Drakkar #75

Keď mi tento týždeň prišiel kuriér a priniesol malú krabičku s miniatúrami, tešil som sa ako decko, pretože to boli mačičky. Tak som to v práci rozbalil a preskúmal. Veľmi milo ma to celé prekvapilo.

Hranice tady vždy byly a s nejvyšší pravděpodobností i budou. Jejich podoba se ale za staletí jejich existence měnila a čím více do minulosti jdeme, tím odlišnější jejich představa a význam v lidské mysli byl. Snad také proto, že v opravdu hluboké minulosti se většinou ani nejednalo o čáru, jak jsme dnes zvyklí.

Článek Architektúra, ktorá nikdy neexistovala Martina Hataly v 74. čísle Drakkaru se stal inspirací pro tento kolektivní článek. Zadáním bylo vymyslet zajímavé architektonické ztvárnění k různým obecným herním lokacím. Cílem je inspirovat vypravěče k tomu, že neobyčejná architektura se může stát něčím, díky čemu si hráči snáze vybaví dříve odehraná dobrodružství a scény.

Záhadná dáma, která dorazila nedávno do Londýna a provází ji obdivné pohledy mužů, závistivé ohlédnutí žen a divoké příběhy o jejích milostných avantýrách a zástupu bývalých milenců. Postava pro Příběhy Impéria.

Článek představuje mimozemskou rasu vesmírných arachnidů. Na rozdíl od běžně pojímaných ras tohoto typu ve sci-fi jsou Všichni pacifističtí ekologové, kteří nemají zájem expandovat ze své planety, a naopak se všemi okolními rasami udržují přátelské a obchodní vztahy.