Malé hexy: E3 – Rozervané údolí

A) Číslo hexu: E3

B) Převládající krajina hexu

Hory

C) Obsah hexu

Rokle, kra­sové jes­kyně, říčky pod­zemní i nad­zemní.

D) Popis hexu

Údolí mezi ho­rami je protkané skrz na skrz množ­stvím hlu­bo­kých roklí a ka­ňonů, po­spo­jo­va­ných sítí kra­so­vých jes­kyň. Celý tento sys­tém spo­jují po­tůčky a říčky, které ho před dáv­nými věky stvo­řily.

Po vět­šinu roku pů­sobí rokle a ka­ňony až po­hád­kově, pro­tože v jas­ném slunci vodní tříšť ze sto­vek vo­do­pádů a pe­řejí vy­tváří du­hové ob­louky a od­ra­žené slu­neční pa­prsky se lesk­nou na mokrých vy­hla­ze­ných ka­me­nech, jako by to byly zlaté va­louny. Skal­naté stěny ka­ňonů jsou zejména v hor­ních čás­tech po­rostlé buj­nou ve­ge­tací. Po­hád­ko­vému dojmu ještě při­dává místní oby­va­tel­stvo – vět­šina je okříd­lená a pes­t­ro­ba­revná, mů­žete na­ra­zit na různé mo­týly, vážky, led­ňáčky a také drobné lé­ta­jící víly. Je­jich obydlí ve vět­vích a křo­vis­kách ros­tou­cích na str­mých stě­nách ka­ňonů při­po­mí­nají ptačí hnízda oto­čená vzhůru no­hama. Bližší po­hled ale od­halí, že nejsou sple­tená ná­hodně, jako to dě­lají ptáci, ale vět­vičky, stébla trav a lístky jsou pro­ple­tené do pro­myš­le­ných zdob­ných tvarů s po­mocí rost­linné magie, kte­rou víly ovlá­dají.

Ob­dobně pod­zemní chodby jsou plné nej­růz­něj­ších kra­so­vých útvarů. V době jar­ního tání, let­ních bouří či pod­zim­ních vy­dat­ných li­jáků se však po­tůčky roz­vodní a pro­mění ka­ňony i jes­kyní tu­nely ve smr­to­nosné pasti, kde dravý proud ne­mi­lo­srdně str­hává co­ko­liv, co mu stojí v cestě a pokud to ne­u­topí, roz­tříští to o ostré hrany výše po­lo­že­ných ka­menů či na­bodne na špičky všu­dypří­tom­ných kráp­níků. Čím déle je ovšem od po­slední bouře, tím víc s kra­so­vou nád­her­nou ostře kon­tras­tuje na­sládlý zá­pach hni­loby a zka­že­ného masa, který se jes­ky­němi šíří. I jes­kyně jsou plné růz­ných oby­va­tel. Ve zdej­ším zvlášt­ním eko­sys­tému žijí běžní jes­kynní tvo­rové – ne­to­pýři, hlo­davci či různé plísně a slizy, také ně­ko­lik ko­lo­nií per­mo­níků. Ti si razí své nory do ka­menů či vět­ších kráp­níků z měk­kého vá­pence, který do­káží opra­co­vat jak drob­nými ná­stroji, tak s po­mocí kou­zel magie ka­mene. Opra­co­vání je na­to­lik ře­me­slně do­ko­nalé, že v pří­padě vod­ního pří­valu do­káží okna a dveře svých do­mečků ucpat přesně za­pa­da­jí­cím vo­do­těs­nými zát­kami z vá­pence. V do­bách sucha pak tyhle zátky vět­ši­nou leží po­ho­zeny někde v okolí do­mečků, jako bi­zardní sku­pinky pla­ca­tých ka­menů pra­vi­del­ných tvarů.

