Drakkar #68

říjen 2018

Články

  • ( Kostřivec )
    Když se hrdina narodí, obvykle to moc slávy není. Bývá příliš odlišný, neposedný, šťouravý, s nezdravým zájmem o svět "tam venku" a vůbec je často od začátku odsouzen ke ztrátě domova a hledání smyslu života jinde, "tam venku". Během prvních pár let se ukáže, jestli má tvrdý oříšek, měkké srdce a jestli ho vůbec někdo chce. Tedy jestli ho chceš ty, hráč. A kdo by chtěl šedý průměr?
  • ( Argonantus )
    Minule jsem předvedl nedokonalý Holmesův příběh, který v sobě ale skrýval hned několik lákavých variant, jak by ho bylo možno dopracovat a vytvořit něco podstatně lepšího. Že si to uvědomil sám autor lze dokázat tím, že přesně to nakonec udělal; dopracoval to, vzniklo něco jiného a lepšího. Pro gamemastery a spisovatele je ta první fáze rozvíjení prvotních nápadů daleko důležitější. Ale myslím, že bez zajímavosti není ani ta druhá – jak jednu konkrétní linii dobrousit do perfektního tvaru.
  • ( Paul )
    Dvanáct různorodých nepřátel postav sídlících napříč fantasy světy. Kdykoli budete potřebovat nějakého (mini)bosse, hoďte si dvanáctistěnkou, podívejte se do tabulky a nechte na kraj vyvalit se pohromu, kterou si budou místní a postavy ještě dlouho pamatovat. A nezapomínejte, že nikdo není sám a každý někoho (nebo něco má) a bytosti temnoty a zla se sdružují...
  • ( Paul )
    Kdysi žili na tomto místě jiní lidé. Hovořili jiným jazykem, než lidé dnešní, uctívali jiné bohy, jinak se oblékali a slavili jiné svátky. Národy jsou v pohybu a tak i oni se ztratili v temnotě dějin. Nikdo by si na ně nepamatoval a byli by známi jen z pověstí o hrdinech z řad předků místních jako nepřátelé lidu pronikajícího na toto území, kdyby po sobě nezanechali mohyly v kopcích na sever odtud. Nikdo rozumný se k nim nepřibližuje za dne, natož v noci. Povídá se, že tam straší duchové padlých bohatýrů a dávní bohové nad starověkými světišti stále drží ochrannou ruku.
  • ( log 0 = 1 )
    Jedná se o přírodní jeskyni v lese, ne nutně úplně daleko od civilizace, ale zase ne za humny. Vznikla přirozeným krasovým procesem a obývají ji divoká zvířata. Ovšem také v ní lze najít surové drahokamy značné ceny.
  • ( Sarsaparillos )
    Dobrodružná výprava do Ravnburghské stoky, ve které postavy pátrají po boku neohrožených skautů po ztracených bratrech a mýtických dračích vejcích
  • ( Petr Hrdlička )
    Sklepení hampejzu Chateau de Bobule, kde se v noci ztrácí zákazníci, nebo naopak se objevují nové vylepšení pro nemocné bohaté.
  • ( Jakub „boubaque“ Maruš )
    V horním patře měšťanského domu si majitel zřídil skleník. Ne všechno je ale, jak má být, a měšťan tajně zkoumá alchymické spisy a zahrada je kamufláž pro jeho pokusnou laboratoř. Při bouřce před třemi dny do domu udeřil blesk a pán se ze zahrady nevrátil. Naopak zahrada se zdá živější, než byla.
  • ( Ecthelion² )
    Přestože v Ravnburghu vládne nový bůh, dávní bohové, kteří tu byli před ním a jejich mystéria, nejsou zcela zapomenuta. Místo na kterém město stojí, bylo osídleno dávno předtím, než sem přišli lidé a je vystavěno na troskách a sklepeních měst předchozích. Šeptá se o tajných ukrytých oltářích, na nichž zasvěcení v kápích stále přináší oběti a provádí obřady zasvěcené Starému bohu moří a hlubin. Občas se ztratí lidé, které pak už nikdy nikdo nevidí a o takových se často říká, že jejich krev byla prolita Starému bohu... ale co když je to ve skutečnosti pravda?
  • ( Argonantus )
    A ten chlapík mluvil a mluvil. Jako když protrhnete hráz rybníka. Argonantus se přistihl, že ho poslouchá jen na půl ucha; byl to nekonečný řetěz stížností.
  • ( Elisabeth Berkeley, Lewis Theobald ml. )
    Časem jsem zpozoroval, že přímý symbol a důvod mého strachu je to ošklivé bušení, jehož neustálé údery bily k zešílení do mého vyčerpaného mozku.