Ravnburgh: Knihtisk

Tento člá­nek se vě­nuje tech­no­lo­gii a roz­ší­ření knih­tisku ve světě města Ravnburgh. Jde o do­pl­něk fan­tasy světa v ob­dobí rané re­ne­sance (po vy­ná­lezu střel­ného pra­chu a knih­tisku, ale před vy­ná­le­zem muš­kety).

Asi před še­de­sáti lety se začal v ar­lat­ských lé­nech šířit knih­tisk. Tento nový knih­tisk je za­lo­žen na sá­zení od­li­tých tis­kař­ských liter, které se vy­sklá­dají do dře­vě­ného rámu a umož­ňují snadné se­sta­vení a opa­ko­vané tiš­tění knih a le­táků. Tento rychlý knih­tisk vy­tla­čuje tra­diční ručně opi­so­vané ma­nuskripty a knihy, přes­tože ty jsou stále vy­hle­dá­vány zá­mož­nou kli­en­te­lou pro umě­lecké kva­lity. Tiš­těné knihy jsou zá­le­ži­tostí spíše rychle se roz­ví­je­jící měš­ťan­ské vrstvy a chudší šlechty, která si ručně opi­so­vané knihy s ruč­ními ilu­stra­cemi prostě ne­může do­vo­lit.

002.jpg
002.jpg

V sou­čas­nosti jsou tis­kař­ské dílny prak­ticky v kaž­dém vět­ším městě (od­ha­duje se, že ne méně, než dvě stovky měst mají vlastní tis­kař­ské dílny). Jen v Ravnbur­ghu sa­mot­ném jsou tři (a k tomu jedna tajná, Černý samet, která se vě­nuje tisku a ší­ření por­no­gra­fic­kých a ero­tic­kých ma­te­ri­álů). Maele na po­ledni v Lize se brzy stalo tis­kař­ským cen­t­rem. Od­ha­duje se, že téměř tře­tina všech vy­tiš­tě­ných knih po­chází právě od­tam­tud.

Tiskařský lis

001.jpg
001.jpg

Lis, který se po­u­žívá nej­čas­těji, je asi dva metry dlouhý, jeden metr ši­roký a dva metry vy­soký a jde v zá­sadě o upra­vený lis na víno. Malé li­tery (jed­not­livá pís­mena) se od­lí­vají podle formy z li­te­řiny (sli­tiny cínu, olova a li­te­řiny) a pro tisk sa­motný jsou vy­rov­nány do rámu tak, aby vy­tvo­řily řádky a stránky. Ve chvíli, kdy je rám při­pra­ven, na­nese se na něj in­koust za po­mocí ku­ličky ze psí kůže (kvůli její pro­pust­nosti). Papír je uchy­cen pod rám a je na­vlh­čen, aby lépe při­jí­mal in­koust. Pak se rám pevně me­cha­nicky vtlačí do pa­píru, na který se tím in­koust otiskne. Poté se rám opět vzdálí a papír od­straní, aby byl na­hra­zen novým a rám se buď mohl přesklá­dat na další stranu nebo po­třen in­kous­tem, aby mohl tu samou stranu otisk­nout znovu. Všechna tato práce se dělá ručně, ale umož­ňuje ohromné zrych­lení tvorby a tisku knih oproti zdlou­ha­vému me­cha­nic­kému opi­so­vání.

Pamflety

S mož­ností rych­lého tisku se ob­je­vily brzy pam­flety a jed­no­strán­kové le­táky vět­ši­nou po­u­ží­vané v po­li­tic­kém boji nebo ne­ga­tivní kam­pani proti ně­komu, stejně jako re­klamy. Není ne­ob­vyklé vidět na ulici lidi, kteří je roz­dá­vají a vy­kři­kují po­li­tická hesla, za­hléd­nout je vy­le­pené někde na uli­cích a ve čtvr­tích nebo stoh po­lo­žený někde na pultu, odkud si člo­věk může ně­jaký vzít. Vět­ši­nou mají malou es­te­tic­kou hod­notu a ne­zřídka je to jen nudný ha­no­pis sna­žící se pro­tiv­níka očer­nit, ale na­jdou se i ra­fi­no­va­nější, s na za­kázku vy­tvo­ře­nými ilu­stra­cemi (otiš­těné nebo vle­pené dře­vo­řezy, viz níže). Tyto pam­flety se ob­je­vují nej­čas­těji před vol­bami na rad­nici a v pří­padě zvý­šení na­pětí mezi Liš­kami a Ko­houty.

003.jpg
003.jpg

Le­táky se ob­je­vují také aby in­for­mo­valy o ně­jaké vý­znamné udá­losti nebo no­vin­kách z ci­ziny a v té chvíli se často pro­dá­vají za pár drob­ných mincí za stranu. Často se jim říká na uli­cích také „no­vinky“.

Dřevořez

Je to tech­nika tisku, která se po­u­žívá pro tvorbu ilu­strací pro knihy a le­táků. Ma­t­rice pro tisk (zvaná što­ček) se při­pra­vuje z po­dél­ného řezu dřeva. Je to vy­hla­zená dře­věná deska ře­zaná po le­tech, podél kmene. Kresba dřeva je na ilu­stra­cích vidět a smě­rem let je ovliv­něn i způ­sob rytí (řez po le­tech je snazší než proti nim). Gra­fik růz­nými dlátky a noži (kte­rým má zpra­vi­dla sadu) ode­bírá ze štočku plo­chy a linie, které mají na tisku zů­stat bílé. Što­ček se poz­ději potře in­kous­tem a ty plo­chy (měly by zpra­vi­dla tvo­řit čáry, které musí být po­měrně tlusté, aby dřevo ne­prasklo), které zů­sta­nou ne­o­de­brané, se otisk­nou na papír (budou černé).

004.jpg
004.jpg

V Maele, sou­čas­ném cen­tru tisku, se ob­je­vila nová tech­nika, zvaná „dře­vo­řezy bílé linie“ a na nich je ode­brána linie kresby a po­zadí zů­stává tmavé (tedy ob­rá­cení prin­cipu dře­vo­řezu). Na se­veru, v ar­lat­ských lé­nech, není tato tech­nika tak roz­ší­řená (je ná­roč­nější na množ­ství in­koustu a tím ná­klad­nější), ale v kni­hách z po­ledne jsou často po­u­žity ilu­strace této tech­niky.

Závěr

Ve­lice dě­ku­jeme, že jste se do­četli až sem a snad se vám člá­nek líbil! Pokud vás za­u­jal svět Ravnbur­ghu, další ma­te­ri­ály pro něj na­jdete tady.


Pozn. Ob­rázky dře­vo­řezů a pam­fletů po­u­žité v článku jsou do­bové z 15. sto­letí, dnes do­stupné jako pu­b­lic do­main images.