Drakkar #64

Díl XXX. Co růží zvou…

O Hře o trůny bylo napsáno dost. Pokud chci přinést do Citadely učenců další sovy, dělám to hlav­ně proto, že s většinou doposud vysloveného nejsem spokojen. Zatím jsem nikde nečetl, v čem je vlastně Hra o trůny nová, případně co je na ní tím podstatným přínosem. Vynasnažím se příliš neprozrazovat děj těm, co to ještě neznají, případně ho znají pouze část; nicméně částečným spoilerům se asi nelze vy­hnout. O posledních událostech v seriálu se budu tvářit, že ještě neproběhly. A v poslední kapitole bude naznačeno, jak to celé dopadne, takže kdo nechce, ať ji vynechá.

Z originálu The Fortress Unvanquishable, Save for Sacnoth přeložil Josef „Faskal“ Novák.

Cesty do záhuby dlážděné čistými úmysly. Jiskry naděje tam, kde byste je nejméně čekali. Protivníci, kteří jsou vám podobnější, než byste byli rádi. Obtížná rozhodnutí. Morální dilemata. Intriky a emoce. Tragédie a triumfy. Vítejte v Taurilu.

Úvodní haiku

Zejména díky kosmickému teleskopu Kepler, ale i mnoha dalším vesmírným i pozemním pozorovacím programům, dnes známe několik tisíc planet obíhajících kolem cizích sluncí – jednoho, dvou, více i žádného – a další tisíce kandidátních exoplanet čekajících na potvrzení. Dnes se ale vrátíme takříkajíc ke kořenům. Podíváme se na první potvrzený objev exoplanet, který před čtvrtstoletím překvapil vědce i laiky. Naším cílem jsou pulsarové planety.