Ravnburgh: K. Všelátná čtvrť

Už při prvním pohledu zanechají domy této čtvrti na zírajícího podivný dojem. Nezřídka se i o poledni nejteplejšího dne v roce z komínů valí chuchvalce kouře a často i velmi nečekaných barev. Tato čtvrť se stala domovem a někdy spíše i útočištěm podivínů a mudrců praktikujících učení svých mistrů, ať už se jedná o apatykáře a léčitele, nebo přímo alchymisty, mágy a přírodní filosofy. Ti všichni zde mají své krámky a dílny, snažíce se pomocí experimentů nebo čtením starých svitků dosáhnout většího porozumění všehomíra.

Čtvrť se stala baštou myslitelů od dob, kdy větší část domů skoupil António Agrippidus, okultista a astrolog, který byl toho času na útěku poté, co se znelíbil převládající mocenské frakci na dvoře svého bývalého mecenáše, kde se mu podařilo nashromáždit značný majetek a ke svému štěstí jeho značnou část vyvézt mimo spáry konkurentů před tím, než spadla klec a on musel v hodině dvanácté úprkem zachránit svůj vlastní život. Nakonec se mu podařilo nalézt skrýš zde, v tomto (pod slupkou normálna) velice tajemném městě. Časem se zvěsti a fámy o minulosti tohoto měšťana rozkřikly, ale on byl schopen nastalé situace obratně využít a za nemalý peníz poskytoval obyvatelům Brokátové čtvrti své služby v podobě přípravy různých elixírů, mastí a všemožně omamných látek, pro majetné sestavoval horoskopy a poskytoval jim rady při důležitých životních rozhodnutích, a dokonce se mu díky místní lodní dopravě podařilo vybudovat několik obchodních kontaktů s místy vzdálenými, jeho talismany a tinktury byly prý totiž velmi ceněny. Peníze se znovu začaly hrnout a vše mu nakonec přerostlo přes hlavu, což se asi vzhledem k objemu jeho služeb po době dostatečné k tomu, aby mu z nesnadné situace, ve které se nalézal při nastěhování sem, otrnulo. Přestože se snažil operovat ve skrytu a v co největší anonymitě, informace si ven svou cestu našly, stejně tak, jako si cestu zpět k němu našel asasin najatý bývalými soky.

Ovšem už za jeho života se sem sjelo několik dalších pěstitelů věcí odtažitých, někteří se stali jeho učedníky, někteří sem prostě přijeli bádat a budovat věděckou kolegialitu, a tak se stalo, že i po Antóniově smrti vědy a jejich nositelé v této čtvrti přebývají. A majetní jejich služby stále rádi využívají jak k věcem těla, často různým rozkoším, k péči o zdraví a někdy, nutno dodat, i péči o dochucování pokrmů osob nežádoucích, tak také i k věcem ducha – synové některých místních jsou v lékárnách, dílnách a laboratořích v učení a jednou i z nich budou zdatní vzdělanci.Avšak i méně majetní sem občas zajdou, protože i zde se najdou dobré duše, které ostatním v nemoci pomohou jen za příslib vyrovnání dluhu a ne pouze za plný měšec na dřevo.

Není to však barevná voda, která se občas line řekou od domů sousedících s ní, co některé občany nutí obcházet domy co nejdelším obloukem, nejlépe až podél mola. Traduje se totiž, že bádání některých podivínů zašlo tak daleko, že se ve sklepeních domů mají nacházet brány do samotných sfér pekelných a ze dvorů domů, které jsou očím kolemjdoucích skryté, jelikož se nacházejí uvnitř zástavby, se prý ozývají skřeky prapodivných tvorů zde pěstovaných, jež lze nalézt jen v bestiářích starých věků a které si mudrcové prý nechali za velký peníz dovézt Hanzou z dalekých krajů v bednách opásaných řetězy, pomalovaných prapodivnými znaky a stěhovaných na souš jen za bezměsíčných nocí – alespoň tak se to v místních putykách plných báchorek a pověrčivých duší říká.

Možné zápletky:

• Místní učni často ven nechodí a mají přísný závazek nevyzradit žádná z tajemství, ke kterým při zdejším studiu přičichli nebo jichž byli svědky. Jenže právě pomoc takového mladíka, který by se kvůli nastalým okolnostem mohl nechat obměkčit, družina potřebuje. Jednomu z měšťanů se ztratila dcera a všechny indicie vedou právě k cechu mistra tohoto mladíka, který však už od mala ztracenou dívku zná, a tak by mohl být nápomocen snahám ji najít přesto, že by mu kvůli vyzrazení informací zapovězených veřejnosti mohlo hrozit velké nebezpečí.