Drakkar #54

Díl XXII. Společenská povinnost

Na tomto místě by se slušelo vysvětlení, proč v herním a fantazáckém doupěti jménem Drakkar obtěžuji s takovou podivnou starožitností, jako je Hrabě Monte Christo. Do tohoto místa mne, možná překvapivě, zahnalo pátrání u kořenů mnoha žánrů, které tu byly probírány. Neb Hrabě Monte Christo je složitá a rušná křižovatka. Vedou odtud vlákna vlivu na celou světovou literaturu, včetně té velmi aktuální a dnešní. Rozmotat tento uzel budiž úkolem dnešního literárního putování.

V naší kampani z Tolkienovy Středozemě, která se odehrává v období války Arnoru proti Černokněžné říši Angmar, jsem narazil na problém, co jsou vlastně zač ti „rhudaurští horalé“, kteří bojují po boku skřetů. Mnoho se o nich neví, zmíněni jsou vlastně jen v jedné větě Dodatků Návratu krále:

Druhá část povídání o tom, jak odlišné je Japonsko od toho, co známe z Evropy.

Úvodní haiku

Za hranicemi známé sluneční soustavy leží něco tajemného a nepoznaného. Přinese nám to snad zářnou budoucnost, nebo spíš zkázu? Tak se ptala řada autorů science fiction, když se zamýšleli, jestli jsou naše znalosti o stavbě naší soustavy úplné a zda za známými hranicemi nečíhá něco „navíc“. Podobnou otázku si kladou i vědci, i když spíš než v intencích zářné budoucnosti či zkázy nebo dobrodružství uvažují v intencích vysvětlení oběžných drah a pozorování. V posledních dnech se otázka počtu planet ve sluneční soustavě znovu dostala do popředí – už po několikáté…

V minulém dílu seriálu o vyhodnocování v RPG jsme si představili úskalí spojená s interpretací výsledku vyhodnocení. Předpokládali jsme při tom, že pravomoc pracovat s výsledkem má vždy právě jeden hráč, a rozebírali jsme, jakým způsobem může jeho rozhodování ovlivnit hru, či dokonce být příčinou neshody. Na konci článku jsme si však uvedli dva příklady, kdy z principu není možné, aby pouze jediný hráč mohl vyhodnocovanou situaci správně interpretovat. Tento díl našeho seriálu bude věnovaný právě těmto problematickým příkladům.

První sloupec udává, za kolik životů je třeba vysát krve, druhý sloupec celkový objem.

… a od té doby na tom místě žije obr ze strachu proměněný v raracha. Ve dne dlí v duté skále ze svého bývalého těla a v noci vylézá ven a pečuje o záhony se zlatými borůvkami. Tomu, kdo by ho dokázal proměnit zpátky na obra, dá celý poklad, který je zakopaný pod skálou. A pokud by chtěl někdo ochutnat borůvky z jeho zahrádky, ať počítá s tím, že se mu zle povede.