Drakkar #66

Asi není mnoho těch, kteří nikdy neslyšeli o „dračáku“ (Dračím doupěti, dále jen DrD), fenoménu české RPG scény, který změnil životy tisíců lidí. Pokud by tu však někdo takový byl, dovolte mi raději tuto hru stručně představit. DrD je první česká RPG hra (neboli „hra na hrdiny“). V takových hrách máte možnost stát se někým jiným. Prožít příběhy, o kterých lze jinak pouze číst. Ať už v Tolkienově Pánovi prstenů nebo fantasy knihách jiných autorů. Můžete v nich být nesmiřitelný trpasličí válečník, nebo vládnout mocnou a sta­rodávnou magií elfů. Tyto hry mají neskutečný a neopakovatelný potenciál, který nedokážou nabídnout ani ty nejdokonalejší počítačové hry. Nejsou totiž omezeny ničím jiným, než fantazií.

Hajzlíci zo Starého Mesta je doplnok pre Príbehy Impéria. Popisuje prostredie detských gangov v Starom Meste viktoriánskeho Edinburgu a bol inšpirovaný článkom o detských kriminálnikoch z viktoriánskeho obdobia.

Znáte to z mnoha fantasy knížek, filmů i her: Válku vyhrávají hrdinové / čestní lidé / čarodějové / majitelé kouzelných mečů / větší armády. Je to různé, ale všimněte si, že jedna položka hrající v reálném světě zcela klíčovou roli tam často schází: zásobování. Bez zásob přitom nepochoduje žádná (živá, nemrtvé typu zombies nebo white walkers teď ponechme stranou) armáda. Nedostatek zásob znamená únavu, nemoci, dezerci, úpadek disciplíny … Není to ostatně základ pro pořádně dramatické hraní – nebo psaní?

Jeskyně a draci vychází z nejpopulárnější fantasy hry na hrdiny – Dungeons and Dragons™, kterou si oblíbily milióny hráčů po celém světě.

„Jsme jako trpaslíci na ramenou obrů. Náš pohled může obsáhnout více a vidí dále než jejich. Ovšem ne proto, že by náš zrak byl pronikavější nebo že bychom byli vyšší, nýbrž proto, že nás nesou a vyzvedávají jejich mohutné postavy.“ Tak pravil slovutný Bernard z Chartres v do­bě stavby zdejší katedrály a vlastně tím objevil podstatu lidské civilizace. Nic důležitějšího od té doby lidstvo nevymyslelo. Jsem si téměř jist, že na to přišel na nějakém kopci. Nejspíš právě na tom, na kterém stojí katedrála v Chartres. A možná si k tomu vylezl na věž, aby byl ještě výš.

Tato tabulka popisuje zajímavé monumenty v ze­mi Agol Zar ze světa Neviditelné knihy. Půjdou však snadno převzít i do jiných fantasy krajin.

Motivace ke vzniku jeskyně byly dvě hlavní – hrobky Dwarven Barrows ze hry Might and Magic VII a pak střípky vzpomínek a fotografií ze skutečného Trstena, přesněji arboreta založeného rodinou Gozzo na památku jednoho ze zakladatelů tohoto rodu. A vzhledem k tomu, že tento dungeon již třikrát posloužil jak ve dvou kampaních, tak v rámci oneshotové hry, domnívám se, že by mohl být využit i dalšími skupinkami. Hra je plánována pro systém Dračí doupě (1.6) a zasazena do (upravených) balkánských reálií. Obtížnost je nastavena na družinku 3–5 postav na 4. až 6. úrovni.

Summoner Wars (dále jen SW, českým ekvivalentem jsou Války vyvolavačů, na krabici a v pravidlech se ale MINDOK držel anglického názvu, proto se ho budu držet i já v této recenzi) jsou poměrně svižná a jednoduchá hra z prostředí fantasy světa Itharie, kde národy bojují proti sobě navzájem pomocí vyvolávacích kamenů. Hra nabízí velké taktické možnosti, rozumnou herní dobu a poměrně dost zvratů.

S tvorbou světů pro RPG jsem začal jen krátce poté, co jsem začal se samotným hraním RPG, tehdy pochopitelně s Dračím doupětem. Psal se rok 1992. To byly časy. Přestože zpočátku jsme svět vlastně nepotřebovali, ve chvíli kdy je třeba propojit jednotlivé hromadně vyvražďované dungy do něčeho aspoň vzdáleně připomínajícího tažení, se bez světa prakticky nelze obejít.

Úvodní haiku