozšířeny o valy a rondely, aby je proměnily v pevnosti. Ne vždy jde o nejefektivnější obranná zařízení, umožňují ale šlechticům, aby si je udrželi a ponechali si část své dřívější důležitosti. Tyto přestavby jsou ale nákladné a náročné na čas, velká část hradů jsou dnes staveniště, kam se doplňují obranné prvky, kdykoli se našetří dostatek peněz.

Závěr

Velice děkujeme, že jste se dočetli až sem a snad se vám článek líbil! Pokud vás zaujal svět Ravnburghu, další materiály pro něj najdete tady.