Zajímavé deskovky z posledních let

Ark Nova (2021)

Velkolepá deskovka, která svým formátem, obsáhlostí a bohatou grafikou byla předurčena k bourání žebříčků popularity. A tak se i stalo – na BoardGameGeeku obsadila jednu z předních pozic a oblibu si získala zejména u vyznavačů žánru komplexních budovatelských euroher. V Ark Nova staví každý hráč svou zoologickou zahradu. Kromě umísťování pavilonů a výběhů na plán vybírá z nepřeberné nabídky kartiček zvířat a vylepšení. Právě v pestrých možnostech karet leží těžiště zábavnosti a znovuhratelnosti této hry. Podobně jako v již legendární hře Mars: Teraformace (2016) je radost z objevování a kombinování možností karet tím, co přitahuje hráče, jejichž srdce bije pro budovatelské strategie.

Téma zoo a zvířat je velice atraktivní a široce přístupné, ovšem kdo by chtěl považovat Ark Nova za rodinnou hru, bude drsně vyveden z omylu. Podle mého názoru už tato deskovka dosahuje samotné hranice komplexnosti přijatelné u standardních euroher. Pro první hru si vyhraďte 3 hodiny času.

Ark Nova nepřináší žádné nové mechaniky nebo revoluční nápad, je „pouze“ perfektně vyváženou a pečlivě vytvořenou směsí, v níž nechybí ani stále častěji akcentované téma ochrany přírody.

Dice Forge (2017)

Málokdy se stane, že název hry přesně vystihne její podstatu. Ano, v této hře máte svou dvojici kostek, které postupně „překováváte“, tedy vylepšujete za účelem dosažení lepších výsledků. Na tomto důvtipně jednoduchém principu je v podstatě postavená celá hra. Technicky jde o kostku cca 4 cm velkou, do níž je možné zacvaknout plastové plochy s různými symboly.

Nahodilost hodů kostkami vede herní designéry k různým cestám, jak tuto vlastnost kostek zmírnit a dát hráčům více kontroly a možnost plánování. V Dice Forge získáváte při každém hodu něco, neexistuje tedy „špatný hod“ a rozložení postupně získávaných vylepšení mezi dvě kostky vám umožní lépe plánovat.

A příběh? V Dice Forge se stanete bájným hrdinou, který za pomoci božstev poráží monstra a stoupá přes překážky stále výše. Nechybí pohyb figurkou po herním plánu (silně abstraktním), kartičky s monstry a úkoly, ani destičky hrdinů s počítadly herních měn (zlato, Slunce, Měsíc).

Dice Forge bude bavit ty, kteří mají rádi princip vylepšování postavy. Díky svižnému průběhu je vhodná i pro hráče, kteří nemají rádi dlouhé taktizování a prodlevy.

Rozšíření k Res Arcana: Lux et Tenebrae (2019), Perlae Imperii (2021)

V 80. čísle Drakkaru jsem recenzoval kartovu Res Arcana. Závěrem jsem uvedl, že slabinou hry je repetitivnost a že očekávám zlepšení prostřednictvím rozšíření. Toto mé očekávání se bezezbytku splnilo. Při zpětném pohledu na osobně odehrané partie (raději nechtějte vědět, kolik jich bylo) musím konstatovat, že už první rozšíření Lux et Tenebrae odstraňuje problém příliš silných komponent, a to dvěma způsoby. Zaprvé díky celkovému většímu množství komponent dochází k souběžnému výskytu příliš silných kombinací (Witch + Catacombs of Death) výrazně méně často, zadruhé nové karty dávají vzniknout strategiím, které dokážou porazit i osvědčená komba z původní hry. Navíc nic vám nebrání startovní setup provést nikoli náhodně, ale vybrat si komponenty podle chuti.

Lux et Tenebrae přináší do hry spoustu nových artefaktů, zavádí novou kategorii Démoni, vedle původních Tvorů a Draků. Kromě drobných úprav startovního setupu nepřináší nové mechaniky, které by významně měnily charakter hry. Stále jde o závod ve stavění „továrny na esence“, který končí v pátém, nebo v případě zkušenějších hráčů už ve čtvrtém kole dosažením 10 bodů.

Druhé rozšíření Perlae Imperii přináší do hry malé zemětřesení, protože uvádí nový druh esence (perly) se zvláštním statusem a pravidly, spoustu nových karet a zvyšuje bodovou hranici pro ukončení hry na 13 bodů. Tato zdánlivě kosmetická změna ve skutečnosti znamená mnoho, protože v průměru prodlužuje hru o celé jedno kolo. Hráči tak mají mnohem více času rozvinout vhodnou strategii. Do hry se také dostávají i komba, která mají pomalejší rozjezd, a dosud tak byla na okraji zájmu.

Závěrem se dá říct, že rozšíření posunula hru ještě o úroveň výš a momentálně z ní udělala moji nejoblíbenější deskovku.

SCOUT (2019)

Na závěr jsem si nechal poněkud netradiční záležitost, rychlou karetní hru SCOUT. Nejedná se o deskovku, příběh (o cirkusových představeních) je tam zcela zbytečně, ale je to zatraceně dobré. Principem je vzájemné přebíjení vykládaných karet v klasickém systému kombinace / postupka. Vtip je v tom, že karty si nemůžete v ruce během hry přeskládat, takže začínáte s pořadím, které vám bylo rozdáno. Vhodné kombinace ale můžete v ruce vytvořit vyhazováním karet, které překáží, a hlavně braním karet ze stolu, což ale oddaluje vaše šance zavřít hru a získat hezké skóre.

Hra končí okamžitě, jakmile se první z hráčů zbaví karet, a pak už se počítají body za karty v ruce (minus) a karty získané přebíjením (plus). Podle taktického přístupu hráčů, a podle toho, jak jsou karty rozdány na začátku, může konec přijít rychle a nečekaně, nebo naopak až po nervydrásajícím vícekolovém finále, kdy má každý hráč v ruce jen jednu nebo dvě karty.

Scout je zábavná a vzrušující rychlovka vhodná i do hospody nebo do vlaku. A zahraje si ho s vámi každý, kdo zvládne žolíky, tedy i vaše matka.