Zvířata jako nepřítel

Náhledem do těch několika málo diskuzí na fórech a pročtením bestiářů k vybraným systémům a světům i doplňkovým příručkám a dobrodružstvím lze nabýt dojmu, že využití divokých zvířat jako nepřátel, zejména pro postavy méně zkušené (na nižších úrovních, chcete-li), je poměrně časté a někdy i doporučované.

Logika umístění

V počítačových RPG je tento jev snad ještě markantnější, zejména proto, že rozumně naskriptovat a vyladit chování divokého zvířete tím způsobem, že se bude ve svém domácím prostředí pohybovat přirozeně, lidem se primárně vyhýbat a útočit pouze v sebeobraně, dá poměrně práci. Stejně tak je dobré si uvědomit, že v počítačových hrách je potřeba zajistit, aby měl hráč možnost svou postavu kontinuálně zdokonalovat, nabírat zkušenostní body a zlepšovat se v boji – množství bojových encounterů tak může být poměrně vysoké, ideálně vyšší než minimální potřebné množství – a svět přece nemohou vyplňovat pouze souboje s lidskými protivníky, nebo naopak těmi nadpřirozenými či monstry. Taková smečka vlků či osamocený medvěd jsou pak ideálními protivníky – často ve spojení s úkoly typu „ochraň stáda nebohých oveček“ či „sežeň pět medvědích kožešin“.

Čest výjimkám a hrám, které se alespoň někdy snaží agresivní chování zvířat nějak vysvětlit vnitřní logikou světa či nějakým tím nadpřirozenem – vlky např. může postihnout démon či je ovlivňuje kruh druidů, kteří touží vyhnat lidi dál od posvátného místa. To jsou situace, kdy lze a priori agresivní chování zvířat uznat a vypořádat se s ním, ať už s nadšením, nebo bez něj.

Nebojová řešení

Je také zcela pochopitelné, že vkráčí-li hráči do cesty medvědici s medvídětem, bude nenásilné řešení náročné a po hráčích bude vyžadovat minimálně ústup, někdy úprk, nutnost místo obejít náročnější cestou apod. Pořád jde ale o situaci, kdy je řešení situace zcela ponecháno na jejich invenci a násilný střet jim není vnucován. Pokud se rozhodnou medvědici přesto napadnout, budiž. V závislosti na světě a systému může pořád medvědí samice bránící mládě představovat pořádnou výzvu i pro ostřílené dobrodruhy. Jestli zabitá medvědice postavám stojí za utržená zranění, zdržení, případně přilákání pozornosti někoho mnohem nebezpečnějšího, lze s tím vším dále v rámci hry pracovat. A někdy se to prostě nepovede a i přes snahu postav situace eskaluje.

Nutno také dodat, že v takovém případě medvídě zůstane bez matky a postavy – alespoň některé – s výčitkami svědomí a značně vyčerpané čelí dilematu, jak se k medvědímu sirotkovi postaví? Může se také stát, že partu medvědích drobků objeví až po boji schovanou v nedalekém zákrutu nebo jeskyni. Co teď?

Proč zvířata jako protivníci

Pokud se už má nějaké zvíře vyskytnout ve hře jako potenciální protivník, není na škodu zamyslet se nad tím podobně, jako když chystáme střet s nějakým lidským antagonistou – těm se často snažíme vetknout osobnostní rysy, motivace a pozadí tak, aby nešlo o černobílého zloducha, ale naopak často někoho, jehož chování do značné míry dovedeme pochopit a respektujeme, i když stojí proti nám a velmi pravděpodobně zemře. Stejně tak zajímavě lze pojmout střetnutí s divokou zvěří, kromě již uvedených příkladů se lze inspirovat i v bájích a pohádkách či různých lidových pověrách – poměrně dobře s tímto v radách pro vypravěče pracuje například bestiář pro Dračí doupě II.

Obohatit takto střety se zvířaty vyžaduje od vypravěče trochu práce a invence navíc, ale hráči pak alespoň nepropadnou dojmu, že generická smečka vlků plní pouze roli vrčících a kousajících zkušenostních bodů, které čekají, až se k nim postavy přiblíží a vypořádají se s nimi.

Ještě si dovolím jeden dotaz k zamyšlení – upřímně si odpovězte na otázku, zda vám je milejší představa zabíjet krysy a pavouky, nebo právě ty vlky a medvědy? A hraje roli, zda jde o velikostně nafouknuté varianty klasických zvířat, právě třeba pavouků či krys? Jsou vám někteří zvířecí protivníci více odporní než jiní, a nemáte tak problém s jejich likvidací? Špatné odpovědi neexistují. Opět se také dostáváme k tomu, jak je konzistentní a v ekosystému daného světa logické umístění takových zvířat. Máte promyšlené důvody přítomnosti obřích krys nebo pavouků v katakombách pod městem nebo v jeskyni za vesnicí? Dávají bloumající medvědi či vlci kousek od lidského osídlení smysl?

Jak na to

Aby tento text nebyl pouhým rantem a povzdechem, přidávám na závěr nějaké inspirační náměty pro vaše hry.

1. Zvířata coby symbol pro domorodé kultury – nevinně vypadající střet s divokým zubřím samcem, jeskyní pumou či velkým nelétavým ptákem může mít pro družinu vážné následky, neboť se jedná o totemové zvíře místních kmenů, které se postavy vypravily získat na svou stranu či jen potřebují projít přes jejich území. Zvíře se těší velké úctě, narazit na něj je poměrně snadné, a pokud se postavy zachovají nerozumně, může zaútočit, neboť je zvyklé, že si od něj lidí drží ve své úctě odstup.

2. Jiná kultura naopak může věřit v kouzelné schopnosti částí určitého zvířete – například rohů stepních nosorožců – a intenzivně se zabývat jejich lovem, v poslední době zejména díky aktivismu vybraných kněží, které k tomu obyvatele podněcují. Dochází k decimaci populace a narušení rovnováhy tamního ekosystému – z nosorožců totiž mají panickou hrůzu koboldi vyskytující se na okrajích stepi – snižující se množství obávaných strážců jim neuniklo a začínají postupně podnikat drzé útoky na osady a karavany. Začne družina řešit koboldí hrozbu přímo, nebo se pokusí obyvatele přesvědčit o významu nosorožců (a tím si proti sobě poštve kněžský řád), například tím, že je lze s trochou cviku domestikovat a využívat jako válečnou jízdu?

3. Již stovky let se v domovině jedné z postav udržuje tradice, kdy dospívající žena musí ulovit losího samce jako symbol trvajícího silného matriarchátu. Co ale čeká tu odvážlivkyni, která se namísto toho zvíře rozhodne zkrotit a osedlat? Mohlo by se jí vůbec něco takového povést samotné, bez pomoci ostatních z družiny? Bude její návrat spouštěčem dlouho nemyslitelného sjednocení kmenů?

4. Vesnice se obrátí na družinu, neboť se potýká s rostoucí drzostí velké vlčí smečky. Ta se vyskytuje stále blíže obydlím, už dochází k útokům na domácí zvěř i případné odvážlivce, kteří se ji snaží zahnat. Co vlky k tomuto chování nutí? Neobjevil se v hlubokém lese někdo nebo něco, co i vlkům nahání hrůzu a nutí je to ustupovat? Nejsou vlastně vlci varováním před nebezpečím, které se k lidem pomalu blíží?