Krom tvorů pro jes­kyně zcela při­ro­ze­ných zde mů­žete na­ra­zit i na malý hmyz či větší zví­řata, pře­vážně hmy­zo­žravá či mr­cho­žravá. Mohou za to zvláštní sví­tící červi, kteří v jes­ky­ních žijí. Když se vy­líh­nou z va­jí­ček, in­stinkt je žene vy­špl­hat se na strop pod­zem­ních domů, kde se v ko­lo­ni­ích čí­ta­jí­cích stovky čer­víků po­věsí tla­mič­kami dolů a roz­svítí malá ty­ka­délka. Ta lá­kají malý hmyz, který v jes­ky­ních je, po­dobně jako hvězdná ob­loha. Když se červi do­sta­tečně na­sytí hmy­zem, do­spějí, ze­sílí a če­kají na větší ko­řist. Zblou­dilé savce, ješ­těry, ne­to­pýry, per­mo­níka, co se za­tou­lal da­leko od svého obydlí. Když se ta­ková ko­řist do­stane do dómu s do­spě­lými červi, je­jich svě­tél­ku­jící tě­líčka se pod stro­pem roz­tančí hyp­no­tic­kým tan­cem. To ne­bo­žáka pa­ra­ly­zuje. Nej­bližší červi na něj na­pa­dají, na jeho těle se spáří a na­kla­dou do něj va­jíčka. Někdy to ne­bo­žák ani ne­vnímá a zemře na místě, jindy ho bo­lest pro­bere a on se od­po­tácí do jiné jes­kyně, kam červi pře­nese. Jakmile se však va­jíčka vy­líh­nou, umírá. A za­tímco nová ge­ne­race červů šplhá na strop se po­vě­sit a roz­sví­tit svá lá­ka­dla, tle­jící mrt­vola při­vábí hmyz a mr­cho­žravce, hmyz sa­motný při­vábí hmy­zo­žravce a celý cyk­lus se opa­kuje.

Ro­ze­rvané údolí. Pra­men: DALL·E 2

E) Zápletky

• Po­vrch hexu je tak roz­drá­saný roklemi a ka­ňony, že je rych­lejší ces­to­vat pod­zem­ními tu­nely a po dně roklí. Při jedné ta­kové cestě ale hr­diny za­stihne bouře. Pře­žijí? Do­káží najít cestu ven z míst, kam je voda od­plaví?
• Všechny ty ne­se­žrané mrt­voly po čer­vech, uto­pení tvo­rové i ve­ge­tace str­žená prud­kou vodou musí někde kon­čit. Pro­slý­chá se, že v nej­hlub­ším místě sys­tému žije mo­hutný ne­tvor, který se jimi živí. Chodby jes­kyň prý přímo na­va­zují na jeho trá­vicí sys­tém. Dob­ro­druh to pozná tak, že stěny kolem něj místo ka­mene na­jed­nou tvoří hladká bi­o­lo­gická tkáň, ze které tu a tam ne­bez­pečně vy­čnívá obří zub či cha­pa­délko zvící tloušťky lid­ské paže. V jed­nom z jeho mnoha ža­ludků se prý skrývá ob­rov­ský po­klad tvo­řený ne­strá­ve­nými na­pla­ve­ni­nami, ale jiné obý­vají různí pa­ra­zité a sym­bi­onté ne­zvyklé ve­li­kosti i ne­bez­peč­nosti.
• Ač víly i per­mo­níci vy­pa­dají roz­to­mile, dis­po­nují jen ne­škod­nými ve­se­lými kouzly a jako jed­not­livci pro vzrost­lého dob­ro­druha ne­před­sta­vují vážné ne­bez­pečí, ve sku­teč­nosti je roz­dě­luje dávná křivda a vzá­jemně se na smrt ne­ná­vidí. A když se jich sejdou na jed­nom místě de­sítky a je­jich magie se zná­sobí, na­jed­nou mohou před­sta­vo­vat pro hr­diny sku­tečné ne­bez­pečí – ať už přímé či ne­přímé. Po­staví se hr­di­nové na jednu či dru­hou stranu? Po­kusí se zne­svá­řené ná­rody usmí­řit? Či na­o­pak vy­u­žijí ne­vra­ži­vosti k vlast­ním cílům?